Plíživá vytrvalost starých odrůd
|
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář (152) - 20.174 (?), 31.12.2012 21:48, zobrazeno: 112347x
Zdravím Vás všechny v tento přelomový den
Věřím, že většina z nás čte Zahradkáře. Když jsem si četl Zahradkáře Leden 2013 tak jsem byl mile a nevěřícně překvapen, jestli dobře vidím!! Na stránce č. 22 je článek který má takovou nejistou a zaraženou melodii textu. " na výstavišti Zahrada Čech se umístila jedna historická odrůda, kterou dal do soutěže p. J. Irrgang z Wiltingu (Bavorsko) a umístila se ve finálové trojici!!! Odrudu NEWTON WONDER. A článek pokracuje dal podrazáckým způsobem " probojovala se díky atraktivnímu tvaru a barvě na lesklé slupce. Jejich popis dužniny " žlutá, šťavnatá, nakyslá, bez kořenitosti i nahořklá a nehnědne. Jablko na kuchyňské zpracování. Odrůda je odolnější proti strupovitosti, kvete pozdě. Je vidět, že na Zahradě Čech hlavně nadržují novým a novějším odrůdám a stará odrůda, která zabodovala jim nejede přes nos a pohrdají jí. Kdyby opravdu nebyla tak chutná, opravdu by tak výrazně zabodovala a nechala za sebou spoustu vychvalovaných novinek!!! Je také velice smutné, že staré odrůdy se přihlašují na našich degustacích přes cizince. Je otázka jestli by tu samou odrůdu přihlásily i našinci? Já si myslím, že je načase začít i hromadně přihlašovat pěkné a kvalitní plody starých odrůd, které hlavně neznají zaujatí komisaři. Muj názor je takový, že až to jednou se podaří a spousta starých pěkných odrůd se dostanou do soutěže tak to tam udělá pořádný vítr a toho se tam bojí !! Co kdyby byly staré odrůdy lepší a vyhrály to!! A druhá zjevná komedie hned ob stránku kde popisuje múj kolega instruktor ČSZ p. Přasličák silnou propagaci novějších a byť dobrých odrůd. Já si myslím, že obyčejní laici i pěstitelé z toho kvanta nový i starých odrůd musí být s rozumem v pr... i. Tak co s tím? O všem stejně rozhodují školkaři a neviditelná ruka modního trhu a boj příznivcú zaručených starých odrůd a sběratelú novinek. Nakonec to dopadá tak, že naše zahrádky jsou stejně rozměrově omezené a jsou z toho akorád množstevní deprese a nebo tuning stromků v roubech. Stejně nakonec zjistíme, že přeroubované odrudy se silně navzájem ovlivňují a je duvod zase ke hádkám.
A tak Vám všem přeji kvalitní pěstitelský rok a pevné nezaujaté nervy do Nového roku a také na další pěkné a zaujímavé příspěvky.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář (152) - 20.174 (?), 31.12.2012 23:36
Pěkného Silvestra p. Vlastimile
Je vidět, že televize Vás baví tak jako mě a že na ovocné stromky myslíme i v kteroukoliv dobu. Zkuste navrhnout nebo poradit jak dostat všechny možné a slibné odrúdy na takové výstavy. Já jsem také začínal jako samouk a díky knížkám jsem skončil jako praktik. Pane Vlastimile Vaše skromnost a i p. Petra z P a Paula není na místě a myslím si, že by jste byli schopní instruktoři. Musím se Vám přiznat, že jsem byl také zarytý fanatik do nových odrud a příznivce starých odrůd jsem bral za podivíny. Příroda mi, ale otevřela oči a pořádně mě s novinkami praštila přes hubu. A musel jsem se pozastavit proč staré stromy plodí spolehlivě a jejich plody mají chuťě byť fádní, které ani jsem neznal u novinek. Jelikož pocházím z mladší generace tak jsem byl jak u Jiříkového vidění, když jsem ochutnal poprvé Parménu zl., Matčino, Jonathan, Croclenské, Ontário a moje miláčky Mac. Intosh a Hardyho.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 1.1.2013 9:31
Zrovna na Zahradě Čech při volbě jablka roku bych porotce z nadržování novým odrůdám neobviňoval. Jedná se často o laiky a taky nejčastější vítězové minulých let se řadily spíš k odrůdám klasickým než novým.
