Hnojení stromů - stopové prvky

Zanášení lidského organizmu nerozpustnými minerálními látkami bych se nebál, zvláště pokud by mělo být způsobeno rozpuštěnými minerálními látkami.

Pokud se jedná o pitnou vodu, koncentrace minerálů je kontrolována hygieniky na vodárně, lidské tělo nepoškodí, nadbytek se vyloučí ledvinami, nerozpustné látky do krve neproniknou a odejdou s ostatními tuhými látkami. U soukromých studní se občasná kontrola hygienikem doporučuje. J.

Tvrdé vody bych se na pití nebála. Již před lety jsem četla studie, kde byla nižší úmrtnost na kardiovaskulární choroby při pití tvrdé pramenité vody oproti pití vody povrchové. Optimálně by měl jeden litr vody obsahovat cca 40–80 mg vápníku a cca 20–30 mg hořčíku; vzájemný poměr celkového příjmu vápníku a hořčíku potravou by měl být cca 2:1. Nevím, jaké hodnoty máte u Vás. Minerály spíše vadí konvicím, pračkám, myčkám, železo prádlu, ale lidské tělo funguje trochu jinak.  Jiřina

Mineralky s vysokym obsahom soli sa neodporucaju srdciarom a ludom co maju zaneseny cievny system. Problem mozu robit aj ludom s chorymi oblickami. Ale ide o dlhodobu zalezitost. Skor skodi sodik, ako vapnik. Neviem, ako je to so zelezom.

Nejedná se o vodu vodárensky upravovanou, ale o vodu studniční. Bylo mi řečeno, že tato vyšší koncentrace minerálních látek je anorganického původu a tudíž je lidským organismem nevyužitelná, naopak se usazuje tam, kde nemá. Měření této "hustoty" se provádí (či se nazývá) "konduktivita". Jednotka je uS/cm. Ovšem to "u" je speciálně napsané "u", takové na klávesnici není. Hraniční koncentrace železa se projevuje železitým zápachem, když vodu necháte chvíli stát, ale i přímo natočené. Člověk si říká, že je to smrad ze železných trubek, kterými voda protéká, ale není tomu tak, jelikož jsou všude už trubky plastové. Toto železo je obsažené ve vodě už před tím. Myslím si, že toto železo není ani využitelné pro stromky ve formě aplikace této vody do půdy (zalévání). Alespoň zalévání touto vodou chlorózu na listech podporuje. Takže používám vodu dešťovou.

Vodivost vody (mezní hodnota 125mS/m)

Konduktivita je přibližná míra koncentrace elektrolytů ve vodě.To je iontově rozpuštěných látek, všech které voda potká v podloží a rozpustí, kromě plynů. Vyjadřuje tedy nepřímo obsah minerálních látek ("solí")které se ve vodě nacházejí. Limit vodivosti pro pitnou vodu je 125 mS/m, což odpovídá obsahu rozpuštěných látek asi 1000 mg/l (vynásobíme–li hodnotu vodivosti osmi, dostaneme přibližnou hodnotu rozpuštěných látek v mg/l). Optimálně by však pitná voda měla obsahovat rozpuštěných látek méně, asi 200–400 mg/l (asi 25–50 mS/m). Vody s mineralizací více než 1000 mg/l se považují za minerální a nejsou vhodné pro stálé pití. V závislosti na složení mohou mít nepříjemnou chuť nebo i způsobit průjmové onemocnění. Časté jsou technické potíže např. snižování životnosti potrubí a ohřívačů teplé vody.

Destilovaná voda mívá konduktivitu 0,05 mS/m až 0,3 mS/m. Povrchové a prosté podzemní vody 5 až 50 mS/m, některé průmyslové vody mohou mít hodnota vyšší než 103 mS/m. Průměrná konduktivita pitných vod v ČR je asi 40 mS/m. Pro kojeneckou a stolní vodu platí mezní hodnota konduktivity 100 mS.m-1.

1 mS/m=1000 µS/100 cm, neboli 10 µS/cm

Mikro (symbol řecké písmeno μ) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 10-6, tj. jednu milióntinu. Předpona pochází z řeckého μικρός, což znamená malý.

Díky, pane rosti&slavíku, za informaci. Nebýt toho železitého zápachu (0,21 mg/l), tak by se voda dala ještě pít. Vodivost je 106,3 mS/m a množství rozpuštěných látek činí 499 mg/l. To jsou údaje ze "Záznamu o měření vybraných ukazatelů kvality vody". Tvrdost je ovšem nadlimitní a to 25 °dH. Limit je 19,6°dH.

Ještě bych upřesnil, že údaje jako: konduktivita - 1063 "mikro"S/cm a tedy i množství rozpuštěných látek - 499 mg/l, nebo tvrdost celková - 25°dH, jsou uvedeny v Záznamu o měření vybraných ukazatelů kvality vody, zhotoveným měřícím pracovníkem.

Prakticke zkusenosti s upravou pitne vody nemam, na Vasem miste bych si nechal (zdarma) vypracovat nejakou zakladni nabidku na 'cisticku' ci 'upravnu' vody od nejake firmy (lepe 2-3 firem). Asi to levne nebude, taky 'upravny' vypadaji dost rozmerne, ale aspon uvidite na cem jste, zda se Vam to vyplati, popr. se o tom neco dovite. Mnozstvi rozpustenych latek je na horni hranici pro pitnou vodu. Jednoduche, prakticke a levne reseni asi neexistuje. J.R. 

Ano, je to rovnice-106,3 mS/m=1063µS/cm.

Na otázku,"jakým výpočtem se došlo k výsledku 499 mg/l nemohu odpovídat já, a nevím, jak k němu došli oni.Podle popsaného postupu jsem dospěl k hodnotě 850,4 mg/l rozpuštěných látek.

Tvrdost vody může být trvalá a přechodná.

Trvalá - obsahuje rozpuštěné chlority, sulfidy, nitráty, a silikáty.
Přechodná - obsahuje rozuštěný Ca(HCO3)2 (hydrogenuhličitan vápenatý). Po jeho vysrážení
vzniká CaCO3 (uhličitan vápenatý), což je vodní kámen.
Přechodnou tvrdost vody lze, narozdil od tvrdosti trvalé, odstranit varem.
Voda s tvrdostí < 0,5 mmol/l (<2,8dH) se považuje za velmi měkkou, > 3,76 mmol/l (>21,01dH) už za velmi tvrdou.

Teď jsem si všiml té tabulky, co nám tady ukazoval také pracovník měřící firmy. My jsme právě ohledně té vodivosti v kategorii "špatně působící na organismus" (1063). Doporučení znělo: "Pořiďte si čističku vody". Jak jsem psal, tak tato voda chlorózu u broskvoní ještě zvyšuje.