Kompost

Na větší zahradě mám kompostiště rozdělené na třetiny. Do prostřední se vždy přehazuje z krajní polohy - jednou z levé a podruhé z pravé strany. Zakládky (kupy kompostu) máme bez ohrad. Materiál se na ně skládá tak, aby obsahuje-li méně sléhavou složku bylo její ulkádání orientováno "měkkým dovnitř" (květy) a "nosným ven" (kořeny) Dá se tak vyskládat kupa se svislými boky (někdy kónická, jindy s převisy).

Založení najednou je nejlepší v době velké produkce posklizňových zbytků. Každý to má jinak, ale většina to má někdy tak od sklizně brambor do likvidace porostu rajčat. Pokud se Vám zdá zakládací vrstva příliš tenká, není nic snažšího, než vzít z dosud aktivní hromady "čepici" zakládky přidané za poslední měsíc. Kdo má hodně ovocných stromů, zakládá kompost právě v této době ze spadaného listí a trávy posbíraných travní sekačkou.

Mám dotaz - Nejedná se v tomto případě spíše než o kompost o výrobu hnoje. Ve vašem případě je totiž popřeno pravidlo kompostování!!! Nevím jak má tedy děda v tomto bunkru vyřešeno odvodnění, nejen z napršené deštovky ale i stahnuté vody z okolí. Posekaná trava a bioodpad v této jámě se rozkládá hnitím nukoli fermentací tak jako v klasickém kompostu!

Já mám taky dotaz na znalce kompostování. Mluví se tady o hnití x fermentaci. Když navrstvíme silnější hromadu trávy, nedochází prý k fermetaci, ale ke hnití. Biologickým rozkladným procesům nerozumím, přiznám se. Ale všiml jsem si, že když ta navrstvená tráva "nahnije" a začne být mazlavou a páchnoucí (typický zápach králičího hnoje), stává se lákadlem a přímo potravinovou lahůdkou pro hnojné červy. Když nadzvednu tehle mazlavý koláč vidlemi, bývá pod ním a v něm vždy klubko - propletec mrskajících se růžových hnojáků. A hnojný červík podle mého názoru je poklad zahrady, kerý by měl být oceněn medailí za zásluhy prvého stupně. Právě on udělá z té nevzhledné mazlavé hmoty žádoucí černozem. Tak je to mazlavé "hnití" vlastně na závadu?

Kompostování je aerobní zpracování a aerobní fermentace je jedním z aerobních procesů které tam probíhají(aerobní - založený na oxidaci vzdušným kyslíkem). Je však i zpracování anaerobní jako je silážování, kvašení a anaerobní vyhnívání. Pak jsou přechodné procesy, fakultativně anaerobní a fakultativně aerobní. Hnojní červi jsou fakultativně anaerobní - tj. žijí v prostředí kde se dá dýchat, ale jsou si schopni dojít pro potravu tam, kde probíhá anaerobní vyhnívání. Typickým produktem anaerobního vyhnívání je metan, který zapáchá. pokud je produkován v bioplynových stanicích, měl by být jímán jako spalitelný produkt beze zbytku do plynojemu a správně fungující bioplynová stanice by tak něměla být cítit (zapáchat). U zahnívajícího kompostu (zvrhlého kompostu) není metan nijak jímán a proto obtěžuje okolí.

metan, který zapáchá.. a od kdy? Od teď? Další Standova perla. Tam smrdí něco úplně jiného.

A co tam tedy pane ing. smrdí! Rád se poučím.Když ne metan. Statková hnojiva od hospodářských zvířat at se jedná o klasický hnuj nebo kejdu jsou odborníky označovány za největší producenty bo metanu, a to samé vzniká v silážních jamách a krechtech. V tom má Standa pravdu.

A co tam tedy pane ing. smrdí! Rád se poučím.Když ne metan. V tom má Standa pravdu

Nemá.
Methan je nejjednodušší alkan a tedy i nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je to netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch (relativní hustota 0,55 při 20 °C). (Wikipedie)

Metan nesmrdí, to se dočtete v každé učebnici chemie. Kdybyste ve škole dával pozor, tak byste si mohl pamatovat, že vám to říkala i soudružka učitelka.

Proč myslíte, že se k zemnímu plynu v rozvodech přidává nějaká smrdutá látka? No, protože sám nesmrdí a kdyby unikal, tak by to nikdo necítil.

A co smrdí v kompostu? Kandidáti na smrad jsou čpavek, sirovodík, merkaptany...

A ty hospodářské zvířata... to máte zas trochu popletené. Ten metan vzniká ve vnitřnostech živých krav. Pokud už se ten trus dostane z krávy a rozkládá se za přístupu vzduchu, tak tam metan nevzniká. A smrdí to teda dost.

smrdia aminy, pripadne zluceniny siry. Tie vznikaju pri anaerobnom procese tiez.

Díky za vysvětlení. Pominu-li zápach, vznikající u anaerobního procesu, ptám se, jestli nakonec není jedno, jestli nám tráva fermetuje za přístupu vzduchu a nebo hnije za nepřístupu vzduchu (?), když ve druhém případě se do díla rychle vloží hnojní červi, kteří dílo dokonají k naší spokojenosti. Může vůbec z trávy a rozkladem zelené biologické hmoty obecně, vzniknout něco jiného než kompost? Mně se to ještě nepodařilo. Ať posečené zelené "fermetuju", či "hniju" (občas nedopatřením), vždy mi z toho nakonec vyleze kompost. Řekl bych, že na pohled skoro stejný.