Jak zlepšit těžkou půdu?
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?) 13.10.2014 10:42
Ideální je sehnat prach - minerální složku se zrnitostí 0,1-0,5 mm
Určitým kompromisem je kopaný písek 0-4, který podle lokality těžby obsahuje této složky až 60%. Říční písek obsahuje prachových částic méně (pod 40%).
Pokud je písek "praný" pro stavební účely je bohužel tato zahradnicky velmi cenná frakce vyplavena do odpadu a zbytkové hodnoty jsou pod 20%.
Spalováním hnědého uhlí (toho oficiálně schvíleného pro spalování v malých zdrojích tepla) vzniká popel vhodný k vylehčování těžkých půd. Rizikem je, že při nákupu na nejnižší cenu buď kupujete uhlí s vysokým podílem mouru a hlušin (ze zahradnického hlediska nevadí) nebo s vysokým podílem rizikových prvků (uhlí určené pro elelktrárny a jiné velké zdroje tepla vydavené odsířením a filtry před komínem).
Antuka, výborná je ta odpadní z údržby hřišť, kde je potřeba ale dát pozor na zbytkové obsahy herbicidů. Herbicidy není potřeba řešit, pokud antuku přimícháváte při posledním přehazování do hmoty kompostu. Další možností je s ní vysypávat cestičky, na které však nemusíte při podzimním rytí/orbě brát ohled.
Perlit, je sice kvalitnější než antuka, ale jeho cena jej předurčuje pouze do výsevních substrátů a substrátů pro řízkování. Na pozemek tak přijde ve formě použitého pěstebního substrátu.
Smetí a prach z domácnosti, Vás sice navythne svým množstvím, ale pokud má RD například obytnou plochu 150 m2, tak Vám stačí pokrýt roční potřebu doplnění prachových částic pro pozemek o výměře kolem 50 m2 (průměrnou potřebu pokrytí tzv. erozní ztráty).
Z drcených kameniv jsou použitelné tzv výsivky. Odpad frakce 0-4 mm. Žulové s ohledem na obsah živců přinášejí do půdy trochu minerálního draslíku, dolomitické výsivky pak cenný hořčík.
Malá množství písku je vhodné aplikovat rozhozením spolu s kompostem, nebo jej přidávat při závěrečném přehazování do kompostu.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 59.131 (?), 13.10.2014 8:59, zobrazeno: 87835x
Dobrý den, prosím o radu, mám na zahradě těžkou jílovitou půdu, po 11 letech rytí, kopání zelenohnojení a kompostohnojení, je to lepší, ale stále mrkev i petržel ubohá. Mám dodat písek a jak? děkuji jitka
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 13.10.2014 10:37
Jíl je vhodný, ale přebytek škodí.Pokud máte skleník, a tak jako já v pravidelném tříletém cyklu vyměním půdu ze skleníka, tak máte vhodný půdní materiál k obměně půdy na záhonu.Jinak použijte kromně zeleného hnojení cokoli co zlepší biogenní struktůru půdy co pomůže zvýšít množství humusu v půdě.Využijte zapravení statkového hnoje, kompost,rašelinu, lesní hrabanku, lístovku,při obměně půdy truhlíků,květníku a květináču použitou rašelinu,popel ze dřeva, a...písek, písek,písek,protože většina zeleniny počínaje mrkví až po jemně kořenící česnek ocení kyprou propustnou zeminu.V tvrdé jílovité půdě se jim nedaří, a trpí různými poruchami ve výživě.Rovněž pomáhá kypření půdy alespoň v jednoročním intervalu.Do kypré propustné zeminy plné humusu se rády vracejí žížaly,které dále napomáhají provzdušnění,zůrodnění pestební plochy zpracovávaním mrtvých rostlio/živočišných zbytků přeměnou na humus.
Mám dodat písek a jak ?...říční písek, písek ze stavebnin-jemný štěrk, nebo směs žlutého písku+štěrku.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 13.10.2014 11:51
Prosím udělejte si pokus:
Vykopejte jámu 60×60×30 cm a vybranou zeminu si v kolečku promíchejte s litrem kačírku 4-8 (nebo i 4-16). Pak to do jámy za stálého prolévání vodou dejte zpět. po měsíci zkuste ten "záhonek" 60×60 zrýt. Totéž můžete zkusit s pískem 0-4 a betonářským ostřivem 2-4... A to jste zvýšili podíl hrubého skeletu jen o 1%.
