Kompost

... když mám čas, dělám to stejně. Jednou sekám bez koše a křížem po zavadnutí trávy s košem a "o zub níž".

To záleží na více aspektech, a úhlech pohledů.Přihlížel bych zda mám pozemek u lesa, v příměstské zástavbě, na vesnici.Zda chovám dobytek já, nebo sousedi, mám ovocný sad, jiné zemědělské plodiny, zda sousedi nepotřebují seno, nebo mají zvířata oni a potřebují je kde mít pást.Zda mám okrasnou, užitkovou zahradu, nebo pole, kde je možnost pěstovat brambory v  zetlelé trávě, nebo odkládací škarpu někde za domem.Můžu sekačkou průběžně sbírat, sušit slepicím na zimu.Je mnoho způsobů, využití, likvidace.A mezi jinými právě ten kompost, kde konečnou fází procesu vzniká velmi kvalitní materiál, kterým málokterý zahrádkář/ka kteří mjí jen ždibíček pozemku pohrdnou.Tedy... ta trocha více praáce na čerstvém vzduchu při výrobě kompostu, když se dílem potřebuji zbavit trávy se vyplatí.

jejda, to by jste se divil, kolik lidí dnes nechá odvážet trávu "zdarma městem" a pak draho v marketech nakupuje pytlovaný zahradnický substrát.

Je mnoho způsobů, využití, likvidace... jediny zpusob likvidace, ktery jste uvedl je... odkládací škarpa někde za domem. To vsak nema kazdy, nehlede na to, ze z toho muze vzniknout nejaky problem ci konflikt. Takze vykopat jamu a hazet do ni travu, neni spatne reseni. J.R.

njn, když Vy po přečtení porozumíte pouze jedné větě, to máte pak těžký.

Mockrát děkuji všem za skvělé rady. 

jestli poléváte vodou jen tak, aby přisypaná zemina byla vlhká a nikoliv aby zatekla do zakládky, pak máte pane JR pravdu. Aby se NH4 vázalo na humus v zemině, musí mít tato zemina přiměřenou vlhkost. Já však místo zálivky radši používám poslední vrstvu posekané trávy v snížené tloušťce (sypná tl. 3 cm, po seschnutí a slehnutí 3 mm).

Měříte šuplérou?

Mám prkýnkový stavebnicový systém kompostérů. Jeden velký asi 1000-1200 litrů, jeden malý něco přes 650 litrů. Jak ale říkám, teoreticky mohu prkýnka dovyrábět a kompostéry ještě zvětšit (ten malý, do toho velkého by se mi špatně lezlo). Když prostě vidím že je trávy od sekání hodně tak rozdělám ten malý a nechám ji tam zavadnout a zmenšit objem. Až mám vhodný materiál, místo, prostě se to hodí tak to na vidlích přenosím (nemám je vedle sebe) do toho velkého. Pokud bych měl někdy větší zahradu tak bych kompost nezvětšoval, ale prostě vyrobil další jeden či dva velké. To že je rozdělávací je také super věc, když budu potřebovat tak místo jednoho vysokého založím dva nižší kde potřebuji. Mezitím mohu dovyrábět další patra. Také se na nízký kompost, který postupně roste lépe dívá, než na jaře na holou planinu s dřevěnou bednou. P.S. Jak tu někdo zmiňuje to spálení semen tím že kompostujete naráz velké množství. To je urban legend, i když vkládané větší množství může být kompostování opravdu prospěšné. Moji prarodiče, moji rodiče i já celý život kompostujeme. Kompost se opravdu značně zahřívá, kočka se na něj chodí v noci ohřívat, mne naštěstí ještě nevzplál (polévám i když i to tomu může někdy napomoci) ale pamatuji že dědkovi párkrát začal doutnat. A když po rozházení kompostu (je skoro jedno zda z loňska či předloňska, na delší kompostování není většinou čas i když pokud chcete podpořit přírodu, jakýsi vzácný brouk potřebuje aby se s hnojem a snad i kompostem 7 let nehýbalo) vidím co vše roste tak o tom ničení semen teplem musím vážně pochybovat. Kolikrát jsem již vzpoměl pana Bechampa (jeho myšlenky vykradl a obrátil vzhůru nohama pan Pasteur, a teprve na smrtelné posteli přiznal že Béchamp měl pravdu, ale to už nikdy vědci ani lékaři nepřijali ani nepřiznali) který říkal že živná půda si sama zrodí život takové rozmanitosti jaká jí odpovídá. Prostě kompost je výborný a plodí hodně života i po jeho teoretickém zničení.