Roubování

Dá se roubovat třešně nyní ze stromu na strom a jakou metodou?Kopulací?

Patrně dá, kopulací nejspíš, protože kůra zatím odloupnout nejde. Osobně však nepovažuji roubování peckovin ze stromu na strom za ideální. Lepší je, když rouby mají ve vývinu zpoždění, tedy jsou-li nařezány o pár týdnů či měsíců dřív. Takové se mi ujímají líp. U jádrovin je to jedno.

Já jsem rouboval třešeň jen jednou ještě za mlada (před 30 lety). Tehdy jsem se dočetl, že nejlepší doba je roubovat cca v srpnu. Takže jsem přerouboval rouby (otrhal jsem lístky) ze stromu na strom za kůru a ujalo se vše.

Dobrý den.

Chci připojit moje zkušenosti. S broušením nožů je to asi stejné jako s roubováním. Když se někdo chce naučit brousit nože na úrovni, je jednoduchá pomůcka. Sežeňte si 50 starých nožů a začněte s pokusy o nabroušení nožů. Samozřejmě je potřeba nejdříve zakoupit brusné kameny a to v zrnitosti od 280 do ca 10 000 Grid. Filcem jen vyleštíte čepel a můžete i přehřát ostří. Další možnost je zakoupení pomaloběžné vodní brusky. To je trochu jiná úroveň. Přeji hodně úspěchů.

Prosím o sdělení.Rouby mám v písku v chladném sklepě, je to dobře? Řezala jsem je na začátku prosince z jižní strany stromy.Štěpovací vosk je zatvrdlý, mám ho proto vyhodit? Chci se pokusit přeštěpovat planou třešeň, kdy je nejlepší doba? Děkuji.Helena

Prvně - štěpařský vosk nemusíte vyhazovat. Ztvrdnutí vosku je zapřičiněno jednak teplotou a zejména odpařením lihu. Pokud chcete mít původní složení, které na ztvrdlé ráně otvoří nelepivý tvrdší povlak (měknoucí na slunci) vložte kelímek s voskem do nádoby, ve které udržujete vodu teplou cca 60-70°C a vosk ohřejte do polotuhého stavu. Pak přikapávejte líh (denaturovaný, lékárenský 95%Vol ebo konzumní nad 60%Vol) až do polotekutého stavu. Pokud budete chtít trvale elastický (a na sluníčku lepivý) vosk, lísto lihu použijte glycerin nebo lanolin.

Ad uložení v chladném sklepě musí splňovat podmínku, že teplota bude nekolísavá trvale pod 5°C. Toho lépe dosáhnete uložením venku nebo v ledničce. Mráz v době skladování nevadí, jen v době roubování musí mít rouby teplotu cca 8°C, kterou dosáhnete pomalou změnou teploty.

Přeroubování plané třešně je malá štěpovací maturita. Technicky se to od jabloní příliš neliší, ale výsledky bývají obvykle o dost horší. Chce to dodržet jistá pravidla:
1. Rouby odebírat v prosinci - to jste udělala
2. Musejí být co nejsilnější (síla tužky nebo víc)
3. Co se týče uskladnění, každý má svfé postupy. Každopádně rouby musejí zůstat svěží - nescvrklé a nenarašené. Podle mě žádný sklep není dostatečně chladný. Mráz roubům neškodí.
4. Dobré výsledky jsou s roubováním kopulací v předjaří - ale to obvykle na přeroubování ptáčnice starší než 2 roky nepřipadá v úvahu
5. Roubovat za kůru je třeba co nejpopzději - nejdřív v květu, ale lépe asi tak týden po odkvětu, mízy je víc a kůra jde odchlípnout snadněji.
6. Pokud se rouby neujmou, nechte vyrůst plané "vlky" z ptáčnice a příští rok naroubujte podle bodu 4.
7. To, co píše Standa o vosku je asi pravda. Otázkou je, stojí-li to za tu námahu a není-li lepší použít vosk nebo balzám čerstvý. Jak se spojí glycerin s pryskyřicí a včelím voskem, to nemám vyzkoušené, obávám se, že (díky třem hydroxylovým skupinám v molekule glycerolu) to nepůjde.