Kamínek nad 2 mm vždy brání zarytí rýčem (proříznutí pluhem) a čím je zemina těžší, jílovitější, tím je potřebná síla k odtlačení mimo plochu prořezávanou kultivačním nástrojem větší. V písčité půdě není nutno řešit kamínky do 16 mm, v hlinité jílovici se při okopávání vybírám i s kamínky kolem 1 cm a vím, že to není práce zbytečná..
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 13.10.2014 16:07
Tak tento pokus už dělám léta, a výsledky jsou výborné.
1)Vykopu výsadbové jámy-zeminu zvlášť, spodní jíl vyvezu pryč na zatravněnou louku.
2)Do jámy na dno hnůj v jakémkoli stupni zrání, na něj jílovou spodinu.Pak další vrstvy zeminy+písek prokládám hnojem, popelem,listí, jednoprvkovou syntetikou.
3)Vrchní vrstvu míchám s pískem1/1.Kamínky a kameny samozřejmě pečlivě vybírám pryč.Písek od nejmenších prachových částic do cca 10 nevadí.
Při/po výsadbě meruněk, broskvoní dosypávám na povrch půdy už jenom říční písek, nebo písek, štěrk ze stavebnin... někdy prokypřím motykou.Jiné stromky to nevyžadují, ale tyto dvě peckoviny ano.
Za půl roku, za rok můžu sázet do uleželé, slehlé,kypré zeminy.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 13.10.2014 16:26
Omyl, půdu ve výsadbové jámě nahradíte novou a doplníte spoustou humusu. Ten pokus byl o tom, že nepřidáte nic než minerální složku patřičné zrnitosti do původní těžké zeminy.
Ve vámi popisovaném případě jsou pak poměry úplně jiné. Ano, na malé ploše je možné rychle objem jíli nahradit objemem frakce 4-8, je však otázkou, jestli pak nutnost neustálého rovnoměrného přihnojování (místo vyvázání živin do zásoby na částice jílu) není kontraproduktivní. Při listové výživě se pak rozdíly stírají.
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 13.10.2014 19:12
Ale já mám kvalitní zeminu, nepotřebuji ji měnit za jinou! Mým primárním účelem tvorby výsadbových jam je vylehčení zhutnělé hmoty kyprým humusem z uzrálého hnoje, pískem,doplnění humusem, zásobními látkami.
Rovněž velkým přínosem bývá nechat nějaký čas vykopané jámy otevřené(což si nemohu dovolit),aby spodní vrstvy sloučenin, a železitých částí bez přístupu vzduchu častečně zoxidovaly, a přeměnily se na přijatelné prvky.Po zasypání jam vylehčených, provzdušněných pískem částečně tento aerobní proces pokračuje.Nebraňte se vylepšování zeminy pískem.Jednou možná na to přijdete sám.
Máte pravdu ve schopnosti jílu poutat biogenní částice humusu, což dvojnásob platí ve velmi písčité zemině.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 220.138 (?), 13.10.2014 22:17
Lojzo, co máte furt s tou oxidací železa? V přírodním koloběhu je vždy nějak zoxidované nebo vázané. Kovové železo je pouze pokud jej člověk z nějaké oxidové či sirníkové formy vytvoří.
Otevřené výsadbové jámy byl výmysl stranických instruktorů ČZOS a už dávno je dokázáno, že pozitivní vliv tohoto způsobu je měřitelný pouze na oglejených půdách. Nedělejte si proto hlavu z toho, že si ten nonsens nemůžete dovolit = sázíte to správně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 14.10.2014 11:24
V čem jsou odlišnosti požadavků různých ov. druhů na půdní typ, složení,Ph?Většina druhů bude nějaký čas růst v půdě jakou jim dáte.
