Prosim o pomoc pri vybere mot. pily

To že ti z teho valí olej i na volnoběh není chyba. Jen je to pila vyrobená podle norem kdy lidi ještě lezli po stromech a nemá system nazvaný okomatic. (napsal bych to správně ale nejde mi přehlasované o  ) To znamená že olej jde i na volnoběh a né jen v pracovních otačkach.

Se stane že pila něco pustí jak leží, z lišty či vyteče něco s čerpadla. To sou malé věci. A řeči mého kolegy z práce, to už včera bylo dobré.

Přeji krásný den všem  Dostala se mi do rukou zde zmiňovaná Gude KS350B a tak jsem si řekl, že se s Vámi podělím o pár postřehů z jejích útrob. Hned ze startu musím přiznat, že jsem ji pořídil jako nefunkční za účelem pokusů s její pohonnou jednotkou za cenu šesti krabiček cigaret nikterak luxusní značky. Tento fakt trošku naznačuje, že se jedná o nepříliš povedený exemplář, nicméně prapůvodní majitel ho koupil za mnohem víc a zajisté v naději, že s tímto nástrojem aspoň něco přeřízne. Jak jsem vyčetl z důkladně porazítkovaného záručního listu, pila mnoho neřezala, zato hodně cestovala po opravách. Mohu-li si zahrát z oněch zápisů v záručním listě na detektiva, pak bych odhadoval, že v servisu zkoušeli postupně různé úkony jako jednou seřizování karburátoru, jindy přetěsňování nádrže, onehdy výměnu těsnění na přírubě sání - mimochodem, nevypadalo moc originálně a navíc se jim nějakým těsnícím tmelem, který tam snad ani neměl moc co dělat, povedlo zalepit kanálek podtlako-přetlaku, čímž pila definitivně odmítla i poslední zbytky poslušnosti a byla zahozena do frcu, odkud se dostala oklikou až ke mně. Cvičně jsem zprůchodnil ten kanálek a pila chytla, ale i přes letmou snahu o seřízení vybíhala do otáček na chudou směs a vůbec se chovala nemocně. Když jsem sundal a rozbral karburátor Ruixing, nápadně připomínající Walbro, zjistil jsem, že membrány jsou v pořádku, sítko není přítomno pro jistotu vůbec a opracování vlastního tělesa není - mírně řečeno - nejlepší, alespoň u tohoto kusu. Všecny rovné plochy byly obráběny něčím, co by mohla být fréza s hodně rychlým posuvem. Řekl jsem si, že alespoň horní plocha, na kterou by měla doléhat podávací membrána, stejně jako příruba směrem k motoru by nemusely mít rýhy hloubky desetin milimetru, aby věci, které těsnit mají, vůbec těsnit mohly. A tak jsem milý karburátor drobet odstrojil a dosedací plochy přerovnal, propláchnul, vyfoukal, složil (bez zmizelého sítka, jelikož jsem žádné vhodné doma neměl), udělal základní nastavení, připojil čistou zkušební testovací nádrž s čistou směsí, novou hadičkou a pila chyla jako zamlada a motor se choval mravně. Ovšem po nějaké chvíli kuckla a zhasla docela. Nebudu napínat, ukázalo se, že zůstala viset jehla. To bylo trochu záhadné, protože karburátor byl čerstvě po proplachu. Našel jsem pod jehlou jakýsi miniaturní měsíček průsvitné žluté hmoty, epoxidové lepidlo to bylo. Přívod paliva do karburátoru je realizován plastovým kolenem naraženým na mosazné trubičce, která má být zalisovaná do tělesa. Má být. Středně lehkým pootočením jsem ji vytáhnul, protože tam byla vlepená! Otvor pro ni se asi nepodařilo vyvrtat - znáte to, když vrtáte hliník, netrefíte úběr a na špičku se vám nalepí špona a pokud jste dost silní, protlačíte to, ale ta díra podle toho vypadá. Tak to tam zalepili a epoxid zcela dle očekávání po čase působením paliva a dalších vlivů začal drobit a po kouskách cestovat do útrob karburátoru, což v kombinaci s chybějícím sítkem dělalo své. Takže podtrženo sečteno, máte-li smůlu, můžete v téhle cenové relaci trefit na kus, který vzhledem ke kvalitě provedení nepřežije ani záruku, protože alespoň někteří zaměstnanci výrobce jsou tak trochu bez zábran ;o) Na druhou stranu, stejně jako se u mé hračky sešlo několik věcí udělaných mizerně, může se u jiného kusu podařit všechno a pro nějaké to rekreační sem-tam-říznutí to bude patrně bezproblémový kus a majitel na něj nedá dopustit, naopak si při četbě tohohle mého povídání bude myslet cosi o mentální nedostatečnosti.

