skleník ze skla nebo polykarbonátu?
|
|
|
|
host - 202.78 (?) 20.2.2012 21:03
Myslí, že jde o tuto část Vašeho příspěvku:
Skleník funguje na následujícím principu: světelné paprsky, než projdou sklem, mají krátkou vlnovou délku. Při dopadu na sklo se jich část odrazí, ale větší část projde přes sklo a přemění se na paprsky s dlouhou vlnovou délkou...
Pokud si pamatuju, tak v oboru viditelného světla nemá záření ještě dostatečnou energii, takže převažujícím dějem je absorpce. Tzn. že se sníží pouze intenzita prošlého světla, nikoliv vlnová délka. Ale v principu je to jedno, tohle už nemá s původním příspěvkem nic společného a těm kytkám uvnitř podobné teoretizování nepomůže. Podstatné je, že ten polykarbonát funguje. Petr L.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 9.2 (?), 20.2.2012 19:33
Může mi někdo ze specialistů na záření objasnit můj anti-skleníkový efekt? Situace je, že zjara skleník přes den vyhřátý na teplotu přes 30 st. do rána vychladne až k bodu mrazu, který je venku. Sáláním to být podle vás nemůže, to jste tu zdůvodnili, prouděním taky ne, skleník je uzavřený. Vedením by to být mohlo, ale zem bývá v těch dnech už prohřátá. Podle zákona termodynamiky se může teplo přemisťovat pouze od teplejšího k chladnějšímu, ne naopak. Ve skleníku je teplo, venku zima. Teplo tedy musí proudit ze skleníku ven. Ale jak, když tvrdíte, že to není možné. A mám ještě jeden problém. Už ve škole nás učili (možná je to dnes naopak) že sklem nepronikají krátkovlnné paprsky (UV), takže za sklem se neopálíte. Ale pronikají naopak dlouhovlnné (IR) paprsky, takže za sklem se ohřejete - a je to pravda, když za oknem (uvnitř, ne venku) nastavíte ruku slunci, cítíte teplo. Tak jak to tedy je, páni fyzikové?
|
|
|
|
|
|
|
host - 182.227 (?), 20.2.2012 20:03
Vychladne normálně zářením.Každé těleso září.Do teploty 0 K září všechno.K tomu druhému.Pod sklem působí právě skleníkový efekt, paprsky se odrážejí i od Vaší ruky a znovu od skla.Je to tedy navíc podpořené malým prouděním vzduchu a tím pocit větší teploty.Jinak pan od skleníků nám se snaží namluvit, že třeba modré světlo s kratší vlnovou délkou se po průchodu sklem změní třeba na krásně červené-s delší vlnovou délkou.P
|
|
|
|
|
|
|
Aleš Vondrák - Bronzový Zahrádkář (56) - 126.6 (?), 20.2.2012 20:39
Pokud "panem od skleníků" míníte mě, opravdu nevím, kde jste četl můj příspěvek o modrém nebo červeném světle…
Pokud jste fyzik, zkuste nějak lépe laikům vysvětlit pojmy, kterými tu plno diskutujících šermuje. Já fyzik nejsem, pouze vycházím z mých školních znalostí fyziky. Nemyslím ale, že bych odborně šlápnul tak vedle, jak se nám tu snažíte (navíc lživě) namluvit…
|
|
|
|
|
|
|
host - 202.78 (?), 20.2.2012 21:03
Myslí, že jde o tuto část Vašeho příspěvku:
Skleník funguje na následujícím principu: světelné paprsky, než projdou sklem, mají krátkou vlnovou délku. Při dopadu na sklo se jich část odrazí, ale větší část projde přes sklo a přemění se na paprsky s dlouhou vlnovou délkou...
Pokud si pamatuju, tak v oboru viditelného světla nemá záření ještě dostatečnou energii, takže převažujícím dějem je absorpce. Tzn. že se sníží pouze intenzita prošlého světla, nikoliv vlnová délka. Ale v principu je to jedno, tohle už nemá s původním příspěvkem nic společného a těm kytkám uvnitř podobné teoretizování nepomůže. Podstatné je, že ten polykarbonát funguje. Petr L.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aleš Vondrák - Bronzový Zahrádkář (56) - 126.6 (?), 21.2.2012 0:07
Děkuji za doplnění, ale myslím že skleníkový efekt (tj. jak skleník funguje) jsem ve svém příspěvku popsal celkem přesně (pominu-li tu něšťastnou formulaci s průchodem sklem).
Jinak je celkem zbytečné odkazovat čtenáře na stránky o globálním oteplování, které s pěstováním ve skleníku nemá nic společného (kromě toho zavádějícího pojmenování). Nechme to na starost klimatologům, ať si to vyřeší…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 182.227 (?), 20.2.2012 20:38
Pane Mirku, určitě máte pravdu.Tepelné ztráty přes sklo atd. mohou být velké.P
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|