-Ne všechny bifteky je třeba omezovat počet květů (záleží na tom jak velké plody tvoří). V každém případě likviduji tzv. megablooms (dva a více srostlých květů), které jsou u některých odrůd většinou na prvním vijanu. Z těchto megablooms se vytvoří nevzhledné, dvojití strašně veliké rajče, které zabrzdí celý rozvoj rostliny (hodně náchylné jsou Beefmaster a Brutus). U rajčat s velikostí nad 300 g se doporučuje na prvním vijanu ponechat tři plody na druhém a dalším čtyři plody. Bez rozdílu u všech biftekových odrůd používám u zálistku pod prvním vijanem missouri vyštípnutí a tím podpořím listovou plochu rajčete. Dále pokračuji tak, aby rostlina stále rostla a současně zrály plody (někdy se tato rovnováha hleda těžce).
Nikdo nejdeme na zahradu a utrhneme úplně zralé Cherokee Purple a hned ho konzumujeme. Utrhne se když je vybarvené a uloží se v chladnější místnosti, kde pomalu dozrává- pochopitelně je třeba kontrolovat.
Nevidím rozdíl v chuti u protlaku, omáčky ani u drcených rajčat z Costoluta oproti mým rajčatům typu San Marzano. Já docela věřím tomu, že u nás vypěstované San Marzano není totéž co San Marzano z oblasti pod Vesuvem. Už jsem myslím psal, že znám pěstitele, kteří nejí syrová rajčata a dělají jen pasty (až 100 litrů ročně) a Costoluto Genovese považují ve svých podmínká za naprostou jedničku. Sám si myslím, že Costoluto není ani špatné rajče na saláty a sendviče na rozdíl od SM.
Mr Big