Kompost

Mám dotaz - Nejedná se v tomto případě spíše než o kompost o výrobu hnoje. Ve vašem případě je totiž popřeno pravidlo kompostování!!! Nevím jak má tedy děda v tomto bunkru vyřešeno odvodnění, nejen z napršené deštovky ale i stahnuté vody z okolí. Posekaná trava a bioodpad v této jámě se rozkládá hnitím nukoli fermentací tak jako v klasickém kompostu!

Já mám taky dotaz na znalce kompostování. Mluví se tady o hnití x fermentaci. Když navrstvíme silnější hromadu trávy, nedochází prý k fermetaci, ale ke hnití. Biologickým rozkladným procesům nerozumím, přiznám se. Ale všiml jsem si, že když ta navrstvená tráva "nahnije" a začne být mazlavou a páchnoucí (typický zápach králičího hnoje), stává se lákadlem a přímo potravinovou lahůdkou pro hnojné červy. Když nadzvednu tehle mazlavý koláč vidlemi, bývá pod ním a v něm vždy klubko - propletec mrskajících se růžových hnojáků. A hnojný červík podle mého názoru je poklad zahrady, kerý by měl být oceněn medailí za zásluhy prvého stupně. Právě on udělá z té nevzhledné mazlavé hmoty žádoucí černozem. Tak je to mazlavé "hnití" vlastně na závadu?

Kompostování je aerobní zpracování a aerobní fermentace je jedním z aerobních procesů které tam probíhají(aerobní - založený na oxidaci vzdušným kyslíkem). Je však i zpracování anaerobní jako je silážování, kvašení a anaerobní vyhnívání. Pak jsou přechodné procesy, fakultativně anaerobní a fakultativně aerobní. Hnojní červi jsou fakultativně anaerobní - tj. žijí v prostředí kde se dá dýchat, ale jsou si schopni dojít pro potravu tam, kde probíhá anaerobní vyhnívání. Typickým produktem anaerobního vyhnívání je metan, který zapáchá. pokud je produkován v bioplynových stanicích, měl by být jímán jako spalitelný produkt beze zbytku do plynojemu a správně fungující bioplynová stanice by tak něměla být cítit (zapáchat). U zahnívajícího kompostu (zvrhlého kompostu) není metan nijak jímán a proto obtěžuje okolí.

metan, který zapáchá.. a od kdy? Od teď? Další Standova perla. Tam smrdí něco úplně jiného.

A co tam tedy pane ing. smrdí! Rád se poučím.Když ne metan. Statková hnojiva od hospodářských zvířat at se jedná o klasický hnuj nebo kejdu jsou odborníky označovány za největší producenty bo metanu, a to samé vzniká v silážních jamách a krechtech. V tom má Standa pravdu.

A co tam tedy pane ing. smrdí! Rád se poučím.Když ne metan. V tom má Standa pravdu

Nemá.
Methan je nejjednodušší alkan a tedy i nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je to netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch (relativní hustota 0,55 při 20 °C). (Wikipedie)

Metan nesmrdí, to se dočtete v každé učebnici chemie. Kdybyste ve škole dával pozor, tak byste si mohl pamatovat, že vám to říkala i soudružka učitelka.

Proč myslíte, že se k zemnímu plynu v rozvodech přidává nějaká smrdutá látka? No, protože sám nesmrdí a kdyby unikal, tak by to nikdo necítil.

A co smrdí v kompostu? Kandidáti na smrad jsou čpavek, sirovodík, merkaptany...

A ty hospodářské zvířata... to máte zas trochu popletené. Ten metan vzniká ve vnitřnostech živých krav. Pokud už se ten trus dostane z krávy a rozkládá se za přístupu vzduchu, tak tam metan nevzniká. A smrdí to teda dost.

smrdia aminy, pripadne zluceniny siry. Tie vznikaju pri anaerobnom procese tiez.

Díky za vysvětlení. Pominu-li zápach, vznikající u anaerobního procesu, ptám se, jestli nakonec není jedno, jestli nám tráva fermetuje za přístupu vzduchu a nebo hnije za nepřístupu vzduchu (?), když ve druhém případě se do díla rychle vloží hnojní červi, kteří dílo dokonají k naší spokojenosti. Může vůbec z trávy a rozkladem zelené biologické hmoty obecně, vzniknout něco jiného než kompost? Mně se to ještě nepodařilo. Ať posečené zelené "fermetuju", či "hniju" (občas nedopatřením), vždy mi z toho nakonec vyleze kompost. Řekl bych, že na pohled skoro stejný.