Pane, neskusal,ani nebudem... skusenosti ako pan miloš, ivan ci kamil asi nemam, literatury som precital dost, ale ta sama o sebe nestaci, mam tu vyhodu, ze si necham poradit ludmi co maju skusenosti... za 1.nezijem tu 3 zivoty ale len jeden a za 2.zahrada je limitovana nemam priestor na nezmyselny pokus, vam sa cudujem ze obhajujete take nezmysly... viktor
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 234.41 (?),31.10.2017 17:06
Diskusia sa už rozbehla, nemám pocit že najšťastnejším smerom... Nebránim sa neortodoxným postupom, v snahe si niečo naštudovať som narazil aj na tieto informácie - viď foto. Bez akéhokoľvek môjho komentára (aj keď názor mám...). Len ako podnet do diskusie, aj keď obe strany barikády asi neustúpia ani o piaď. IH (P.S.: Ešte na záver: na svojej záhrade si každý môže robiť čo chce. Je potom vecou férovosti pravdivo informovať o výsledkoch.)
Je to tak, jak píše zdroj, který, Ivane, uvádíš. Štěpovaný strom je frustrovaný a trpí neklidem v duši, jelikož roste na cizích kořenech.Akorát mi není jasné to ustálení genů opakovaným množením semeny, když jabloň je cizosprašná...
Pozorně jsem přečetl příspěvek a stále nechápu onu přidanou hodnotu zpravokořenění pro pěstitele. Spíš mi to připadá jako nějaká filozofická teze, k jejímuž pochopení nejsem dostatečně duchovně probuzen. Některé pasáže jako např.: "Stromy prekvapili bujným rastom, takže za 3 roky z nich boli polokmene a za 4 roky vysokokmene" úplně postrádají logiku. Předpokládám, že akraktivnost květů pro včely je stejná na pravokořenných stromech i na těch štěpovaných (možná ne, vlivem podnoží bude kvetení bohatší), stejnětak dětská radost při výsadbě by mohla být podobná. Knihu Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin (Oplt, Černý, ČSAV, 1958) jsem dnes v noci po dvaceti letech znovu přelouskal. Pasáže o podnožích a zakořeňování řízků révy mají stálou platnost. Mičurinův příborek pro zakořeňování ovocných dřevin sestavovat nebudu.
