Dušičková - legenda nebo skutečnost

Na zahradě ne, ale předevčírem jsem trhal na j. Moravě švestky - pravděpodobně odkopky Domácí. Nevím, kdy dozrávaly, ale vydržely na stromech doteď ve sklizňové kvalitě - pevné, chuťově dobré.

Dobrý den. Sklízím Domácí stále a suším. Chuť výborná, na mě až moc sladká, ale usušené je to opravdu moc dobré. Stanislaw

Aj posledné Duranzie ešte visia na stromoch. Jano

JJ, moje stařenka, říkala - na slivovici, jsou nelepší trnky co zůstaly viset na stromě, přešel je mráz a pěkně se jim scvrkly prdelky. Ale, že by vykládala o nějaké legendě, si nepamatuji, zvláště „Dušičkové“.

To proto, že Durancie vydrží na stromě i přezrálá, dokud nejsou mrazy pod -4°C. Při menších mrazech Durancie neopadává a jen zahušťuje cukry. Co opadne dříve jsou ty červivé.

Dušičková ale má být alternativou pravé švestky (co jde od pecky) k Durancii (která od pecky nejde).

Co pěstovali milej zlatej fóne, Valaši, kteří přišli na svět v devatenáctém století a v počátku dalšího dožívali nevím. Ale neslyšel jsem od nich nic o duranciích, což by se na Moravě dalo včetně karlátek přiřadit na Hanou. Ale vím, že pěstovali na těch hrbech to co tam šlo. Měli trnky, jabĺčka a hrušky, které ve velké míře sušili a zkaplňovali, aby bylo teplo od žlódka. Že padá, jako první ovoce, které je poškozené, ponechme stranou, nebavme se o něm. Ti Valaši věděli velmi dobře co je kvalita a na tu si počkali a někteří získanou tekutinu kořenili troškou jalovčinek. Musím přiznat, že to bylo velmi dobré, ale jestli to šlo od pecky nevím. Při jejich sušení a povidlování a zkapalňování to nehrálo, žádnou roli. Hlavně, že měli správný materiál k přežití zimy.

Vlaška a ostatní odrůdy pravé domácí švestky zrají v září, prakticky do Sv.Václava. Na pálení nepotřebujete dlouhé období sklizně, na povidlové buchty také ne. Netahejte sem historii, když nebylo čerstvé použilo se jiné nebo konzrvované (povidla, sušené, kompot ve skle,...). Jenže v dnešní době jsme zhýčkaní čerstvým ovocem milý 147.46. A proč mít švestku v listopadu z dovozu, když by se našla v našich končinách odrůda, která bude zrát v říjnu, bude tvořit cukry i při teplotách kolem 6-12°C (kdy Chrudimská shazuje listí).

Takže pro mne za mne si shazujte každý pokus něco zlepšit a nakonec skončíme s tím, že nebudeme pěstovat domácí ovoce, protože to z dovozu je bohužel jediné ekonomicky zajímavé.

Posledních cca 5 kg plodů odrůdy Tuleu Gras jsem otřepal 18. 10. a právě úplně poslední plody dojídám u psaní tohoto přízpěvku. Jsou přezrálé a mají až 28% cukernatost. Usušené by určitě byly výborné a o Vánocích by přišly k chuti.

Nic neshazuji. Jen mi je smutno z honby za novými nevyzkoušenými odrůdami. Jsem zastáncem krajových odrůd, které se v tom daném místě pěstovaly, když to přeženu, staletí, kde byla daná odrůda přizpůsobena daným podmínkám. Bohužel při zkolchozňování a touze po nových odrůdách, byly mistní odrůdy vymýceny a jejich dřevo skončilo v udírnách. Konečně o obnovu by se měli starat pracovníci určitého ústavu. A jestli jste čirou náhodou jejich externí spolupracovník, tak se nějaká místní odrůda hledá jiným způsobem.