Rajčata pro sezónu 2015

ještě jedno foto:

super nápad.. ste riadní šikovníci

aj aj som chcela strešiť,  už v zime som niečo podobné nakreslila manželovi ale on nezdieľa moje nadšenie :(((a sama si asi moc nepomožem

napadla ma ešte jedna vec - podobné konštrukcie asi nie sú moc mobilné ako teda riešiť vyčerpanosť pôdy, kedže tam budú rajčiny asi viac rokov po sebe - obnova celej zeminy á 5 r napr alebo sa tam môžu rajčiny pestovať stále na tom istom mieste?

musím si vymyslieť niečo menej náročné na realizáciu, čo by som zvládla vyrobiť aj sama :D

take konecne vlozim fotku z lonske sklizne, je fakt, ze kdyz na ne neprsi tak je to parada

A to budete pěstovat rajčata pořád na stejném místě?

Děkuji za fotky a vyčerpávající informace. Moc mně pomohla informace o smáčení. Já mám přesouvatelnou konstrukci 6x 3 m (na této ploše mám 70 rostli rajčat), rajčata mám vysazena v pětidvojřádcích. Krajní řádky z obou stran mám jen 15 cm od boční hrany konstrukce a i když budu mít stříšku spádovánu dopředu a dozadu a okap z boku nebude tak velký, budu muse krajní řádky posunout ještě alespoň o 15 cm. Plachtu mám modrou zakrývací a budu ji mít jen pro případ, když budou opravdu dlouhodobé srážky.  Ještě jednou díky.
           Vladimír

...mám přesouvatelnou konstrukci 6x 3 m (na této ploše mám 70 rostli rajčat)...Pane Vladimíre, ani se nedivím, že vám rajčata plesnivějí - napráskat na tak malou plochu 70 rostlin, je nerozum. Já mívám záhon 9 x 1.6, na něm ve dvou řádcích (80 cm od sebe) dohromady 36 rostlin (50 cm od sebe). Po dešti to rychle osychá, dá se chodit i mezi řádky, není problém stříkat rostliny ze všech stran. Při tak husté výsadbě vám stříška nepomůže.

Jako vždy máte nějaké připomínky. Kde jste přišla na to, že mně rajčata plesnivějí. Pokud vím tak rajčata mi zplesnivěla pouze loni a to po vytrvalých deštích začátkem září, kdy prakticky ani neměla možnost oschnout. Jiná rajčata vysazená v jednom řádku skončila stejně. Není mi jasné, kam chodíte na informace o tom jak to u nás v té době vypadalo. Jinak děkuji paní Bacule za informace.

                                        Vladimír

Všem vám přeju mnoho úspěchů se stříškami. Někdy tak v 1988 jsem to zkoušel taky, ale nebylo to ono. Moc práce a málo užitku. Největší problém byl při bouřkách, nejen kvůli větru, ale že při nich zpravidla neprší seshora dolů, ale často, vlivem větru, ze strany a tak byla rajčata stejně mokrá a plísní kontaminovaná. Pak jsem přešel k fóliáku z kašírované fólie, který by ani dnes nestál polovinu zmiňovaných 12tisíc. Vydržel, po občasných opravách, přes 10 let, postupně jsem si postavil tři, až nakonec jsem přešel ke skleníkům.

Žádná bouřka (s výjimkou krupobití) mi ani tak nevadí, jako každodenní děšť s občasnými bouřkami. Jestli prší každý den, tak bez krytu nelze dělat postřik a o tom to je. Já osobně budu natahovat střechu jen při předpovědi dlouhodobějšího deště a to až po nějakém tom prvním dešti nebo bouřce. Moje rajčata i já máme rádi když zaprší.

                             Vladimír

Já sázel rajčata stejně hustě jako p. Vladimír a žádnou plíseň jsem neměl. Proto si myslím, že kritizovat jeho způsob pěstování není nutné. Vždy záleží na dalších podmínkách - postřiky, počasí, proudění vzduchu a osychání roslin po dešti v dané lokalitě a další vlivy. Asi si to stejně všichni uděláme podle svého a v srpnu se buď pochlubíme pěknou úrodou, nebo budeme naříkat, co nám ta plíseň zase provedla.