Hnojení stromů - stopové prvky

Přeji hezké svátky. Zabil jsem kapry a zůstaly mi nějaké vnitřnosti a hlavy, kosti z páteře. Vždycky je dávám kočkám a liškám na kompost za zahradu, ale nebylo by lepší je třeba v té letošní teplé zimě zakopat pod stromy? Nedal by ten kapr stromům něco, co si v sobě přinesl z těch českých rybníků?

Já bych po tom, co si přinesl, raději nepátral.

Já to poselství s českých rybníků zastrčím do kompostu trochu hlouběji. Tak se časem ke stromům dostane, leč kočky ostrouhají...

Přidám se trochu offtopic. Traduje se, že nejlepší kapr je z rybníka pod lesem. Mohu to potvrdit z několika vlastních degustací, opravdu kapr vylovený z rybníka pod lesem má naprosto špičkovou chuť coby řízek. To jen k tomu zapochybování, co si kapři z přírody nesou.

kosti skor ako stopove prvky obsahuju fosfor.

Když to dáte kočkám, tak ony to ještě zkoncentrují a nakonec se ten koncentrát od nich stejně někam na zahradu dostane. Otázka je kam a na čí. Jestli si pak ten šťastlivec ještě nebude stěžovat, že mu cizí kočky zamarasily zahradu.

U nás to ještě někdy probíhá tak. že ten kočičí koncentrát objeví psiny a sežerou ho, pak u nich proběhne další fáze koncentrace a výsledný produkt to je pak teprve síla.

"... a zůstaly mi nějaké vnitřnosti a hlavy..."

Pane Ivane, z vnitřností a hlav lze uvařit vynikající, podtrhuji slovo vynikající, rybí polévku. Přímo skvost vánočního stolu!   Škoda jich do kompostu, či pod stromy. (Jinak rybí kosti jsou pro kočky nevhodné a nebezpečné). 

Ohledně rybí polévky naprosto souhlasím se Zdenkem. Je to pochoutka. A "šmatlafúzikom" bych rybí kosti taky nenabízel.

 Mě vždycky zbydou oči, střeva, kosti. A jestli to kočkám vadí, beru to jako plus. V létě prosím, ale v zimě vzhledem k tomu, že loví to co si všichni v zahradě hýčkáme mám k nim vztah jako novousedlíci v Americe k indiánům - oklikou - kočka, která není dobrá kočka. Ony potulné matky kočky na jaře zase stavy doplní. Včera jsem to hodil na kompost, dneska uvidím.

Promiň, Ivane, že se odchýlím od tématu rybích kostí, jen chci poznamenat, že jsem příznivcem dusíkatých hnojiv. Měl jsem dojem, že to přeháním, ale opakovaný rozbor zdejší studniční vody ukázal, že množství dusičnanů a dusitanů je na úrovni kojenecké vody. Jako pitná voda má ovšem zase jiné nedostatky a to vysokou tvrdost, či hraniční množství železa. Pokud se někdo vyznáte v tomto oboru, tak můžete potvrdit, nebo vyvrátit, že velké množství rozpuštěných anorganických minerálních látek v této vodě způsobuje "zanášení lidského organismu" těmito nerozpustnými minerálními látkami. Tato "hustota" vody je ale stále ještě v normě, i když těsně. Pokud někdo podáte nějaké informace ohledně těchto údajů, tak budu rád.