A až Z o uzení

Tu chuť si neumím úplně představit, může to být dobré, což o to. Jen nevím, jak dlouho bude trvanlivý výrobek obsahující cibulku,  kávu, pomerančovou šťávu, zakysanou smetanu (kilo asi naráz nesníme). Taky je dost divné, že na výrobek, který se bude den či dva udit, se používají ze 40% suroviny již jednou uzené (slanina, uzený bůček).  To mi přijde pracné, drahé i nezdravé.

Čajovku nemusíte udit, ale dva dny odstát a podělte se se sousedy.

Jestli jste z oboru, tak taky víte, že účinky karcinogenních látek se sčítají, tedy nelze udat hranici, pod kterou látka karcinogení účinek nemá.
   Co se týče ledku - ten karcinogenem (na rozdíl od dusitanu) není. Je ale pravda, že v naloženém mase se na dusitan mění. Takže je to prašť jak uhoď. Krom dusitanu jsou v uzeném mase další karcinogeny -   látky z kouře a nakonec i samotné červené maso. 

Zdravíčko, sýr jsem nastrouhal na robotu, dál do papírových střev na sýr a promichal jeden s ořechy a sušenými rajčaty v oleji, další nakládaný pepř a olivy, a třetí sušená rajčata s pikantními papričkami nadrobno trvanlivý česnekový salám. Několik hodin jsem učil na 30/40 pak 2,5 hod na 60, je to gouda.dilo se povedlo.

V řezu

Neřešte to. Topeniště pro udírnu stejně pracuje při nízkých teplotách... spíše jenom čadí. Nic nepopraská a když snad jo tak jenom minimálně - malta ve spárách praská i při "normálních teplotách. Pro klid duše to můžete přespárovat například "kamnářským tmelem". Dobrou zkušenost mám i s flexibilním lepidlem na kachličky (kupodivu). Mám ho v topeništi krbu už leta a drží.

1mm je málo, ne? a jdou cihly od sebe oddělit?

Běžně se žárové vyzdívky dělají na velmi tenké spáry. To zejména proto, že žárovzdornost a žáropevnost například šamotu je daleko vyšší než jakékoliv malty (i šamotové). Ale jakékoliv topeniště kde se má topit dřevem není "žárové"... a u udírny už vůbec ne.