Že staré odrůdy nejsou chuťově horší, naopak se těm novým přinejmenším vyrovnají, je pravda a je to třeba stále připomínat.Poprvé jsem se s touto myšlenkou setkal asi před 30 lety při pročítání starých pomologií. Nechápal jsem, jak to, že uváděné odrůdy, jako Boscoopské, Berlepschova, Parména, Blenheimská jsou uváděny jako lahodné chuti, když já je znal jako tuhé, a trpké až kyselé. Přitom stejně (ne-li hůř) byly hodnoceny i Jonathany,, Goldeny, Starkingy, J Grieve, tedy odrůdy rovněž starší, ale prodávané jako stolní ovoce. Příčinou bylo, že jsme ty staré odrůdy ochutnávali ze starých, často zanedbaných stromů. Při adekvátní péči na mladém dřevě byla kvalita odpovídající.
Na druhé straně je pravda, že díky novým odrůdám již řadu let nepoužívám u jabloní žádné pesticidy. A taky musím přiznat, že loňské jarní mrazy 18.5. nevydržela žádná ze starých odrůd, pouze 1 moderní odrůda - Angold.
Sa sebe chci říci, že jsem rád, že čeští šlechtitelé přišli s novými odrůdami, kterým se v našich podmínkách daří a jsou úspěšné i v zahraničí, jako Rubinola, Topaz, Vanda, Otava, Goldstar a další. Co mi ovšem vadí, je násilná propagace cizích odrůd majících původ v odlišných podmínkách, kterým se u nás běžně nedaří a které vytlačují naše jablka z obchodů, např. Granny Smith, Pink Lady, Braeburn, částečně i četné klony Galy a Jonagoldu.
Že nejde zdaleka jen o problematiku jablek vidíme ve vlákně o pluotech.
|
|
|
|
|
|
|
host - 25.2 (?), 10.1.2013 18:26
Pane Vysloužile.Organolepticka hodnoceni ovoce na Zahradě Čech se dělaji ve dvou rovinach jako všude jinde.Jednak pěstitele a sadaři z OU a potom amateři.A jak řika pan ing.Paprštejn a ing.Blažek, vždy zaleži na momentalnim stavu předkladaneho ovoce.Jinak bude chutnat jablko v listopadu, jinak v lednu a jinak v březnu.Univerzalni odruda ktera by si chutovou jakost podržela po celou dobu neexistuje a nikdy tež neexistovala.-A ještě k těm sporum o stare a nove odrudy.Je to jako se všim pokud porovnate Spartaka s Rapidem tak tež budete vidět klady i zapory.A to same je u jablek.Nove snahy křiženi a klonu se děla a dělalo k vypichnuti kladu a potlačeni zaporu.Pokud by jste někdo měl možnost nahlednout do časopisu Radce nebo Ovocnařstvi a zelinařstvi z padesatych let dočetl by jste se o problemech u odrud Matčino, Ontario,McIntosh.-Souhlasim s Vami, že kdysi většina starych odrud byla pěstovana na vysokokmenech.Intenzivni ovocnařstvi na M9 se v ČSSR začalo prosazovat až v šedesatych letech.A k jejich propagatorum přispěli nejen ing.Svatopluk Brabec v Holovousich ale i Alois Konas na Roudnicku a ing Louda ve Střižovicich.Mnohe dnešni odrudy netrpi typickou chorobou starych odrud hnitim plodu od jadřince a pihovitost je tež spiše vyjimečnou a chybou pěstitele.Uspěšny pěstitelsky rok 2013 všem ovocnařum.
|
|
|
|
|
|
|
host - 3.152 (?), 22.1.2013 11:32
Podobne mne to trochu vadí pri marhuliach. 30 ročná práca pána Cifraniča a kolektívu na ŠVS Veselé má perfektné výsledky v odrodách Veharda, Vesna, Velbora, Veselka, Barbora... Sú vyšľachtené a selektované v našich podmienkach. Hlavne ide o selekciu hybridného potomstva pre naše klimatické podmienky, v ktorých sú odolné a úrodné. Napriek tomu sa propagujú odrody americké, kanadské, francúzske, prenesené tisícky kilometrov s neurčitou adaptabilitou u nás. Veselské odrody sa už na Slovensku ťažšie zháňajú. Je to veľká škoda.
