Obyčejný rýč vs. Fiskars

Nedá se svítit, budu reagovat, ale všem, kteří se rozhodnout číst teto příspěvek, doporučuji, aby si pozorně přečetli toto téma a téma "rýč". Nedoporučuji číst podnikavcům v oboru stavebnictví, protože tito mají své portály a na portálu pro zahrádkáře nemají co dělat, jedině, že by sami byli zahrádkáři, v tom případě by měli diskutovat o zahradě, a ne o tom co jim někdo krade, protože si to neumějí pohlídat. K provádění specifických úkonů se používá příslušné nářadí. Např.: k hloubení jam pro sloupky oplocení nepoužíváme rýč (jakýkoliv), ale zemní vrták příslušného průměru, k přemisťování sypkých hmot lopatu, k rytí rýč, ke kopání motyku, nebo krumpáč.
Půdu, na které hospodaříme musíme neustále kultivovat a zbavovat ji toho co tam nechceme mít. Ke zlepšení struktury půdy a oživení mikrobiálního života používáme organickou hmotu. Ten kdo nemá hnůj, sáhne na zelené hnojení. V mém případě v době zapravování do půdy měla hořčice výšku až 1,6m. Možno vidět no obr. č.1. Celá řada diskutérů se tady zmiňuje o bolesti zad. Toto se týká jen netrénovaných počitačových intelektuálů. Toho, kdo třeba jednou za půl roku ujede na kole pár kilometrů bude bolet část sedinky. Všichni si musí uvědomit, že hmotnost půdy kultivované kusem plechu na násadě, činí cca 400kg/ m2. To znamená, že na záhonku o ploše 20 m2 bude činit hmotnost zpracovávané půdy 8t. Tady pomůže jen brufen, nebo něco podobného. Doufám, že pan Vysloužil, s tímto bude souhlasit a potvrdí to. Bolesti v zádech mohou trápit jen toho, kdo nemá průběžnou průpravu, určitě si na ni nebudou stěžovat lidé dělnických profesí, ti ostatně ani nepoužívají počítač. Sám jsem měl letos dosti velký problém. Na obr. č.2 a 3 je něco, čemu nezabránila ani dvojitá kožená ochranná rukavice. Zůstal na palci po tomto úrazu zatvrdlý překážející a bolestivý val. Na obr. č.4 jsou vidět v rámečku pozůstatky úrazu starého 60let. Na proximalu phalanges se vytvořil výrustek, chceteli ostruha. Jaké problémy toto způsobuje můžou říct lidé lidé, kteří mají na patách ostruhy. Na obr. č.5 je vidět celá zkultivovaná plocha. Obr. č.6 představuje poslední brázdu o kterou je veškerá hmota půdy posunuta proti spádnici. Na obr. č.7 jsou dva rýče s kterými pracuju. Ten vlevo s D rukojetí má již své za sebou. Nyní ho používám jen k dobývání kořenové zeleniny. Čepel je po zpracování půdy o ploše pětimístného čísla v m2, kratší o 2,5cm a je také tenčí a má notně zaoblené rohy. Musím přiznat, že první číslice toho pětimístného čísla je 1. Prvotní naostření těchto rýčů, nebylo provedeno broušením. Ostří bylo vytvořeno naklepáním ploskou kladiva na ploché babce a to pouze jednou. Rýče nejsou značky Fiskars (někteří tady píšou y). Jsou z Lidrukovu Bystřice.
Jiří

Doufám, že čtenáři dědkovi prominou. Zapomněl jsem se přihlásit. Takže zbytek obrázků připojuji nyní.            Jiří

Omouvám se předem pane Jiří, ale nedá mi to. Zenedlouho budu mít 60 roků a jsem zahradník. Váš článek ve mně vyvolal je jednu myšlenku. Na tak velkou plochu, kterou tady prezentujete, bych si pozval nějakého bezva kámoše s malotraktorem ať to pooře a celý ušetřený čas bych určitě věnoval vnoučkovi, třeba ve formě společných procházek po Vašem hezkém okolí. Stanislaw

Musím reagovat. Nejsem zahradník, ale jen zahrádkář. Ryji každý rok cca 600 m2 (část u sebe, část u tety a tchyně ve vzdálenosti 20 km), ryji rád a přiznávám, že mám obyčejný rýč.  Nevím jakou parcelu jako zahradník obděláváte, ale nedovedu si představit jak bych obdělával traktorem pruh půdy široký 5,5 m, z jedné strany plot, jak bych obdělával pozemek osazený rybízovými a angreštovými keři. Jistě víte jak se oře (měl jsem Terru a prodal jsem ji). Ale jinak si myslím, že mně fyzická práce neublíží.Teď mám spíše problém a musím cvičit.

           Mr Big

Pane Stanislawe, (zajímalo by mne proč si píšete w) i tak bych chodil s vnoučkem na procházky a učil ho nějaká alotria, ovšem ten, který by o to stál je 450km daleko, což je bohužel kapánek z ruky. Kámoše nemám, ale mám malotraktor VARI ale mám další kousek tímto véhiklem poorán. Protože pluh z Libic je pěkný šmejd - válcová odhrnovačka, tak používám pluh od kamarádů z poza Javoriny. Jmenuje se JOSK a má pološroubovou odhrnovačku, takže celkem dobře zaklápí i při malé pojezdové rychlosti. Ten kousek co je kultivován kusem plechu na násadě, byl předchozím majitelem obděláván způsobem, který je v rozporu se zásadami zpracování půdy. V té betonové jílovici co vynesl na povrch, by si VARI ani neprdlo. Nevím nakolik se mi to podaří zkultivovat k obrazu svému, když se ví, že tato činnost je na dlouhé lokte, protože mám již sedmdesát. Mimochodem, ten kousek jsem v posledních 12 měsících tím kusem plechu obracel třikrát. Jinak bych byl velmi rád a vděčen, kdybyste mi sdělil odboborný název nástroje, včetně krajových, který je na přiloženém obrázku. Případně kde by se dal splašit, nebo alespoň přední radličky. Předem děkuji.

           Jiří

Je to obyčejná plečka, která se používala na poli pro pletí mezi řádky řepy, brambor apod. Tohle je nová varianta, dříve bylo kolo z bicyklu a rukojeti ze dřeva. Plevel se podřezává tahem k sobě a radličky jedna pravá a druhá levá byly kované.

           Mr Big

Pro Mr. Big. Plevel se podřezává vždy pohybem vpřed, nikoli k sobě. Je to ostatně poznat na tvaru těch řezacích nožů, které jsou naostřeny na straně ke kolečku. Na tuto plečku je dle mého možné ještě uchytit šípový středový nůž, neboť je vidět vzadu další držák. Nebo ohrnovací radličku na brambory. Plečky podobných konstrukcí mám tuším 4 a mimo podřezávacích nožů mám ještě na uchycení ohrnovací radličku na brambory a taky kypřící radličky. Viděl jsem plečku, která měla na straně obsluhy ještě uchycené menší kolečko, kterým se dala štelovat hloubka záběru plečkovacích nožů. Je to výborný nástroj na řádkovou kultivaci. Stanislaw

Máte pravdu

          Mr Big