Dušičková - legenda nebo skutečnost

Nemýlím-li se tak částečně genofond krajových odrůd tento ústav měl dlouhá léta. Přišly restituce a navracení pozemků, a obávám se, že to postihlo i tyto odrůdy. Nezastávám se nových šlechtění, ale nové odrůdy se šlechtily hlavně proto, aby se u těch starých odrůd odstranily negativa, jež tyto odrůdy měly. Je pravdou, že mám pravou švestku neznámé odrůdy v sadu jež byl založen v roce 1936. Po roce 1948, byl vyjmut z kolektivizace pro jeho špatnou dostupnost nastupující mechanizaci. V ústavu, tehdy ing.csc, nedokázali odrůdu určit, ale její plody dozrávají koncem října, jsou tmavě modré a ojíněné, hodně trpí moniliozou, nikdy nebyla tržní odrůdou pro tehdejší výkup OZ, ale povidla jsou z nich jedinečná a nezaměnitelná.

Osobně žádnou dušičkovou legendu nevyžaduji. Stále mám na stromě Presenty a stále jsou stejně výborné.

No Petře, pokud Vám stačí Presenta, budiž. Ale nabral jsem si pár plodů té cizí do kapsy a měl jsem možnost porovnat chuť obou u svého stromku Presenty. Řeknu vám, že do neděle jsem považoval Presentu za výbornou pološvestku, nyní ji považuji za průměrnou či lehce nadprůměrnou. Ve čtvrtek jedu do Pardubic, ale dojet na druhou stranu 18 km na vzorek pro Vás asi nemám čas. Navíc není jisté, jestli ji majitelé třeba včera nebo dnes nesklidili. Docela rád bych byl, když by mi tady někdo napsal, že má nějakou konkrétní odrůdu (mimo Durancie a Presenty), která zraje právě v této době a kterou neoklepal vítr cca před 10 dny.

Před pár lety jsem objevil strom, který jsem česal 27. 10. Nějak mě to zaujalo a v zimě jsem odebral rouby a 3 stromky narouboval. Uvidíme. Ale často se u těchto starších stromů stává, že pozdní sklizeň má na svědomí vliv ročníku - průběh počasí v daném roce a za rok to může být jiné.

Jinak včera jsem ještě sklízel plody z "místní", kterou jsem začal česat kolem 25. 8.

Jenže tohle je strom uprostřed vsi a na něm je ještě celá úroda v koruně (cca 30 kg) a jen minimálně pod stromem (cca do 5 kg propadlých červivých). Ale máte pravdu, majitelé mohou krmit hlídacího psa a nemít zájem o sklizeň švestky, takže na běžné zahtadě by strom byl sklizen dříve. Avšak i tak mi vychází, že tento strom by dozrával až v první říjnové dekádě. Nadmořská výška také není z "okrajových poloh". Dle turistické mapy se nachází mezi vrstevnicemi 280 a 285 m n.m.

A jaký je zdravotní stav těch tří malých roubovanců?

Standova "dušičková" švestka skutečně existuje. Dnes jsem se o tom sám přesvědčil dle Standova popisu místa, kde strom stojí. Jen bych upřesnil, ne, že majitelé mohou mít hlídacího psa, ale majitelé MAJÍ hlídacího psa, milý Stando a ten docela slušně zuřil. Přesto se mi podařilo alespoň něco nafotit. Jedná se o Domácí švestku, která opravdu jeví známky pozdějšího dozrávání. Plody jsou stále ve velmi dobrém stavu, jak vidíte sami na fotkách. Měkčí plody mají dokonale aromatickou příchuť Domácí švestky. Slušelo by se napsat jemně sladce kořeněnou, prostě typicky nepřekonatelnou.

Pane Petře, vaše fotky považuji za zločin, tečou mi sliny.   j.c.

To jsem rád Petře, že jste tam byl, dokud plody byly na stromě. Asi jsem byl moc ukecaný a v podvečer už na dostupných větvích nebylo nic a na nedostupných pomálu. Ano, pod stromem běhá hlídací pes ostrý a dobře živený (psal jsem krmit nikoliv mít) a na vnitřním parapetu okna seděla v obou případech kočka (i když jiná než ta na snímku od pana Google). Nedalo mi to, a jel jsem odpoledne pro další vzorky a vypadat strom takhle o víkendu, jak vypadal dnes odpoledne, tak si ho nevšimnu. Netvrdím, že je to ta legendární Dušičková, ale té "pohádce" se velmi blíží. Doměnku musí potvrdit víceleté pozorování. Letošní srážkový deficit měl na mnoho stromů atypický vliv (např podzimní kvetení jabloní a sakur). Jenže pro snadné pozorování by bylo nejlepší mít vlastní strom pod vlastním oknem (a bez cizího psa).

Teď se zeptám Petře, poté co jste ochutnal, považoval by jste za účelné vynaložit náklady na testování (PPV a další viry) pro případ, že když bude strom "čistý", tak jej naklonovat do vlastní sbírky slivoní?

Jinak koukám, že ve větvích focené plody jsou hodně z podhledu a tudíž se jeví kulatější než ve skutečnosti jsou. Ty detaily plodů v trávě jsou pak správně oválné.

Z toho rozpůleného plodu to vypadá na přezrálé plody, které jsou schopny vydržet dlouho na stromě. Švestky mám sklizeny, ale u sousedů, kteří je nesklízejí jsou ještě teď obalené stromy (stejná odrůda) a plody ve velice dobré kvalitě. Některé odrůdy (hlavně klony Domácí) dokáží na stromě vydržet poměrně dlouho.

Přesně tak. Plody Doimácí švestky ze stromů nezasažených šarkou drží na stromech dlouho, trhávaly či třepaly se až po prvních mrazech, koncem října i později. Na mezích na vysočině jsme chodili na švestky, co visely na stromech již bez listí.
    Jestli má smysl tuto švestku dál množit - to záleží na tom, jestli je strom bezvirozní a jestli je to dáno odolností klonu nebo prostě v té lokalitě PPV není.