O jakou jde chorobu slivoně?

V odkazu na podrobnejsi popis (WSU) se pise, ze populace se drasticky snizi behem horkych a suchych obdobi, takze v obdobi slunovratu se nedoporucuje zasahovat.

A slunovrat mame za 4 dny...

Jak jsem se obával postřik pyrethrinem neměl žádný účinek na vajíčka, která už byla na listech. Už po dvou dnech po postřiku se začaly líhnout malé, ještě průhledné larvičky. Tedy aby postřik populaci roztočů zastavil, musel by se v tuto letní dobu zhruba po 3 dnech opakovat a za další cca 4 dny provést postřik třetí.

Ovšem postřik se nemá aplikovat opakovaně po sobě, jinak si na něj roztoči mohou vypěstovat odolnost. Druhý postřik by měl být proveden odlišnou látkou s jiným mechanismem působení. Bohužel zatím o žádné účinné nevím. Včera večer jsem stříkal sirnatým Kumulusem (15g / litr vody), ale žádný znatelný efekt jsem zatím nezaznamenal. :(

Když už ty svině nespálí ani sýra tak co tedy?

Nevím, jak Kumulus působí nyní, ale jako prevence v období rašení a před květem zcela odstranil hálčivce i svilušky na slivoních. Na hálčivce hrušňového je třeba spřesnit dobu postřiku, popřípadě postřik opakovat ještě po odkvětu. Přemýšlel jsem o použití Sulky místo Kumulusu, jelikož by to vyšlo levněji, myslím, před květem, ale pravděpodobně by došlo k poškození rašících listů, co myslíte?

Hlásím významný úspěch. Tři dny po posledním postřiku a zatím jsem nezaznamenal JEDINÉHO živého roztoče hálčivce višnového. Koncové výhonky už opět rostou. Můj dřívější pesimismus ohledně účinnosti Kumulusu byl zřejmě předčasný.

Protože jsem použil kombinaci několika postřiků, uvedu zde znovu přesně krok za krokem jak jsem se k výsledku dopracoval. Populaci roztočů jsem průběžně kontroloval mikroskopem na čerstvě utržených listech.

1. den ráno - postřik Nissorunem. Kontrola večer - bez viditelných účinků.
2. den ráno - postřik Spruzitem. Kontrola večer - mladé a dospívající larvy umírají v křečích. Někteří dospělí přežívají.
4. den, kontrola - na listech spousta nově vylíhnutých larev. Předchozí postřiky evidentně nezahubily vajíčka.
4. den večer - postřik sirnatým Kumulusem (15g/ litr vody). Bohužel se rychle ochladilo a zřejmě se snížila účinnost. Uvádí se, že Kumulus k dobrému působení postřebuje aby se teplota pohybovala v rozmezí 16 - 25 stupňů.

5. den ráno, kontrola - Kumulus se zatím výrazněji neprojevil, roztoči stále živí. Rozhodl jsem se že nasadím další postřik.

5. den, 9:00 hodin - opakovaný postřik Kumulusem (15g/1 liter). Tentokrát jsem do roztoku přidal smáčedlo Silwet star. Postřik lépe a rovnoměrněji ulpěl na listech. Postříkal jsem i kmínek a půdu pod stromem.
5. den, 10:00 hodin - postřik Spruzitem (celkově už druhý). K tomuto postřiku jsem se rozhodl, protože jsem netušil zda Kumulus zabere. Na listech bylo hodně mladých larev na které Spruzit zabírá nejlépe, a nehodlal jsem dopustit aby vyrostly do dospělosti.

7. den, velmi podrobná kontrola na dvou utržených listech. Žádný živý roztoč nenalezen.
8. den, velmi podrobná kontrola na dvou utržených listech. Žádný živý roztoč nenalezen.

Kombinace postřiku Kumulusem a Spruzitem se zdá být jako nejúčinnější v boji proti tomuto roztoči. Po aplikaci Kumulusem zůstávají listy obaleny sírou a ta zřejmě zabraňuje, aby se z vajíček vylíhly nové larvy, anebo brzy po vylíhnutí umírají. Velice doporučuji použít do postřiku smáčedlo a stříkat raději ráno. Teplota vzduchu by měla být 16 - 25 stupňů. Je nutno stříkat na rub listů. Roztoči jsou i na listech které na pohled vypadají zdravě. Je třeba postříkat kompletně celý stromek.

Na závěr musím upozornit, že u aplikace Kumulusem vzniká riziko popálení listů, především za vyšších teplot.

doporučujem striekať Vertimec, alebo Envidor

Vertimec má krátku ochrannú lehotu slivky sa dajú jesť už po troch dňoch ja ale určite doporučujem aspon päť dní, najlepšie striekať po západe slnka lebo je degradovaný slnečným žiarením.

Envidor berie všetky štádiá roztoča a zatiaľ funguje spoľahlivo

určite ale doporučujem sledovať nástup škodcu a začať ochranu hneď na začiatku nedôjde tak k zastaveniu rastu výhonov napriek tomu že sú napadnuté. V štádiu aké ukazujete na obrázku už rast nebude pravdepodobne pokračovať ale prebudia salen určité očká a vznikne neforemná metlička na konci výhonu.

Zdravím všechny a prosím o radu. Na zahradě máme několik mladých (vysazeny 2014-2015) ovocných stromků, mj. i několik švestek a jednu blumu. Všimla jsem si, že tři z nich jsou napadeny něčím, co nevím co je  Prohlížela jsem listy i stonky, viditelně na nich nic neškodí (mšice apod.). Listy se kroutí, jsou velmi tvrdé, jakoby "křupavé" na dotek, na vrchní straně mají jinou barvu než zdravé listy (nádech do bronzova, ale co jsem vyčetla o sviluškách, to by mělo být zespodu, toto je na vrchních plochách listů)... Na spodní straně se u některých objevují jakoby "výdutě". Poradíte, co to je a co se s tím dá dělat? Ostatní stromky (třešeň, višeň, meruňka, další dvě švestky...) jsou v pořádku. Vše bylo ošetřeno v řádných termínech proti moniliové spále, savým a žravým škůdcům, vlnovník, obaleč atd... Děkuji.

Vyzerá to, že Vaše slivky napadol roztočec ovocný (Panonychus ulmi), česky svilušky(?). Na 3.fotke vidno typické bronzové sfarbenie listu, preto sa choroba nazýva niekedy aj medenka. Na tej 2.fotke sa mi pri veľkom zväčšení zdá že na spodnej strane listov vidno drobné hnedasté "niečo". Roztočce sú drobné, merajú len asi 0,5 mm, ak môžete zoberte si lupu a skontrolujte viacero listov z ich spodnej strany. Ak uvidíte červenohnedé pavúkovce so 4 pármi končatín, tak máte diagnózu. Môžem sa ale mýliť, cez mobil tie fotky nie sú až tak zreteľné. IH

Skutečně to vypadá na svilušku.

Ano, letos je toho "neúrekom" a hlavně na vegetačních vrcholech mladých výhonů slivoní.