Na druhou stranu, pokud jste blázen mého ražení, máte ve sklepě frézku, soustruh, škrabáky, měrky a rádi experimentujete s motory všeho druhu, hračka je to hezká a levná. Mimochodem, rád bych se zcela mimo téma a úplně na okraj zeptal někoho se zkušenostmi se servisem: Dá se někde sehnat takový ten zelený materiál, ze kterého spousta výrobců zahradní techniky dělá těsnění? Občas potřebuju vyklepnout nějaké atypické těsnění a standartní "rotěs" je do sta stupňů, což v některých případech bývá překročeno. Děkuji moc za případnou radu. Pavel

Zdravím Pavle a děkuji. Krásná zpověď a popis kdy s každým řádkem se mi míchají písmenka s obrazy reality. Jako bych stál u ponku a měl některý z těch "dárků" mnoha jmen a barev před sebou. Je dobře, že tyto poznatky zde uvedl člověk "amatér", nikoliv servisák či prodejce jiné značky.  Ale ani taková vypovídací hodnota nebude v očích některých čtenářů "brána"! Mentální nedostatečnost, ano tak jsou těmito lidmi brány naše připomínky a konstatování skutečnosti. Proč taky ne, jim "to" funguje a "už" léta. Námitka, že na zpracování 4 prm smrkového paliva ročně jim v kontrastu s potřebným časem stačí ruční rámovka je nestoudnou urážkou "rádoby profíka", který chce sobecky urvat svůj milion tím, že jim "nacpe" předražený krám shodné provenience jen se samolepkou známé značky na krytu. A to, světe div se, si ještě dovolí prosazovat takový "šunt", který má skříň z plastu igelitových tašek, když jejich "zázrak" jej má z KOVU!  To, že je na světě 5 výrobců karburátorů používaných v pilách není argumentem, protože stejně jich většina je z Číny. Nový "výrobce" má sice značku více podobnou rozsypanému čaji, historii několikatýdenní ale hlavně zemi původu stejnou. Co však má především je nezajímá. Špičkové kopírovací zařízení a výrobní "linku" v příměstské garáži s fundovaným personálem průměrného věku 12 let. Kontrolní mechanizmus s certifikátem na který si jen vzpomenete (který si objednatel zadá) a nejvyšším ukazatelem "teče benzín, teče, tak co chcete". Někteří objednatelé si ještě objednají hrdý nápis Made in Germany, případně ještě výše, Made in EU. Hlediska jako nízké vibrace, hluk, vysoký výkon, nebo nízké emise jsou jen hloupé výmluvy. Jejich standardem je co nejnižší výrobní cena! A to dnes "píše".   

Pavle, těsnící papír tmavošedé barvy, vyšších teplotních a tlakových vlastností, kupuji u prodejce ND na nákladní vozidla a traktory, případně s úspěchem využívám zbytky ze sad těsnění replikových výrobců. Bohužel nikdy nevím zda jej ještě najdu na tom samém místě, protože rozestup mezi nákupy je cca tři roky, karton mi vystačí na tak dlouho.

Děkuji moc za tip, Radku, zítra hupsnu do prodejny náklaďákových orgánů. Ono je to s těmi levnými výrobky asijské provenience prostě tak, jak to je, a v segmentu srojařiny obzvláště. Oni tedy umí udělat i vcelku rozumně fungující věci, ale ty pak nelze pořídit za cenu těch námi zde přetřásaných. Když si vezmeme, že dovézt z oněch končin kupříkladu soustruh, motor do sekačky a t.d. stojí přibližně stejně, ať je vyrobený poctivě a z poctivého materiálu, nebo je to z blátěného železa bez nějakého výraznějšího slícování (hodně to zjednodušuji), režijní náklady na skladování a spol. budou v řádech shodné, pak ten rozdíl v cenách od výrobce bude ještě propastnější, proto výrobek, jehož prodejní cena nedosahuje ani místní ceny použitých materiálů, bude muset být zákonitě nákladově odlehčen použitím horších materiálů, "recyklovanými" díly ze zmetků pro "značkovější" zakázky (viz má epoxid-story) a vynecháním některých prvků či výrobních úkonů a jejich nahrazením levnějším dobastlem - tlustší měkčí těsnění, větší vůle, kus napružené oceli místo stavěcí matice atd. atd. Nemluvím o využití zastaralých koncepcí, které obecně ještě nějak fungují (ačkoli hůře) i při horším provedení. Na druhé straně tyhle převelice levné věci mají neoddiskutovatelně tu vlastnost, že jsou přístupné i lidem, pro které by kvalitnější zboží nebylo... jak to říct... cenově rozumem zdůvodnitelné. Takže si pořídí "funkční maketu", která i na spoustu věcí stačí, spíš jde o to, co od toho člověk čeká a hlavně, že od toho taky může čekat víceméně cokoli. Pokud se to bere jako aktivní odpočinek a dotyčný je nadšený kutil a ví, jak ty věci ve skutečnosti vyrobené být mají a podle jakých zákonitostí a fyzikálních principů to ten hejhula, podle kterého to v číně obšlehli, projektoval a že tam ten čep nenavrhnul kalený proto, že by neměl po ruce hřebík, ale proto, že s tím hřebíkem, co tam narvali, to dlouho nepožije, pak systémem DoDo získá poměrně použitelný polotovar např. pro vercajk, který by si jinak nepořídil, ovšem je třeba to brát spíše v rovině modelářství, včelařství a sbírání známek. A dovolím si zde vyjádřit svůj názor, že na pořádnou práci je pořádné nářadí. Na šmudlení může postačit i šmudlítko, ale jako ke šmudlítku je třeba se k tomu stavět a zůstat ve střehu... a tu rámovou pilu pro jistotu sebou ;o)))