Džem z višni - odkôstkovanie

Počítejte, že višně mají +- 10% cukru, takže hotový džem má (pokud ho nějak hodně neodpaříte) kolem 40%.

Takze dat 0,60kg na 1kg visni, alebo viac? Budem ho ochutnavat, a ked bude malo sladky tak pridam. Inak KUKY chcel som si ho vyrobit cisto prirodny, preto by som nerad pridaval rôzne "cudzie" latky. ;) Aj ked kyselina sorb., je v lepsom pripade vsade...

Nee, na kilo kilo, při vaření se část vody ještě odpaří a je to akorát. Nebo je řešením džem sterilovat, ale je nebezpečí, že při sterilaci dojde k porušení pektinu (příliš dlouhý ohřev) a džem nezrosoluje.

Měl jsem odpeckovávač z kameniny, jako malý zeláček, dole po obvodu s dírkami. Dala se tam rozvařená hmota a na principu síta se to propasírovalo. Docela to šlo. Na přípravu použijte Gelfixm mám vyzkoušeno, že ideální je Gelfix 2:1. Obsahuje konzervaci /kys. sorbová/.

Kyselina sorbová zase žádná tragedie není. Jsou jí konzervovány různé potraviny, aniž o tom víme /pečivo, limonády, saláty, kečupy, maso.../. Vyskytuje se v přírodě. V organismu se normálně metabolizuje na vodu a CO2.

O limonadach vim dobre a kupuji si je jen bez chemicke konzervace (alespon je to na nich uvedeno). A dzem je proste na muj vkus a chut nejlepsi 1:1, zejmena z jahod je to naprosta bomba. J.R.

Súhlasím s Kukym. Kyselina sorbová a jej soli nepredstavujú pre naše zdravie, podobne ako hromadne používané saponáty pri mytí riadu, žiadne výrazné riziko. Donedávna proti plesniveniu gazdinky používali na sirupy a marmelády kyselinu salicylovú či benzoovú. Tam už to ale nie je bezrizikové. Oveľa nebezpečnejšia pre zdravie konzumentov je prehnaná "chemická" starostlivosť o jahodníky a oblievanie až takmer do času dozrievania plodov rôznymi prípravkami s deklarovanou OL. Niektoré organické fungicídy používané proti plesni sivej u jahôd či na morenie cesnaku majú preukazateľný rakovinotvorný účinok. Tie novšie sa zatiaľ testujú. Ak vyvolávajú napr. nádory vaječníkov u laboratórnych myší, neznamená to, že človeku neuškodia. Nakoľko testy pesticídov sa na ľuďoch nerobia, pokusnými králikmi sú práve konzumenti a dôverčiví záhradkári...

Pane Paľo, nepsal jsem o zadnych zdravotnich rizicich kyseliny sorbove, ale o tom, ze se osobne jeji konzumaci se vyhybam v pripadech, kde jeji pouziti neni nutne. Obdobne saponaty pro umyvani sklenic a hrnicku rovnez nepouzivam, byt v tom nevidim zdravotni riziko. J.R.

Tak priatelia, je dokonanne. Urcite viem ze najblizsich niekolko rokov ma nieco take ani nenapadne robit. To odkôstkovanie som robil nakoniec nozikom, a ruky si necitim ani ich nemozem umyt, plody boli prezrate az cierne, a tak mam ruky uplne fialove. Sladko mi je az nechcem napisat kde, ale dzemik sa podaril...

Jen pár poznámek:

1. není višeň jako višeň- nelze seovnávat například Morelu s maďarskou odrůdou Erdi Botermo. Odrůdě je třeba přizpůsobit množství cukru.

2.Vypeckování je opravdu problém. Já to dělám tak, že višně nasypu do 10 litrového kbelíku, ruce vstrčím pod hladinu a mačkám a mačkám, až rozmačkám převážnou většinu višní. Dám na hrnec (mám Zepter), povařím a pecky, které se pěkně oddělí vyberu. 

3.Žádný pektinující přípravek nepoužívám, přidávám červený rybíz, který má stejně pektinu jako např padaná zelená jablka. Pochopitelně rybíz přidávám celé bobulky (ne jen vylisovanou šťávu), protože nejvíce pektinu je ve slupkách.