destilační přístroj

Teploměr by měl měřit jen odcházející páry, ne teplotu v kotlíku (i když i ta je důležitá...).   

Dobrý den všem,

můžete prosím někdo upřesnit v kterém místě měřit páry? Přestupníková trubka stoupá od klobouku kotle pod nějakým úhlem nahoru, potom jde kolmo dolů (cca 40cm) do talířového chladiče.Kde je to optimální místo pro měření? Měřit v nejvyšším bodu přest.trubky, nebo při vstupu do chladiče, případně v jaké vzdálenosti od prvního talíře chladiče?  

Dává se tam, kde již odcházející páry nemůžou stéci do kotle, tedy do nejvyššího místa, ale tak aby teploměr byl pod úrovní přestupníkové trubky (tak 2 cm pod spodní stěnou trubky, když je znázorněna v "řezu"). Přeji hezké svátky.

prosím o vysvětlení: jak podstatně, či zanedbatelně ovlivňuje funkci aparatury vzestupná, příp.sestupná trubka z destilačního kotle do chladiče.Pro ilustraci-na ofistránkách např.firmy Janča se vždy jedná o vzestupné vedení /odhaduji cca 30cm v délce l,5 m/.Opačné t.j.sestupné spojení je na závadu?Díky za objasnění.Vladimír

Zamyslete se nad objektivní skutečností. Uvedete vařák do varu a páry destilátu začínají procházet trubicí k chladiči. Pokud je vzestupná, několik desítek sekund, max 3 min. se prohřívá, takže zkapalněné páry se vracejí zpět do vařáku, aby se opět zplynily a zase přispěly k vyhřívání oné trubice než-li se tak prohřeje, že na jejím sklonu vlastně nezáleží a páry destilátu procházejí trubicí až do chladiče. Pokud je klesající, funguje tato spojnice zkraje jako chladič, ovšem po prohřátí parami destilátu se v ní žádné podíly nezkondenzují a vše již záleží na kapacitě chladiče. V podstatě můžeme říci, že na tom nezáleží, zda-li je přechod mezi vařákem a chladičem stoupající či klesající. Jistá, nejmenovaná firma, vymyslela náramný chyták. Totiž mezi vařák a chladič nainstalovala jakýsi "zásobník ",l který má odchytit lehké podíly (acetaldehyd, methanol, octan methylnatý, ethylacetát atd.). No proč ne, ale pokud tyto sloučeniny nejsou z této nainstalované nádoby včas vypuštěny, ale co je to včas?, tak se vypaří a celý tento obchodní "nápad" je jaksi k ničemu, protože se dostávají se zvyšující se teplotou do prvotního destilátu tedy lutru. Děkuji za otázku. Chce to víc myslet a vžít se do vlastností kvasu, který se má zpracovat. Nepochybuji, že si s tímto problémem v palírnách poradí, ale jeden nikdy neví. slosar-petr@seznam.cz

Pane Šlosar, nevymýšlejte nesmysly o tom že na sklonu a setupu nebo vzestupu trubky z kotle nezáleží.

Jistěže záleží a velmi, přechod z kotle do chladiče pokud je vzestupný, tak může fungovat jako jakýsi nedokonalý deflegmátor a proto přispět k lepší kvalitě pálenky, tím že výševroucí frakce v něm zkondenzují a ztečou zpět do kotle.

Pokud je sestupný, kondenzát výševroucích látek zteče z propojovací trubky rovnou do chladiče a do hotového destilátu!!!

Frakce látek v páře mají různou teplotu varu a kondenzace a na nezaizolované propojovací trubce dle toho částečně kondenzují...

Ještě k vzestupnému, či sestupnému přestupníku par při destilaci.

Vzestupný přestupník u destilační aparatury (v CZ se jedná o dvoukotlové spojené soupravy) je jednou z podmínek aby byla "pěstitelská pálenice" povolena v řízení u MZe. Protože fi Janča dodává svoje soupravy i na trh v Rakousku, jsou tyto přístroje konstruovány obdobně.

