Co patří a co ne do kompostu

Kompostování je přírodní proces, který dokáže účinně potlačt většinu zárodků rostlinných chorob (potlačit - ne eradikovat, většinu - ne všechny)   Myšlenka, že padlí a strupovitost jabloní, rez hrušňová, šarka slivoní, dírkovitost listů se na stromy šíří z listového kompostu zarytého pod stromy a do záhonů, je naivní.
   Kdo chce podpořit chemický průmysl, nechť zruší kompost a raději investuje do NPK.

Schválně jsem četl celou diskuzi, kdože píše o padlí, strupovitosti jabloní, rzi hrušňové, šarce slivoní, dírkovitosti listů.O některých se píše na začátku diskuze a pak již jen MV.

Jestli je příspěvek myšlen na mě, já jsem psal něco jiného.Psal jsem, že jestli někdo nepozná o jakou chorobu jde (95% lidí), je lépe rostlinu nedávat do kompostu, ale zlikvidovat ji jinak.P

Dáváme do kompostu zbytky od banánů a citrusových plodů, nevíte čím se to oštřuje a jaké zápory v kompostu to má?Díky.

.Psal jsem, že jestli někdo nepozná o jakou chorobu jde (95% lidí), je lépe rostlinu nedávat do kompostu

Jinými slovy 95 procentům lidí doporučujete nezakládat kompost. "Pálit se to nesmí, tedy do kontejneru. Tak skončí odpad na skládce, v lepším případě v kompostárně.  
     Mými slovy o o konkrétních a ve velkém se vyskytujících chorobách - a nabízejících tedy hojně kompostivacího materiálu (padlí, strupovijtost, rez, šarka) jsem reagoval na  sice duchaplné, ale blíže nespecifikující následující    věty:
 ...vše, co je napadené nějakou chorobou (plísně, hniloby, houby) odřezat a spálit.
...dávat tedy jakkoliv nemocné rostliny na kompost je hloupost
   Pouhé odsunutí spórů hub kousek dál od svého plotu nevidím za principiální řešení.

Jestli jste po lese sbírala do košíku strupovitost jabloní, pak to teoreticky možné je. Takto Vám mohou jabloně příští rok onemocnět třeba křemenáčem.
   Je to samozřejmě blbost.

Hřibovité a jiné saprofytní houby můžete do kompostu dávat v jakékoliv formě i množství, ale pozor si musíte dávat na dřevokazné, co fakultativně dokáží přežít na čerstvé dřevoštěpce a pak kolonizovat zahradu. Taková václavka je pak  "požehnáním" . Z nišších hub takový přenos nehrozí, aby byl významnější než zahradní nižší houby (padlí, monilia, strupovitosti, rzi, ...) na které zabírají běžné fungicidy.

Vsetko, co ide do kompostu, by malo mat chemicky a mikrobiologicky rozbor... a potvrdenie aspon jedneho ministerstva (este som nevymyslel akeho)...

Čistě saprofytní houby (třeba hlíva ústřičná) se živí mrtvým dřevem (a jinou organickou hmotou) a na zahradě mají pozitivní účinky (urychlují rozklad).

Mykorhizní houby (např. zmíněné hřibovité) se živí převážně spoluprací s rostlinami a na zahradě mají také pozitivní účinky (usnadňují rostlinám čerpání živin z půdy).

Problém může být s houbami, které jsou čistě nebo částečně parazitní (např. ta václavka, která je sice saprofytní, ale napadá živé rostliny, které si napřed zabije).