Průzkumný dotaz

Příspěvek pana Vladislava je třeba číst a  vnímat spíš jako lyrickou prózu než poučky. Za věty, jako :  "Příroda se nás snaží uchlácholit a připravit šokovou situaci pro naše miláčky a zabít je..." by se nemusel stydět ani Karel Hynek. Text nelze vnímat doslova, vždyť i Máchův Máj místy působí nepravdivě. Smyslem je vytvořit jistý stav ducha a vzdemutí emocí. A to se, myslím, panu Kaněrovi podařilo.

Zdravim

Je vidět z Vašich příspěvkú, že opravdu největší problém s úrodou mají třešně.Je to bohužel smutné, ale třešně jsou závislé na opylování včelami a na pěkné počasí v době květu. Nikdo mi nevymluví, že včely jsou nahraditelné jinnými opylovači. I samosprašná odruda potřebuje pro svoji jasnou úrodu opylovače a jinnou odrudu. V našem kraji neexistuje jedinný náš druh, který by byl úplně osamotě bez souseda v okolí. Pro naší jistotu z úrody by bylo dobré pokud je to možné, alespoň po dobu květu ovocných stromů se domluvit s místním včelařem ať Vám tam postaví třeba jenom jeden ůl. Pokud se bude škubat, že kvuli jednomu ůlu nikde nepojede tak si ůl dovezte spolu s včelařem sami. Až Vám stromy odkvetou tak se úl zase odveze. Věřte pokud máte alespoň peckoviny tak se Vám to vyplatí. Na jádroviny včely nerady chodí a hrušně jim vyloženě smrdí ani se jim nedivím.

sadař vlada 

Tak trošku s těma včelama přeháníte. To jako smotáte do balíku úl a včelaře a převezete? Co když se bude bránit? Ono kočovat se včelstvy není úplně triviální a musí se při tom dodržovat veterinární předpisy. Píšete, že pěstiteli se to vyplatí. Ale ono se to musí vyplatit i tomu včelaři.

"Na jádroviny včely nerady chodí a hrušně jim vyloženě smrdí... "

Tak nevím, jak to bylo myšleno - asi že včely upřednostňují peckoviny před jádrovinama. Já to moc nepozoruju, tedy alespoň mám vždy dosti zavčelené jak jabloně, tak hrušně. Asi jim nesmrdí :-).

To je názor poplatný lidskému vnímání. Hmyz to vidí (a cítí)  zcela jinak. Nektarodárnost a míra atraktivity květů ovocných stromů pro včely medonosné byla dávno a dávno změřena a popsána.

Ve včelařské literatuře se píše, že z ovocných stromů jsou pro včely nejatraktivnější jednoznačně jabloně, tedy jádroviny. Nechci polemizovat s názorem o potřebnosti včel, nicméně u nás  a v okolí jsou poslední 2 roky kvůli moru všechna včelstvá spálená. Opylení při tom bylo letos maximální snad jako nikdy. Rovněž věřím, že měďnatý postřik na podzim může být prospěšný, ale za posledních 35 let jsem ho neprovedl (krom broskvoní) ani jednou. Všechno je relativní, i ta Boží vůle.

Pánové, vy co se vysmíváte panu Kněrovy za jeho komunikaci a naslouchání stromům jste nic nepochopili.Váš úkol č..1 je udělat z pana Kaněry hlupáka i když vás svými znalostmi daleko převyšuje.Mluvíme li o komunikaci, jedná se o projev vizuální, kterým strom naznačuje, že se děje něco mimo normál.Prohodit pár slov není vůbec na škodu.Zastavíte se a povšimnete si spoustu příznaků o kondici stromu, které by jste jinak nezaznamenali. Potom je tu jistá komunikace které rozumí jen někteří a o které se nemíním zmiňovat.Řekněme tomu třeba cit pro stromy a jeho potřeby.Pan Kaněra tyto zásady ovládá a ví o čem mluví.Příroda opravdu neodpouští naše chyby. Mičurin II

Pánov Vladislava aj Rostislava si veľmi vážim. Ich odborné rady majú solídnu úroveň. Občas sa každý viac či menej vzdialime od reality, ale hádať sa je ceľkom zbytočné. Namiesto žabomyšieho plácania očakávame na fóre kvalitné rady a názory vychádzajúce z dlhoročného pozorovania. V otázke šiesteho zmyslu, ktorý každý z nás nemusí mať vyvinutý, s p.Vlastimilom súhlasím.

Tak ono se to tu poněkud míchá. Zatímco jeden píše, že prohodit pár slov není na škodu, druhý to nazve prázdným plácáním. Co si vybrat. A nejde jen o těch pár slov. Jde o to, že v příspěvku jsou - podle znalostí a zkušeností jiných - nepřesnosti a omyly. A vůbec není na škodu, když se k nim někdo vyjádří, nebo sdělí svou jinou zkušenost. Nevidím, že by se někdo panu K. vysmíval. Takže není nutné oponenty okřikovat. Ale to, že hrušně včelám smrdí jako lidem prostě je blud. Což třeba hovnivál?

Pan Kaněra je velký ovocnářský nadšenec a do pěstitelství se pouští celým svým srdcem. To je nepochybně inspirující, strhne-li k podobnému nadšení jiné amatérské ovocnáře, je to dobře. Já to tak vnímám a taky jsem popsal v příspěvku o lyrice.
    Jiná věc je, má-li smysl rozebírat konkrétní věty. Mám trochu problém se vztahem ovocvnaření k přírodě. Dnešní pěstování ovoce znamená štěpovanou sadbu, pravidelný řez, ohýbání, strojená hnojiva, herbicidy, fungicidy, insekticidy, udržovaný úhor, probírka, listová výživa, aqaponie, zakrývané sady... To všechno je spíš znásilňování přírody než její respektování.a souznění s ní. To je ovšem obecné dilema dnešního zemědělství Umím si představit přírodní pěstování, ale o něm se tu
nehovoří.
     Mám za to, že příroda člověka nevyzývá k činům. Příroda si poradí bez lidských zásahů stejně, dokonce lépe, než kdyby člověka vůbec nebylo. Ostatně činila tak úspěšně mnoho miliónů let před jeho příchodem. Člověk pozitivně zasahující do přírody tak činívá za dvojím účelem. Když ji ohýbá ku svému prospěchu a když hodlá napravit chyby z minulých špatných zásahů.