Průzkumný dotaz
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.131 (?), 11.9.2013 20:14
Zdravim
Je vidět z Vašich příspěvkú, že opravdu největší problém s úrodou mají třešně.Je to bohužel smutné, ale třešně jsou závislé na opylování včelami a na pěkné počasí v době květu. Nikdo mi nevymluví, že včely jsou nahraditelné jinnými opylovači. I samosprašná odruda potřebuje pro svoji jasnou úrodu opylovače a jinnou odrudu. V našem kraji neexistuje jedinný náš druh, který by byl úplně osamotě bez souseda v okolí. Pro naší jistotu z úrody by bylo dobré pokud je to možné, alespoň po dobu květu ovocných stromů se domluvit s místním včelařem ať Vám tam postaví třeba jenom jeden ůl. Pokud se bude škubat, že kvuli jednomu ůlu nikde nepojede tak si ůl dovezte spolu s včelařem sami. Až Vám stromy odkvetou tak se úl zase odveze. Věřte pokud máte alespoň peckoviny tak se Vám to vyplatí. Na jádroviny včely nerady chodí a hrušně jim vyloženě smrdí ani se jim nedivím.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mikeš13 - Diamantový Zahrádkář (1994) - 224.39 (?), 12.9.2013 9:23
"Na jádroviny včely nerady chodí a hrušně jim vyloženě smrdí... "
Tak nevím, jak to bylo myšleno - asi že včely upřednostňují peckoviny před jádrovinama. Já to moc nepozoruju, tedy alespoň mám vždy dosti zavčelené jak jabloně, tak hrušně. Asi jim nesmrdí :-).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 13.9.2013 9:34
Pan Kaněra je velký ovocnářský nadšenec a do pěstitelství se pouští celým svým srdcem. To je nepochybně inspirující, strhne-li k podobnému nadšení jiné amatérské ovocnáře, je to dobře. Já to tak vnímám a taky jsem popsal v příspěvku o lyrice.
Jiná věc je, má-li smysl rozebírat konkrétní věty. Mám trochu problém se vztahem ovocvnaření k přírodě. Dnešní pěstování ovoce znamená štěpovanou sadbu, pravidelný řez, ohýbání, strojená hnojiva, herbicidy, fungicidy, insekticidy, udržovaný úhor, probírka, listová výživa, aqaponie, zakrývané sady... To všechno je spíš znásilňování přírody než její respektování.a souznění s ní. To je ovšem obecné dilema dnešního zemědělství Umím si představit přírodní pěstování, ale o něm se tu
nehovoří.
Mám za to, že příroda člověka nevyzývá k činům. Příroda si poradí bez lidských zásahů stejně, dokonce lépe, než kdyby člověka vůbec nebylo. Ostatně činila tak úspěšně mnoho miliónů let před jeho příchodem. Člověk pozitivně zasahující do přírody tak činívá za dvojím účelem. Když ji ohýbá ku svému prospěchu a když hodlá napravit chyby z minulých špatných zásahů.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|