Plíživá vytrvalost starých odrůd

Zdeňa i Radouš mají jednoznačně pravdu. Já bych ale autory populárně naučné literatury netahal za každé slovíčko. Ing Richter svým výrokem o čtvrtkmenu :...,. protože udržet tento tvar je velmi pracné... se nejspíš nevyjádřil úplně přesně. Možná měl na mysli nějaké upřesnění, např že je těžké ve velkovýsadbě udržet tvar tak, aby se dal dobře ošetřovat ze země, sklízet z mechanizace, atd.
    Osobně čtvrtkmen považuji v běžné amatérské poloextenzivní výsadbě za víceméně ideální tvar. Pěkně vypadá, řez není extra pracný, odpustí nám při něm nějaké chyby, pád ze stromu není nebezpečný, úrody je tak akorát.

Pane Vysloužil,

děkuji za Vaši reakci. Jsem rád, že má úvaha ohledně ČK byla správná. Já hodně oceňuji všechny zde zveřejňované kvalitní a zasvěcené názory a rady.  Vč. Vašich. Je mě cizí zesměšňování pro nepodařené vyjádření, ale dovolte poznámku k Vaší smířlivé omluvě ing. Richtra: Jeho článek byl v časopise Receptář, a ten je nemýlím - li se především pro laiky!, kteří určitě velkovýsadbu a péči o ni nezajišťují.

Zdraví a na další Vaše příspěvky se těší Zdeňa z Moravy

Asi m áte pravdu. Nebojme se čtvrtkmenů.

Také si myslím, že se autor názoru o neperspektivnosti čtvrtkmenů vyjádřil příliš zkratkovitě, možná byl omezen formátem povoleného textu pro svůj článek. Malá poznámka : velikost stromu bývá podvědomě spojována s jeho tvarem, resp. výškou kmene. Takže když mluvíme o zákrscích máme v mysli automaticky stromy rozměrově malé, nízké a naopak, vysokokmeny stromy jsou pro nás vysoké, mohutné a košaté. Čtvrtkmeny a polokmeny něco mezi. Jenže tohle rozdělení velikosti stromů podle výšky kmene vždy tak docela neplatí a například i čtvrtkmeny mohou být v dospělosti mnohem vyšší a mohutnější, než leckteré vysokokmeny. Vlivů na velikost stromu je jak známo mnoho a výška kmínku je pouze jeden z několika parametrů, které ji ovlivňují. Mezi ty ostatní patří např. podnož, odrůda, stanoviště, půdní podmínky, výživa, zdravotní stav,….. Takže psát, že čtvrtkmeny se hůř "servisují", než jiné tvary (asi zákrsky) je zavádějící, protože zakrslý čtvrtkmen,  rostoucí "na skále" snadno celý obsáhnu ze země, zatímco když sletím ze čtvrtkmenu Moravské jaderničky, rostoucí kdesi na úrodné hanácké mezi, přijedou pro mne rovnou funebráci s dřevěným penálem.

"čtvrtkmeny mohou být v dospělosti mnohem vyšší a mohutnější, než leckteré vysokokmeny". Ano, mohou. Ale zpravidla nejsou. Rozdíl ve výšce kmene je sice jen přibližně metr, ovšem rozdíl růstu jabloně na semenáči u vysokokmenu a na podnoži - obvykle MM106 u čtvrtkmenu bude velmi výrazný. Koruna dnes kupovaných čtvrtkmenů tedy bude celkově - zpravidla - výrazně menší, než vysokokmenů. Dnes se příliš nemluví o vhodnosti odrůdy pro určitý tvar (což je chyba), ale zcela jistě je dost odrůd, moderních možná i většina, které pro vysokokmen (tzn.  pro extenzivní pěstování) vhodné nejsou.  Netroufám si však stanovit pravidla pro vhodnost na vysokokmen, tady myslím, že rozhoduje jen praxe.

Obecně má však Wimpi pravdu, zvláště ani ne tak o výšce, jako o objemu koruny. Znal jsem zákrsky Boskoopského, Mac Intoshe i Čisteckého s objemem koruny naprosto srovnatelným s obdobnými vysokokmeny.

Ano, vídáme takové stromy, kdy nad zemí se ve výšce 3/4 metru rozbíhají šikmo vzhůdu větve síly mužských stehen a koruna má 5 metrů v průměru. Na druhé straně existují 50ileté stromky s tenkým 2 metry vysokým kmínkem a korunou velikosti a tvaru přerostlé brokolice. To ale nejsou čtvrtkmen s vysokokmenem, to jsou špatně zapěstovaní ovocní pazgřivci, kdy byla nevjodně zvolena podnož, odrůda nebo obojí.Rozdělení kmenných tvarů na zákrsek, čtvrt-, polo- a vysokokmen podle centimetrů výšky kmene je jen orientační a u každé výšky kmínku předpokládá adekvátní velikost koruny. Ta je dána kombinací podnože a odrůdy. A aby to nebylo tak jednoduché, pro různé stanovištní podmínky bývá často vhodná zcela jiná kombinace. Některé jsou zcela vyloučené - vypěstovat vysokomen Clivie nebo zákrsek Kardinálu žíhaného se nám efektivně nepodaří, ať použijeme podnože jakékoli.

Je to tak, výška kmene nemá žádný vliv na velikost stromu. To že vysokokmeny jsou většinou větší než zákrsky je zkrátka dané použitou podnoží a odrůdou. Staré vysokostromy na zahradách jsou většinou naštěpené na semenáči a navíc do dnešních dnů se dožily spíše odrůdy dlouhověké. Salběji rostoucí jako třeba Ananasova, ty už dávno odvál čas.

           Ing. Fidla

Vážený pane, děkuji za reakci. Z Vašeho příspěvku mě mj. zaujalo stanovisko: ČK se však nehodí pro odrůdy, vyžadující probírku plodů, což však lze částečně nahradit vhodným řezem. Asi by stálo šířeji popsat, proč tomu tak u ČK je, o co opíráte své stanovisko. Já musím z vlastní nejčerstvější zkušenosti uznat, že např. pro odrůdu Angold to platí. Musím potvrdit i zkušenost jiného účstníka diskuzí, že tato odrůda značně křivě roste. Samozřejmě péče o ni se vyplatí, je to chuťově i hmotnostně velmi vydařená odrůda. Jen bych ji ve svých podmínkách považoval za spíše raně zimní odrůdu.

Zdraví Zdeňa z Moravy

rouby z vlků nechtěl použít

já bych se toho nebál. To že to bude pupenová mutace je velice malá pravděpodobnost. Za svůj život jsem byl nucen odebírat i vlky. V povětšině případech to byly vlky na koncích větví a měli dobře vyzráté dřevo. 

Antonín

Když nenajdu letorost na povrchu koruny (nebo se k němu nemohu vyšplhat), používám k roubování taky vlky a vcelku v pohodě.
  Jinak přesně nevím, co má pan Antonín na mysli. Vlky na koncích větví s dobře vyzrálým dřevem - to podle mě nejsou vlky.