Pěstování ozimé zeleniny

Dusíkaté vápno používám výhradně k dezinfikaci půdy i když je to i hnojivo.Každý rok vyvážím čtvrtinu skleníku a nahrazuji vlastním kompostem.Po navezení až v listopadu aplikuji dusíkaté vápno, zapravím a proleju vodou.Procesem po ovlhčení vznikne volný kyanamid který hubí zárodky semen plevele a škůdce.Pokud to aplikujete na jaře nesmíte po aplikaci tři týdny sázet.V minulých letech kdy byl u nás přemnožen slimák (špalnělák) jsem s kompostem navezl také vajíčka tohoto škůdce a vše na jaře vylíhlí mladoši ve skleníku zlikvidovali.Od té doby provádím každoročně na podzim dezinfekci skleníku.Funguje výborně.Dále jej používám ihned po výsadbě brambor na povrch brázd.Skvěle zlikviduje plevel, nemusím plet a ještě přihnojí.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Zajímavý tip, s těmi bramborami, trochu dražší, ale super. Smím se zeptat na dávky, nebo to rozhodite od oka a necháte být? Nebo zapravujete do půdy?

Doporučená dávka je přibližně 1kg/10 m čtverečních.Kupuju 3 kg balení.Jeden kilogram do skleníku a dvě kila do brambor.Vše odhadem, což není problém a na brambory při výsadbě na povrch nahrnutých brázd ale také meziřadí. Nahrnuté prázdy lehce přitlačím prknem aby posyp držel po celém profilu brázdy.Nesmí se aplikovat na již zelené natě.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Miloši, moc velkou šanci tomu nedávám. Na fotkách vidím, že na rostlinách asi mlsali slimáci. Ty okousané listyn budou první, které shnijí. Já jsem letos dělal všechno proto, abych tam slimáky neměl. Rozhodil jsem na záhon dusíkatí vápno, zaryl jsem je, záhon jsem utužil deskou, zalil vodou, dal černou textlii a ještě minimálně dvakrát zalil. Kolem sazeniček jsem dal takové límce aby se mně ten přípravek na slimáky nedostal až k rostlinám. Jak tady někdo vzpomínal Brno, tak to asi nehraje roli, ale spíše je problém ta odrůda květáku. Ten Walcherin Winter 5 snese až -18 °C. Kolik snese nějaký normální květák nevím, ale naši zimu asi nepřežije stejně jako normální pšenice vysetá na podzim. U mne ve stejném tunelu jako květák nepřežilo ani jedno normální zelí ani brokolice. Jen tak citem si myslím, že květák je obecně háklivější na nízké teploty než zelí nebo brokolice.

                                                        Vladimír           

Hele, já taky ne, ani jsem si nemyslel že by to vydrželo přes zimu. Plán byl, když píšou na semenech vegetační dobu 2mesice, že to před zimou ještě sklidim. Jen mi v tu chvíli nedošlo, že prostě teď není počasí jako v červenci.dnes jsem tam byl, a rostou statečně, to jsem jako nečekal. Slimáky ve skleníku nemám, vše je od zelených housenek, asi bělásek.tak uvidíme.

Při vší úctě, ono to nedochází nejen vám, ale řadě diskutujících. Prostě odmítají pochopit, že v zimě a na podzim je tady málo světla a chlad. Ty rostliny to vnímají a odmítají pracovat v takových podmínkách. Nejpozději v listopadu to všechno přestane růst a čeká na jaro. Ano, seje se zimní salát, cibule a jánevímco. Ale všechny ty rostliny poporostou a pak se na to vykašlou. Jistě, přijdu do skleníku a ono je tam sluníčko a teplo. Jenže oproti tomu červenci je to celé propastně rozdílné. Kdyby nebylo, celá vegetace bují dál. A ona nebují, ví že se v takových podmínkách prostě bujet nedá. Oni to věděli už naši předkové, do 15. října zorali, sklidili, snědli husu a šli plést košíky.

Dobrá připomínka. Venku jsem všechno zoral i trochu sousedovi.Ve skleníku budu rýt a navezu kompost až usušíme ořechy. Jsou tam v prepravkach. Nikdy jsem ze skleníku neodvezl ani kilo země abych ji vyměnil za jinou. To dusíkaté vápno jsem koupil před lety v Lovosicich když jsem jel kolem.50 kg pytel vycházel na kg hodně levné. Podniková prodejna. Jinak pěstování v zimě čehokoli jde mimo můj zájem. Koupil jsem 20 kg zelí (letos prvně jsem si ho nechal nakrouhat) za cele léto jsem koupil 2x květák a mám ho až nad hlavu, S rajcatama to mám tak, ze si je užiju v sezóně. Mám velmi citlivý jazyk. Jakmile je jenom troch naprskle což moje žena klidně k snídani jí, já nemůžu. V podobě huste šťávy jich mám ve sklenicích tolik, že můžu mít rajskou omáčku rok 2x v týdnu. Husa jak to vypadá asi na Martina bude, co bych jako důchodce měl jiného na práci. A taky se musíme revanzovat. Loni ji kupoval myslím zetacek. Plést budu asi nohama. Doufám, že jsem nikoho nepohoršil, není mi to cizí. 

Mám za to, že pěstování v zimě či přes zimu je o něčem jiném než brzké úrodě jakožto užitku. A pokud bych to bral z finančního hlediska, otevřeně přiznám, že nejen pěstování doma, ale i na zahradě, je spíš ztráta. Investice do radosti. Osobně to dělám (tedy doma za oknem) především a hlavně proto, abych se zabavil (TV nesleduju, už mne nebaví moc ani číst a počítač je trochu málo) a měl radost, že se těm rostlinám více-méně daří. Taky mne baví řešit problémy, které si tím pěstováním sám způsobím. Ti, co zkoušejí zimní pěstování venku či ve sklenících, se také chtějí zabavit, ale hlavně je asi žene zvědavost: jak to dopadne? Ale můžu říct, že mi také to zimní pěstování prohlubuje, přes veškeré omyly a chyby (ale možná právě skrz ně), porozumění přírodním principům, ale nejen těm. Třeba přisvětlování a jak na něj, watáže, barva světla, zdroje, vzdálenosti, atd., to trvá, než se člověk dopracuje slušných výsledků. Skleníkáři to budou asi mít podobné s konstrukcí, materiálem, tepelnými mosty, větráním, atd. Čili vlastně technické know-how, ale zaměřené na rostliny. 

Mám za to, že právě zvědavost, snaha něco dokázat a něco se dozvědět, udělala z člověka ten nejpřemnoženější, tedy "nejúspěšnější", živočišný druh. Jasně, bez toho našeho mozku by se to nedalo. Děkuju Ti, Matko Přírodo, za něj, i když to opravdu není bezporuchová mašinka.

Milan HP

Milan HP:, štempl, parafa SPCH!

Dík, že v tom nejsem sám.

Milan HP