Hnojení stromů - stopové prvky

To máte pravdu, já jsem nic osmi nenásobil. Vycházím z toho Záznamu o naměřených hodnotách, kde není údaj v mS/m, ale v "mikro"S/cm. Ten je 1063. Zajímá mě spíš, v čem se skrývá problém této naměřené hodnoty. Tedy "špatném působení na lidský organismus". Pravděpodobně je to v tom, co říkal měřící pracovník, a to, že toto větší množství anorganických minerálních látek se buď usazuje v těle, nebo je větší námaha kupříkladu ledvin s jejich filtrací. Chtělo by to Vámi uvedenou tabulku blíže vysvětlit. Nemyslím Vámi, ale obecně.

Nebyla by taková nadměrně železitá voda vhodná pro zalévání rostlin trpícími chlorozami?npř.réva, broskvoně?Rád bych věděl, zda je poddíl železa v přijatelné formě pro rostliny, nebo naopak je ve formě nepřijatelné, nebo je to v celku jedno.

Četl jsem o Wuxalu, že obsahuje více činidla, než je potřeba k přeměně jeho vlastního obsahu železa na chelátovou přijatelnou formu, kterou rostliny lépe využijí.V důsledku nadměrného množství činidla ve Wuxalu se v přidané vodě do postřiku, přemění v chelátovou formu i železo obsažené ve vodě.Což je vhodné,a žádané.

Ve vodě z rozpuštěných iontů železa vzniká oxidací hydroxid, který je nerozpustný, tedy rez /hydratované oxidy železa/. Vzniká oxidací vzdušným kyslíkem, ale i bakteriemi, které oxidací železa získávají energii. Rez ničí zařízení, voda má nevhodné organoleptické vlastnosti. Často se objevuje i sirovodík. Železem v této formě se zdravý člověk nemůže otrávit. Otravy při předávkování léky se železem podávaným ústy jsou u dospělého člověka raritní, u dětí možné. Ještě je to komplikované tím, že se vstřebávají jen železnaté ionty, ne železité. Z oxidů a hydroxidů železa nemají chelatační činidla šanci železo "utrhnout, obalit a rozpustit". To by se musela přidat ještě někde hluboko ve vrtu. A ještě k Petrovým plastovým netečným potrubím. "Nahoře" ve starém Hradci Králové má každý druhý dům ve sklepě olověné trubky.

K olověným trubkám: Pokud jsou dost staré (30 a více let), jsou pokryté uvnitř vodním kamenem v tlouštce několik mm a olovo se do vody prakticky nedostane (leda by je někdo oklepal, vyčistil a namontoval zpět-mohlo by se to stát v případě, že by průsvit té Pb trubky se zmenšil, až by to brániílo průtoku-pak by nějaký "trubka" to učinil). Nové olověné trubky se doufám už nepoužívají. J.

To je otázka tvrdosti vody. Letos jsme měnili potrubí z roku 1985 (pozink) a uvnitř jsou trubky čisté jen s lehkým bílým popraškem. Nicméně řekl bych, že olověné trubky se přestaly instalovat o dost dřív než před 30 lety. Nejdéle se udržely jako přívodní trubice k záchodovým mísám.

To je dobrá poznámka, pane Jaroslave, leč Miloš svým poznatkem o pozinkovaných trubkách se slabým popraškem, moji tvář opět zachmuřil. Tam, kde pracuji jsou staré budovy, kde jistě olověné trubky budou. Nechci stále utrácet peníze za plastovou vodu v kantýně, tak piju tuto vodovodní vodu. Pokud by byly tyto zřejmě olověné trubky řádně obaleny vodním kamenem, bylo by to samozřejmě lepší. Doma "vysoká konduktivita" a v práci zase "olověná" voda. Částečně to řeším nabíráním vody z 20 km vzdálené studánky, která má údajně ve všech parametrech charakter kojenecké vody. Tak alespoň trochu propláchnout a nezatížit organizmus. Pokud se mezi Vámi najde piják zeleného čaje, jako, že asi ne, tak naše tvrdá "vysoce konduktivní" voda je báječná právě na zelený čaj, který není zdaleka tak trpce nakysle nedobrý, jako z vodovodní vody v Pardubicích, či na Svitavsku, kde je tato vodovodní voda asi měkčí. Zelený čaj z tvrdé vody je prostě "TOP". Tak alespoň něco.

Casto sa montuju filtre vody uplne zbytocne, ale v pripade olovenych rozvodov by to malo opravnenie.

Pane Petře, podle obsahu železa soudím, že nemáte studnu ale vrt. Tedy že nejímáte vodu z vrchních štěrkopískových teras, ale máte vodu v křídového kolektoru co je pod nepropustným slínovcový stropem. Tam se dusičnany a dusitany z hnojení polí a zahrad v okolí za vašeho života nedostanou.

S.