Kompost

moja skusenost je ze zelene blato sa pomalsie meni na kompost

To že velká vrstva trávy smrdí jak králičí hnůj je fakt.Mi je celkem jedno co smrdí hlavní je výsledek a ten je poznat.Každý rok získám tak jeden metr krychlový kvalitní zeminy, neříkám kompostu ten vypadá jinak.
Další častá ale těžko splnitelná rada je nedávat do kompostu infikovaný materiál.Dnes pokud snad každý týden nestříkáte proti houbovým chorobám nebo různým škůdcům nemáte šanci.Tak se ptám je dobré přidávat třeba dusíkaté vápno nebo něco podobného? Případně jaké dávkování. 

Tak se ten kompost od jara uležel a začíná pracovat... host 91... dusíkaté vápno dejte až do hotového kompostu při posledním přehazování. Dávkování je na obalu. Když ho dáte hned ke hmotě, vybijete dost velké množství mikroflóry a mikrofauny, která by se na rozkladu podílela. A pak se tam může nastěhovat a bujet i něco škodlivějšího než v kompostu obyčejně je, nebo je to přirozeně potlačováno. Základní živiny se musí přes mikroorganismy dostat do minerální podoby, aby byly přijatelné pro rostlinu. Jsou tam i při anaerobním rozkladu? Neodchází živiny tou břečkou z kompostu pryč? No a když se pustí žížaly do té hnijící hmoty, dělají dírky, kterými tam může vzduch a postupně napravují naše chyby. 

Z energetického hlediska je výhodnější, když nejprve proběhne anaerobní proces a po něm proces aerobní stabilizace. Ano, vlastní metan je bez zápachu, ale jeho produkce z dusíkatých látek vede k vzniku dusíkatých aromatických "doplňků" a sirných aromatických "doplňků" (komplementárních zbytků). Klasicky to znají všichni paliči ovocných destilátů. Výpalky (vzniklé z anaerobně zpracovaného kvasu) aerobně stabilizované v kompostu jsou do švestkového sadu to nejlepší co tam vracet.

Ale, ale to jsou veletoče Stando, no u vás nic neobvyklého, aspoň, že už netrváte na tom svém bludu.

A Stando, co to znamená, že je to z energetického hlediska výhodnější?

A potřebují zahradkáři, aby to bylo výhodnější z energetického hlediska?

 Určitě potřebují Ferdo, minimálně proto, aby Unie mohla jednou opatřit kompostéry štítky energetické náročnosti a zahrádkář by se pak lépe mohl orientovat na trhu s novými kompostéry...
M.

U mě v kompostu uložený materiál ani nehnije, ani nefermentuje ale odjakživa tleje.       Energetickou náročností procesu kompostování jsem se doposud nezabýval, nicméně se nesnižuje ani nezvyšuje. Stabilně vychází na přeházení 3 - 5 kubíků materiálu, po přeházení vždy spotřebuji několik piv. Co mne překvapuje, že se najdou tací kteří výpalky z pálenice vozí zpět na zahradu, hnůj je myslím lepší.      j.c.

Anaerobny proces nie je pre kompostovanie dobry.

1. Jednak to smrdi, co by mohlo zahradkarovi vadit. Aj susedom. Mozu vznikat toxicke latky.

2. V takomto prostredi sa rozsiria nespravne mikroorganizmi. Napr. hnilobne bakterie. Asi to nerobi dobre ani rastlinam, ak takyto matros pouzijeme ako substrat. 

3. Vela cennych zivin vyprcha do vzduchu. To co smrdi, ak by sa mineralizovalo, bolo by cennym hnojivom.

4. Prostredie zabranuje mineralizacii dusikatych, sirnych aj uhlikatych latok. Bez kyslika to jednoducho nejde. Aj toto sa podiela na bode 3. Ak je mineralizacia pomala, vela latok, napr dusikatych, ide do vzduchu.

5. Vzniknuty matros nema spravnu strukturu, ktora je asi najdolezitejsou vlastnostou kompostu. Nie je vzdusny.

Já bych to neviděl tak hrozně.
1. V každém kompostu porbíhají současně děje aerobní i anaerobní.
2. Zápach z anaerobního hnití není tak hrozný, pokud se do hromady. nevrtá. Na povrchu se při kontaktu se vzduchem utvoří vrstva aerobního tlení a ta z velké části omezí únik anaerobních smradů.
3. Přeházením kompostu se materiál promísí a provzdušní. Shnilá hmota (většinou naspodu) se dostane na povrch a dotleje aerobně.
4. Hnůj má asi víc živin, nicméně na kompostu obohaceném o ovocné výpalky nevidím nic špatného. 

Urcite, ze v urcitej miere anaerobny proces je OK. Ale viac aerobnych procesov kompostovaniu len pomaha. Na youtube su aj nejake videa, na ktorych sa fanatici prebiehaju kto rychlejsie dokaze skompostovat zahradny odpad. Niektore rekordy su na neuverenie. Dosahuju ich tak, ze odpad v roznych sudoch a bubnoch casto miesaju a prevracaju.