Dobrý den.
Planá třešeň není vzácnost. Jsou místa v krajině, kde jich bývá velký výběr. Starší a silnější, mladší a slabší. Proto není třeba jedné třešničky, třeba i nevhodné, litovat, ale je třeba štěpování zkoušet. Štěpování je i očkování. To se mi u třešní docela daří. Štěpuji ale jen pro sebe a rozdám přebytek. Dobrou pomůckou (berličkou) je při jarním štěpování, roubování i očkování, mikroténový pytlík a staniol z tabulky čokolády. Mikrotén na vytvoření uzavřeného prostoru s vysokou vlhkostí a staniol na zastínění a minimalizaci výkyvů teplot. Domnívám se, že třešňové štěpy zvlášť, oproti jabloni, špatně hospodaří s vodou. Při letním očkování třesní jsem mikrotén a staniol nepoužíval a taky se to obstojně daří. Letní roubování třešní se také uvádí jako úspěšné, to jsem ale nikdy nedělal. Také sebeméně nezpochybňuji to, co tu ke štěpování uvádějí jiní.
S mikroténem a staniolem jsem ale rouboval a očkoval narašené rouby třešní. A odebírané v i březnu a dubnu, a i „uložené“ na podlaze ve skleníku. Mladá třešeň roubovaná do boku s oboustranným klínovitým řezem roubu, stará přeroubování za kůru do síly větví cca 12 cm s úspěšností cca 75% (Hedelfingenská). Tím Vás samozřejmě nechci navádět k těmto „nepravostem“, ale chci poukázat na význam uzavřeného mikroklimatu štěpu a jeho zastínění.
Letos na jaře jsem dostal roub třešně od pana doktora Vysloužila. Uložil jsem ho ve vlhkých novinách a mikroténu těsně pod výparník ledničky. Když jsem se ale vydal roubovat, zjistil jsem, že je zřetelně narašený. Dal jsem jej zpět a rozhodl se, že počkám na mízu a budu očkovat T řezem. Čekání jsem si zkracoval zaléváním třešniček (síla prstu) teplou vodou. Z roubu jsem vyřezal pět oček. Nechtěly se ale pak dlouho vyvíjet a tak byly v „pytlících“ hodně dlouho. Do začátku rozvíjení listů. Ujaly se čtyři, z toho byl jeden pupen květní. Takže zbyly tři. Dva špičáky a u třetího, kterému mšice poškodily růstový vrchol, se vytvořila předčasná korunka. Všechny výhony jsou delší jak půl metru, nejdelší metr. Takže výsledek očkování byl podstatně lepší, než případné riziko roubování.
Štěpování třešní se neobávejte, není to magie. Dodržte co nejvíc pravidel a za sebe doporučuji použít k zakrytí štěpů mikrotén a staniol. Ono to poroste.
Také vosk mám starý, ještě socialistický. Ale už jen na dně plechovky! Šetřím, je skoro černý. Plechovku v mikroténovém pytlíku nejraději ohřívám za sklem auta . JG

Ještě jsem si vzpomněl na jednu takovou věc o odebrání a uchování roubů, ale nevím, jestli to má nějaký význam. Rouby obyčejně odebíráme ustřižením letorostu. Ale několikrát, tedy alespoň třikrát, jsem dostal rouby jen jako ulomené starší větve s vysloveně mizernými (v síle i délce) letorosty a „otýpkou“ chrastí starého dřeva. Samozřejmě jsem jako rouby použil jen části letorostů. To se týkalo i Hedelfingenské, o které jsem psal před chvilkou. Kupodivu všechno z takto „vcelku“ odebraných a uchovaných roubů pěkně rostlo. Tak mi připadlo, že je to vlastně zajímavé a tak jsem o tom napsal. JG

Moc děkuji za odpovědi i když se mi z nich zatočila hlava. Už jsem si nastudovala způsob, pokusím se nějaký realizovat.Ta planá třešeň na zahradě vznikla tak, že mi vnuk při kosení křovinořezem uřízl mladou krásnou višeň...Nechtěla jsem stromek vykopat a vyklubala se z něho třešeň,která roste jako divá.Proto ten nápad s roubováním. Rouby dám jinam, ve sklepě je kolem 10 st..Vosk koupím nový, na ředění nic nemám. Ještě dotaz, na roubu jsou i květové pupeny, mám je vylomit? Moc děkuji.Helena