Jak zlepšit těžkou půdu?

Zaprvé to rozorejte, protože to je utužené. Ideálně nejdřív narušit kultivátorem, následně orba. Potom tam dejte tolik organické hmoty, kolik můžete (kompost, rašelina). Pak zaorat organiku do jílu, křížem krážem. Teprv potom písek. Když přeskočíte krok s organikou, může Vám vzniknout směs podobná betonu. Písek rozruší strukturu jílu až když je ho cca 50%, pokud je ho míň, vzniká hmota s plynulou granulometrií, která často drží líp, než původní jíl. Proto jako první organiku, slouží jako síť knotů v jílu. Nakonec zase zorat.

No vidíte, ozval se někdo, kdo už to dělal. A radí dobře. S množstvím si nedělejte hlavu: přehnat byste to mohla snad jen s tím hnojem, pokud by byl čerstvý. A je moc dobře, že to řešíte, když je ještě ten jíl přístupný.

Milan HP

Tak jsem si včera přivezl 3 tuny lé lomové výsivky frakce 0/2, vypadá to moc sympaticky, jednak dostatek větších zrnek, co vylehčí půdu "mechanicky", jednak dostatek prachové frakce, co dodá minerály (ale ne tak jemné jako jíl) a může se agregovat s organikou (potud teorie, uvidím, jak v praxi).

Taky jsem hledal a zkoušel několik způsobů. Osvědčil jsem mi tento zprůsob - objednání haldy písku, haldy kůry + jsem měl kopičku pilin. Kůru přes zahradní drtič na úplně drobné kousky. Udělal jsem vrstvu 10-15cm piliny+kůra+písek a zapracoval kultivátorem s mojí tuhou hlínou a po jediném roce krásně sypká tepl á hlína plná žížal.

Písek, kůra, piliny - trochu mi tam chybí dusík (prolití močůvkou, slepičinci, močovinou). Přiznám se, že takhle té záplavě žížal nerozumím.

Pochopitelne tam asi nastala nejaka zmena, oproti predoslemu stavu. Ak to bola predtym tuha ilova hlina, tak sa tam zizaly nehrnuli. Po tom, co su v tom piliny a kora a cele to pomaly tlie, tak sa tam da ocakavat viac zizal. Bezne sa v vo vrstve v mulcovacej kore vyskytuju.

Co sa tyka dusika, tema je o zlepseni struktury pody, nie zlepsenia zlozenia pody co sa tyka zivin. Ale ako pisete, da sa tam dusik dodat povedzme mocovinou. Nastastie na toto netreba objednavat auto, ani zapracovavat mocovinu kulivatorom. Ale zlepsenie struktury nie je take jednoduche ako hnojenie syntetickymi hnojivami. Nestaci sem tam hodit par hrsti hnojiva, ale je to dost nakladna zalezitost, aj co sa tyka objemu dodanych komponentov aj co sa tyka prace. Piesok a organicka hmota mozu strukturu pody vylepsit aj bez dusika.

Piesok a organicka hmota mozu strukturu pody vylepsit aj bez dusika.

To je jistě pravda. I když s určitými výhradami. Tvorba drobtovité struktury půdy vyžaduje krom správně velkých půdních částic i činnost mikroorganizmů, které se musejí něčím živit. Zaryjete-li do jílovité půdy fůru písku (bez živin) a fůru pilin a podrcené kůry (s obrovskou převahou C nad N), budou nároky mikrobů na dusík k rozkladu dřevní hmoty tak velké, že v prvních letech tam téměř nic neporoste. Později ano, protože většina dusíku spotřebovaného dřevorozkladnými mikroby se neztratí a zůstane v půdě. 
    Nicméně záplavě žížal v prvním roce této kultivace opravdu neuvěřím.

V 80. letech jsem na záhoně měla jen malou vrstvu těžké země a neměla místo na kompost. Každý rok jsem zem odhrnula, do jámy dala podzimní odpad - plevel, listí, zbytky rostlin.. a zahrnula zemí. V další sezóně jsem tam pšstovala rajčata. Žádný problém jsem nezaznamenala. Po několika letech byla na místě kyprá vrtva země. 

Později jsem našla v německé literatuře návody na kopečkové a vyvýšené záhony, kde se na vrstvu vzdušné vrsvy navrší bioodpad a zakryje kompostem a zemí. Tento postup jsem vyzkoušela na jiné zahradě s bukovým listím a příliš se to neosvědčilo. Přes bukové listí kořeny špatně prorosty a a rostliny trpěly suchem. Větvičky použité na drenáž vadily při následujícím zpracování.

Používám modifikovaný způsob - část listí přímo zaryji. Nové záhony tvořím tak, že na trávu nasypu odpad a zakryju zemí - zahrada je ve svahu a tvořím tak terásky. Část bukového listí se kompostuje bez dalšího materiálu a druhý rok to používám na pěstování rajčat v nádobách. Je nutné přihnojovat, ale rozhodně to neznamená, že v substrátu nic neroste.

Naopak pokud se na jaře vytvoří hromada plevelů překrytá zemí, rostliny jsou mimořádně silné (myslím, že se projevuje vliv vysokého obsahu dusíku a současně zahřívání kořenů).

EM

Na Slovensku je firma, ktora predava bakterie, co zvysuju v pode obsah dusika tym, ze dokazu prijimat vzdusny dusik. Vraj pre velkovyrobcu je to dnes rentabilnejsie ako drahe mineralne hnojiva. Mozno tento sposob alebo mocovina alebo vysadeny hrach su sposoby ako zvysit mnozstvo dusika bez nejakych inych zdrojov. Pan co pouzil piliny a piesok zrejme svoje plodiny dobre hnoji, takze nehrozi ze by to mal bez dusika.

Piliny a písek je pro většinu rostlin omezující, ale při použití na pozemek osetý vojtěškou k zaorání na zelené hnojení ten nedostatek N nevadí. Vojtěška na svých kořenech hostí hlízkové bakterie. Pokud se ve velmi písčité půdě podaří oddělit písek od kořenů vojtěšky, dostáváte právě to "hnojivo", které prodává nejen vámi zmíněná slovenská firma. Tyto bakterie dokáží přežít až dva roky v půdě bez hostitele, ale bez hostitele (tedy vikvovitých rostlin) se nemnoží.