Také čistě teoreticky. Spíš by mléko mohlo mít trochu účinnosti proti Septorii, která vniká do rostliny póry. Tuk a bílkoviny v mléce by je mohly uzavřít pro spóry. Ovšem co na to rostlina, je otázka. Původní postřiky byly olejovité.
Phythophtora se špatně rozmnožuje v kyselém prostředí, jenže pH mléka je velmi blízko neutralitě (6,4 - 6,7), takže na to se rozhodně spoléhat nedá. Takhle někteří vysvětlují působení jedlé sody. Také přísahají, že to pomáhá. Tedy u rajčat. Možná to platí i o plísni okurkové.
Nedovedu si představit, že by mléko působilo jako systémové. Je to tedy čistě kontakní prostředek. Nevýhodou všech čistě kontaktních prostředků pak je, že provést postřik tak, aby se na všech plochách vytvořil souvislý film, je téměř nemožné.
Milan HP