Paradajky - skorý výsev, množenie odrezkami

Kolik jste ochoten denně prosvítit elektřiny? Pokud není problém "pětikačka", můžete jít klidně nad 60W. 150Kč za měsíc považuji osobně za přijatelné. Ve skutečnosti je to méně, protože brzo vykoukne Slunce. Potom světlo vypínám a přes den využívám skleník.

Záleží také, kolik hodin světlo rostlinám dopřejete. Trvale se svítit nemůže, takže jsem to počítal na 16 hodin za den (to je přibližně letní den)

150 za přisvícení, 150 za přihřátí, 150 za přitopení ve verandě a jsem se vším všudy na třech litrech za měsíc, 60 W je již neakceptovatelné. Povyměňoval jsem většinu žárovek v baráku za LEDkové, zbytek jsou úsporné kterých se však postupně zbavuji protože odchází jedna za druhou, a klasiku mám už jen ve sklepích.

Přisvícení rostlin bych viděl tak od 6.oo do 2o.oo hodin, to pořeší časový spínač. Díval jsem se na předpověď a slunce si dává pěkně dlouhou pauzu, jen mokro, mokro a mokro.

Mirku, mám jen jednu připomínku. Většina rajčat je stále rostlinou intermediární, což znamená, že stejně jako ve své původní vlasti je pro ně optimální pravidelné střídání dne a noci po celý rok (12 h den a 12 h noc). Myslím si, že pro pěstování sazenic by 12 h osvětlení bylo úplně dostačující.

               Mr Big

Ještě jedna podstatná věc ke svícení. Pokud někdo vytápí byt elektricky, má svícení zjednodušené. Příklad - je v místnosti přímotop o výkonu 1000W. Když ho nahradím třeba 1000W halogenem, veškerý spotřebovaný proud se přemění opět na teplo a vedlejší produkt je nadbytek světla!!! Můžu tak mít plno světla a nestojí to nic navíc! (pouze náklady na svítidlo)

Při elektrickém vytápění je i nákup úsporných svítidel na nic - šetří se jen mimo topnou sezonu. Ona se totiž i žárovka podílí na vytápění místnosti, pokud ji nahradíme úsporkou, která méně hřeje, musí o to více topit topení - neušetří se nic.

Dnes jsem začla s říkováním u odrůdy Philova, která je i bez přisvěcování pěkná nevytáhlá. Odpočítala jsem 4 pravé listy, nad posledním listem jsem kolmo na osu stonku žiletkou oddělila vrcholový řízek. Na řízku odstranila spodní list kvůli výparu a zastrčila ho do vlhkého substrátu pro množení a výsev. Kelímek jsem umístila na parapet do rohu, aby během celého dne nebyl nikdy osluněn přímo. Lehce jsem zalila a ničím nezakryla. Na matečné rostlině očekávám vývoj zálistků v paždích listů, ty budu řízkovat postupně. Ostatní rostliny jsou menší, půjdou později.  Zdraví Jiřina

Pokračuji postupně v řízkování rajčat vysetých začátkem ledna. Rostliny jsou trocxhu vytažené, ale to nevdí, stejně je všechny postupně rozřežu a dám zakořenit znovu. Nová sazenice již poroste v lepších světelných podmínkách, proto bude silnější stavby než matečná rostlina. Z Philovy, s kterou jsem začla nejdřív, mám již šest rostlin, nejsou zatím všechny zakořeněné. Z tří semínek Nasti mám zatím 12 rostlin. Děvočka rostla slaběji, tam mám jen vrcholový řízek a vyškávám na tvorbu postranních zálistků. Zároveň jsem vysala další semínka rajčat, která již budu pěstovat obvyklým způsobem pro skleník. U Philovy plánuji, že řízkování ještě jedenkrát zopakuji. Množství sazenic z jednoho semena bude stoupat geometrickou řadou. Mophla bych se dosta někam mezi 20. 30 sazenic, nevím, co s nimi budu dělat. Rozdám. Jak jste na tom ostatní klonující?   Zdraví Jiřina

Děvočka bohatě vyhání do zálistků, stačí pak jen vylomit a zakořenit.

Já mám z lonska ze zálístků dvě rostliny Pollicina (nakonec dvě z pěti), jednomu ted uříznu vršek a dám zakořenit. 

Rajčata na pokus jsem vysela 12.1. a ještě mi přijdou malá na řízkování.

Během ledna jsem vyséval tři odrůdy -Datterino, Sladkaja děvočka, Finik oranževyj. Sazenice mám zhruba takové jako paní Renata, možná ještě trochu horší. Z tohoto způsobu řízkování těchto odrůd nebude u mne letos ani do budoucnosti nic. Nemám podmínky.18 °C a 8-9 hodin denního světla u těchto odrůd nestačí k tomu abych někdy začátkem března měl rostlinky vhodné ke klonování bych musel jít cestou pana Mirka- vyhřívané místo poěstování s umělým osvětlením. Možná zkusím jiné vitálnější hybridní odrůdy u kterých tato možnost je reálnější (ale zatím nemám odrůdu u které by toto klonování pro mne přineslo nějaký efekt- možná něco od Kiepenkerl). Jen bych poznamenal, že pro jiné účely jsem v lednu vyséval i Start F1, Beefmaster F1, Stupické skleníkové a Stupické raně. Sazenice jsou vesměs 13-14 cm vysoké, silné a mají 4-5 pravých listů.

S řízkováním Philovy ze zálistků odebraných v září a pěstovaných a klonovaných během zimy jsem naopak velmi spokojen. S řízkováním končím, mám 25 kelímků této odrůdy a asi se některých budu muset zbavit- mám místo jen pro 154 sazenic a toto potřebuji pro jiné odrůdy. Pochopitelně nahoře uvedené tři odrůdy se budu příští zimu snažit klonova.

           Mr Big

Mr.Big, tiež som s výsevmi z januára na tom tak, ako vy... rastú, ale na odobranie odrezkov to nevidím... možno ak sa mi koncom marca/březen budú zdať príliš bujné či vytiahnuté... NEbolo slnko, dni zamračené...