Ředění slivovice

Ano, neznalost nebo nenažranost to zakalila. Ucuknout se musí raději o deci dříve, než později.

To by ani zvířata nemohli pít z kaluže dešťovou vodu. Osmóza žene kapalinu ve směru zřeďování koncentrace, takže ze střeva do krve. Běžně piju čaj z destilky.

A já abych byl taky zajimavý, tak Vám řeknu že si destilovanou vodu na ředění destilátu dělám sám.je to sice drašší ale normální voda z kohoutku ani kojenecká voda z obchodu se mi neosvědčila.můžu Vám řící, že kořalka je teď nějak jemnější.

Čaj z destilky už nemá z destilkou nic společného, když tam máte výluh z toho čaje. A pokud si ho ještě osladíte, tak už to nemá z destilkou nic.

Osmózu bych sem netahal. I voda z kohoutku má do izotonického roztoku hodně daleko, ale o to při ředění slivovice nejde. Nevěřím, že jakákoli voda (pokud nejde o nějakou siřičitou prdlavku) dokáže výrazněji změnit chuť slivovice. Může ale vytvořit zákal (většinou dočasně). Chuť čisté destilky není dobrá, ale do slivovice ji považuji za optimální

Sice nejsem expert na pálení, protože slivovici nepiju, protože mi nechutná. Ale snad právě proto se občas zůčastním pálení slivovice jako bezpečný odvoz produktů domů. A pokud jsem viděl ředění slivovice přímo v pálenici, což se dělalo snad vždy, tak se vždy použila místní voda z vodovodu nebo ze studny, nikdo to tam nikdy neřešil.

Pravděpodobně to bude záležet na tom, kde bydlíte. Tady kde žiju je pálenice součástí bývalé Fruty, dnes s jiným názvem ale stále stejným zaměřením a k ředění používají jenom destilku, kterou si pochopitelně sami vyrábí. U nás není vůbec možné použít klasickou pitnou vodu, protože okamžitě máte destilát zakalený doslova jako mléko. Stanislaw

Přesně a popravdě řečeno.Kamarád v lékárně taky ředí 95%líh destilkou, a když já zkoušel vodu tak to bylo kalný.

No jistě! Do slivoce patří destilka, protože je to kapalina bez chuti a zápachu. Je to voda destilací zbavená veškerých příměsí, je to čistá H2O. Tak jak může ovlivnit vlastnosti kořalky? Obyčejná voda se používá z nouze, protože destilka tu domácí baštu zbytečně prodražuje. Kdo má energie zadarmo, není nic jednoruššího, než si destilku udělat sám ve svém aparátu, ne. Narozdíl od kvasu se to nemůže připálit. 

Tento zákal je zřejmě způsoben výskytem vápenatých a hořečnatých iontů ve vodě, což je sice znakem kvalitní tvrdé vody, nicméně se tato voda na ředění koncentrovaných lihových roztoků nehodí, protože dochází k vysolování solí, nejčastěji karbonátů. Pokud již k zákalu z nějakého důvodu dojde je takový destilát ve velmi "choulostivé" situaci, protože čirost je prvotním znakem jakosti a s tím nikdo nic nenadělá. Co v takovém případě počít? Možnosti jsou jen dvě. Buďto jít problému naproti v tom smyslu, že přidáme roztok bikarbonátu sodného NaHCO3 (jedlé sody) rozpuštěné ve velmi studené vodě, čímž se zákal ještě prohloubí, ale za několik dní by měl sedimentovat. Sediment se pak dá snadno odfiltrovat na vatě vložené do trychtýře. Na 10 l zakaleného 50% destilátu doporučuji kávovou lžičku jedlé sody +  50 - 100 ml vody. Pokud je ovšem destilát zasažen úkapovými či dokapovými komponentami tak tato cesta nepomůže a nezbývá, než-li destilát znova předestilovat. Pro ředění koncentrátů ovocných destilátů doporučuji raději kojeneckou vodu než-li destilku, která má často nepříjemné dochutě, ale je v zásadě možno ji použít. slosar-petr@seznam.cz