Se sestupným přestupníkem se setkáme většinou u maloobjemových skleněných destilačních aparátů v chemických laboratořich. Jejicj obdobou je i kovová aparatura systému Dr. Helge Schmickla z publikace "Domácí výroba lihovin".

Jinak úplně souhlasím s příspěvkem kolegy 45.252 (z dnešního rána).

Přeji hezký den.

Jistěže záleží a velmi, přechod z kotle do chladiče pokud je vzestupný, tak může fungovat jako jakýsi nedokonalý deflegmátor

Tu nedokonalost, tak tu beru! Dále tvrdím, že tato "nedokonalost " bude i při své nedokonalosti fungovat max. 3 minuty, protože pak se trubice mezi vařákem a chladičem prohřeje a i ten, dle Vašeho názoru nedokonalý deflegmátor přestane fungovat, protože bude tak teplý, že na něm ruku neudržíte, tj. víc než-li 80 °C! Opravdu si myslíte, že tím něco získáte? A co myslíte, že se stane s prvním kondenzátem, který je tvořen především, acetaldehydem, methanolem, acetonem a ethylacetátem? Tyto sloučeniny jsem vyjmenoval přesně podle narůstajících bodů varů, ale je to jen asi 85 % úkapu. Po zkondenzování zteče zpět do vařáku a po ohřátí zase dle bodů varů vydestiluje, ale přechodník už bude třeba prohřátý na vyšší teplotu, takže tyto páry nežádoucích produktů nezkondenzují, ale dostanou se do chladiče a dále do předlohy.Dále bych Vás rád upopzornil na to, že má čeština 5. pád tedy oslovujeme nikoli pane Šlosar, ale pane Šlosare. Ale hlavně by to chtělo víc myslet a změřit si čas, za který se přestupník mezi vařákem a chkadičem prohřeje. Těším se na Váš časový údaj! slosar-petr@seznam.cz

Vážím si zkušeností a znalostí pana Šlosara. Přesto se domnívám, že proces putování odparku přes deflegmátor není takový, jak jej líčí. Nárůst teploty při destilaci brzdí v kotli nízkovroucí složky a jejich redestilace v deflegmátoru snižuje také nárůst jeho teploty. Jednoduché destilační přístroje, jaké používají třeba Schmicklová se svojí kolegyní to naznačují. Pro zájemce o jejich destilační výbavu uvádím jejich stránku.    

...putování odparku...

Tedy především... odparek je to, co zbyde ve vařáku po odpaření kapalné fáze, takže se za žádných okolností nedá odparek vydestilovat. Nárůst teploty a jeho rychlost je dána tím, jak intenzivně pod vařákem topíte a je celkem jedno, jaký zdroj paliva užíváte.

Nárůst teploty při destilaci brzdí v kotli nízkovroucí složky..

Samozřejmě, že nízkovroucí složky při odpařování systém ochlazují o tom není pochyb, dále viz Carnotův cyklus (Google). Proto je také zapotřebí pod vařákem topit, aby se teplota nejen zvyšovala, ale také, aby se saturovalo teplo, které odeberou vypařené molekuly. Zásadně zpochybňuji tvrzení, že záleží na sklonu trubky vedoucí od vařáku k chladiči. Nezáleží na tom vůbec, ale připouštím, že někteří "umělci" na tom dovedli zbohatnout, viz příspěvek přispěvatele 176.36 z dnešního dne.  Deflegmátor je jakési podivné zařízení velmi podobné chladiči, které ovšem má na rozdíl od chladiče zachytit všechny složky přiboudliny, ale lihové páry má pustit do chladiče včetně vonných komponent. Myšlenka báječná, jenže je tu problém: Nikdo na světě neví, jak teplá voda má v závislosti na čase tímto zařízením protékat (tedy jako v chladiči ochlazovat), protože se složení vařáku neustále mění v tom smyslu, že klesá koncentrace lihu i vonných komponent a koncentrace nežádoucích molekul narůstá. A každý lutr i kvas je jiný, to máte jak otisk palce. Proto je tolik ne příliš dobrých destilátů mezi lidmi. slosar-petr@seznam.cz