Prořezat švestku teď?

Priebeh sezóny je iný. U nás sa rašenie samozrejme odďaľuje. V strede leta, keď sa v nížinách vplyvom sucha rast spomaľuje v horách všetko intenzívne rastie vďaka dostatku vlahy aj v lete. A navyše vo výške 700-800 m. n. m. je citeľne silnejšie slnečné žiarenie (na horách sa opálime skôr). Takže na jar moja záhrada zaostáva aj o mesiac, ale po polovici leta často aj predbehne kamarátovu záhradu na doline. Napríklad marhule u nás rastú na jeden ťah, iba v niektorých rokoch rastú na dve rastové vlny, tak ako je to normálne. Môžem len potvrdiť slová pána Vysloužila, v horách sa dajú pestovať letné a jesenné teplomilné plodiny - marhule, broskyne, dyne, rajčata... Horšie je to so zimnými odrodami - Golden Delicious, Hontianska Končiarka, zimné hrušky - to proste nedozreje.

pre pána Paľa: myslím že vydíte, že sú to iné podmienky na aké ste zvyknutý. Preto prosím pochopte, že potrebujú aj iný prístup k pestovaniu. s pozdravom R.

Pre pána R. (109.35): Takisto ako p.Václav a istotne aj iní si cením Vaších informácií z pestovania vo vyšších oblastiach. Pretože bývam v 206metrovej nadm.výške, nemôžem prirodzene o Vaších podmienkach nič vedieť. Netvrdil som ani p.Rasťovi, že mám skúsenosti s pestovaním plodín v drsných polohách. Kratšou vegetačnou dobou v týchto podmienkach mám na mysli menšiu priemernú ročnú teplotu aj nižšiu sumu aktívnych teplôt, ktoré sú na príčine nedozrievania zimných odrôd. Sú ale výnimočné polohy vnútri týchto "vysokých polôh", kde sa dá pestovať všeličo. Istotne poznáte Janka Majzla z Brodna pri Žiline. Aj v drsných podmienkach sa dá všeličo vyšpekulovať. Ako sa vyhnúť nástrahám extrémnejšej klímy, sa píše tiež v článku o Horní Bělé, ktorý zverejnil p.Jiří Janča. Palmety a ploché tvary korún sú veľmi výhodné pre možnosť lepšieho prikrytia a ochrany pred výkyvmi teplôt. Aj to je iný prístup k pestovaniu, o ktorom som vo vlákne písal a ktorý chápem a nijako nespochybňujem. Majte sa pekne!

Ta švestka vůbec nevypadá špatně, a na to, že si roste sama dlouhá léta, bez zásahu lidské ruky - pěkný strom! Ta chce jenom mírnou, řekl bych standardní "kosmetiku". Zato ta třešeň, běda, běda- tři Grácie! Klasická ukázka zanedbané výchovy mladého stromku. Ovoce se rodí kdesi v oblacích, nedosažitelné ani z větví koruny ani ze žebříku. Z ní už nikdy nebude pěkný strom ve smyslu pěkné kompaktní koruny. Když ji radikálně sesadíte, vznikne torzo, které v podstatě už torzem asi na věky zůstane. Pokud máte tento strom jenom jako okrasný zahradní solitér a ovoce z něj vás nijak nebere, nechte ji už asi být na pokoji. Jesli však plodí chutné a kvalitní ovoce, riskl bych to a sesadil bych ji zhruba o polovinu. Pak bych se modlil jak zareaguje a trvalou péčí bych se snažil usměrňovat růst koruny do přibližně kulovitého tvaru. Je zapotřebí nutit strom k zesílení bočních větví a omezovat jej v růstu vzhůru. To, že se vám třešeň  vytahuje topolovitě k nebi, je důsledek existence konkurující si trojice terminálních větví. Sesazení koruny bych udělal etapovitě, ve třech letech po sobě, nejprve tu nejsilnější větev a nakonec tu nejslabší. Zvažte, jestli Vám ale takovýto poněkud drastický experiment stojí za námahu a vynaložený čas. Nic zásadně odlišného se nyní, myslím, už udělat nedá...

Trochu nepatrné polemiky s panem W. Ovoce v oblacích rodí asi každá stará třešeň, pokud to není něco speciálního. Takže tazatele bych až tak neodsuzoval. Že to po řezu nebude pěkné je pravda, ale o krásu tu asi až tak nejde, že. Důležité je nějak docílit, aby to majitel nemusel trhat z vrtulníku. Já svoji Napoleonovu takto kultivuji už pěknou řádku let a zatím jí to nějak viditelně nevadí. Kdybych to nedělal, dávno už je v oblacích. Sesazení by se mělo dělat asi podle toho pravidla o polovině průměru větve, ale to je složité vysvětlovat. Prostě každý rok o kus a nechávat vodící větev.

Já nevím, osobně se mi to postupné sesazování nezdá zase až tak o mnoho citlivější a efektivnější, než jednorázové zakrácení na finální délku. Když říznete do staré větve, hned v témže roce pahýl regeneruje a větve z něj a pod ním rostoucí rostoucí sílí,..., aby byly v následujícím roce opět uřezány... To mi nějak nejde pod fousy. Jinak pardon, pana tazatele nijak neodsuzuji, toho jsem dalek.

To asi máte pravdu, bude to z tohoto hlediska jedno, snad i lepší. Akorát tam nebude ten princip polovičního průměru osy, který je doporučovaný. Respektive, když jej tazatel dodrží, moc velkej kus asi neuřízne.

Jak všichni uvádějí, u třešně byl zanedbaný výchovný řez.. Samozřejmě je možné se dvou nadbytečných postranních terminálů zbavit.  Je otázkou, zda není lepší se s takovým stromem smířit než riskovat, že se řezné plochy nezahojí, budou trpět klejotokem a zdravotnímu stavu stromu to spíš ublíží.
   Samozřejmostí u řezu silnějších větví by mělo být dodržování pravidel Zahnova řezu. Něco v tom smyslu má na mysli i PP, když píše o polovině průměru větve.

O odstranění dvou konkurenčních terminálů jsem také přemýšlel, ale jak by potom takový strom vypadal? Nesymetrické štíhlé vřeteno s větvemi pouze do jednoho směru v půdorysném úhlu asi 120°. A ovoce v původní výši, obtížně dosažitelné. Tedy ne moc vábná představa...

Právě proto bych asi u staršího stromu s razantním řezem váhal. Nicméně věřím, že mladší strom by měl tendenci časem zaujmout svůj přiroizený tvar, tedy že by tvar velikého asymetrického vřetene nezůstal napořád.

Myslím si, že tato třešen by tak silně rostla i z jedním terminálem.Takové stromy vídávám bývají to velmi rané odrudy.silného vzrustu.Prosil bych zadavatele diskuze at tuto moji domněnku o ranosti dane odrudy potvrdí nebo vyvrátí.