Jádrovinám, a některým peckovinám v závislosti na podnoži se skoro vždy zavděčíte tím, co jim dáte... nejsou vybíravé.Postačí standartní komplex chem. složení,mírně zásaditá,nebo neutrální půda a humus... a ony budou v závislosti na podnoži,podmínkách pokojně prosperovat i ve slehlé zemině.Kaktusům šmakuje písek, ve slehlé zemině prosperovat nebudou.Meruňky jsou citlivé k zadušením kořenů-asfyxie.Nezanedbatelné množství stromků meruněk vysazených na semenáči končí svou pouť,zahyne v horizontu osmi/deseti let na zadušení kořenů, nebo mrtvici jejichž jednou z možných příčin bývá zmíněné zadušení kořenů.Meruňky vyžadují písčitou zeminu bohatou na humus, draslo,vápník+vzduch v kořenové části.Ještě nikdo nám neřekl čím se ty meruňky ve slehlé zemině vlastně dusí,nedostatkem kyslíku?... je to ale fakt.Tento míč je na straně vědců, aby nám to zjístili.
Další na řadě je broskvoň,a jeji potřeba železa.Železo se nachází v půdě v dostatečné míře, ale část je v pevné formě,nepřijatelné pro rostlinu.Přečtěte železo v půdě zde.Oxidací dvojmocného železa na trojmocné se železo stává využitelné, ale jen pod podmínkou nižší koncentrace CaCO3 v půdě, který tento příjem brzdí.Tím že vytvoříme výsadbové jámy, a necháme je na určitý čas otevřené dvojmocné železo se oxidaci změní na trojmocnou formu,využitelnou pro rostlinu.Pokud i po výsadbě umožníme kořenům v písčito hlinité zemině dýchat, bude to jen dobře.Oddálí se pozdější možný nástup chloroz, klejotoků.
Proto taky před výsadbou, a hlavně po ní přidávám kolečko říčního/stavebního písku k meruňkám, broskvoním.
|
|
|
|
|
|
|
host - 105.33 (?), 27.1.2015 20:09
Máte pravdu, semenáče meruněk i jiných stromů zasazené do písku (ne štěrku) mají krásně hustý kořenový systém. Je násobně lepší než sazenice ze špatné půdy. Předpokládám, že písek podporuje růst kořenů, resp. umožňuje jejich bohatý růst.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 13.10.2014 10:42
Ideální je sehnat prach - minerální složku se zrnitostí 0,1-0,5 mm
Určitým kompromisem je kopaný písek 0-4, který podle lokality těžby obsahuje této složky až 60%. Říční písek obsahuje prachových částic méně (pod 40%).
Pokud je písek "praný" pro stavební účely je bohužel tato zahradnicky velmi cenná frakce vyplavena do odpadu a zbytkové hodnoty jsou pod 20%.
Spalováním hnědého uhlí (toho oficiálně schvíleného pro spalování v malých zdrojích tepla) vzniká popel vhodný k vylehčování těžkých půd. Rizikem je, že při nákupu na nejnižší cenu buď kupujete uhlí s vysokým podílem mouru a hlušin (ze zahradnického hlediska nevadí) nebo s vysokým podílem rizikových prvků (uhlí určené pro elelktrárny a jiné velké zdroje tepla vydavené odsířením a filtry před komínem).
Antuka, výborná je ta odpadní z údržby hřišť, kde je potřeba ale dát pozor na zbytkové obsahy herbicidů. Herbicidy není potřeba řešit, pokud antuku přimícháváte při posledním přehazování do hmoty kompostu. Další možností je s ní vysypávat cestičky, na které však nemusíte při podzimním rytí/orbě brát ohled.
Perlit, je sice kvalitnější než antuka, ale jeho cena jej předurčuje pouze do výsevních substrátů a substrátů pro řízkování. Na pozemek tak přijde ve formě použitého pěstebního substrátu.
Smetí a prach z domácnosti, Vás sice navythne svým množstvím, ale pokud má RD například obytnou plochu 150 m2, tak Vám stačí pokrýt roční potřebu doplnění prachových částic pro pozemek o výměře kolem 50 m2 (průměrnou potřebu pokrytí tzv. erozní ztráty).
Z drcených kameniv jsou použitelné tzv výsivky. Odpad frakce 0-4 mm. Žulové s ohledem na obsah živců přinášejí do půdy trochu minerálního draslíku, dolomitické výsivky pak cenný hořčík.
Malá množství písku je vhodné aplikovat rozhozením spolu s kompostem, nebo jej přidávat při závěrečném přehazování do kompostu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|