Radovan
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 1.1.2013 10:54
A druhá zjevná komedie hned ob stránku kde popisuje múj kolega instruktor ČSZ p. Přasličák silnou propagaci novějších a byť dobrých odrůd.Já si myslím, že obyčejní laici i pěstitelé z toho kvanta nový i starých odrůd musí být s rozumem v pr...
Nu, když už berete do úst jméno p. Přasličáka, bylo by dobré se blíže seznámit s jeho prací a přínosem pro ovocnářství a zahrádkaření na Opavsku a Krnovsku. Nahlédnete-li třeba na stránky Ovocných stezek, uvidíte, že pro záchranu a propagaci starých a krajových odrůd skutečně něco dělá. Že přitom neodmítá ani ty nové, považuji naopak za moudré.
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář (152) - 20.68 (?), 1.1.2013 14:14
Zdravím
Pan Přasličák je ovocnářská kapacita se silnou specializaci na novinky jádrovin. Na zahradě má většinu novinek, které existují a nebo mají ještě číslo. Všechny stromky má ve tvaru štíhlého vřetene na drátěnce v perfektním stavu. Pěstuje vše co se u nás dá pěstovat. Dělá instruktora pro ČSZ a sedí v Praze na Rep. radě ČSZ. V Ovocných stezskách pracuje jako praktický instruktor v pěstování ovoce a i zde propaguje jenom nové odrudy a vřetenové tvary stromků. Je jasné, že si málo kdo muže dovolit vysadit vysokokmen jako soliteru na malé zahrádce i když někteří si sadí lesní stromky na zahrádku a nevadí jim to. Kolikrát jsem se lidí ptal, proč místo smrku nebo borovice nemají raději jeden větší ovocný stromek, který je pěkný v každé roční době tak mi na to odpověděli, že to dělá bordel a ovoce padá a hnije a obtěžují v trávě vosy. Na staré odrůdy má p. Přasličák názor jednotný, že se to nedá jíst a je to přežitek a nové odrůdy se nemusí stříkat. Což, ale všichni dobře víme, že to není vůbec pravda. On sám dělá na rezistentech minimálně 8 postřiků viz škúdci, na některých padlí či sazovitost a to nemluvím o Calkosanu a Wuxalu kde je minimálně 5 postřiků. Tak nevím včem jsou rezistenti výhodnější (jenom ta strupovitost) a to v posledních suchých létech není problém ani u strupáčů. Jejich hlavní nedostatek je, že nejsou ani klimaticky otestovány a pěstitelé jsou s nimi v loterii. A to nemluvím o tom, že štíhlé vřeteno je bezbranné jako malé dítě. U vyšších tvarú libovolných odrůd se nějaká ta ztráta ztratí nebo není tak bolavá jako u štíhlých vřeten. No a co známý každoroční problém sekačka a větve zákrsku. A nechuť pěstitelú vyhovět požadavkúm podnoží řady M9. Já sám jsem kolegum z ovocných stezek namítal, když jsem viděl jejich puplikaci, že je to jak pěst na oko v propagaci a monitorováni starých odrůd dát články nových odrůd kde je jasně zvýrazňována výhoda nových odrúd. Tak nevím proč se všichni tak pracně snaží vracet staré odrudy do zahrad a hajit staré stromy, když to potom zabijou jedním tématem. Já jsem kolikrát říkal dejme také nové odrudy do álejí a selských zahrad. A dopadl jsem tak, že to udajně nejde a nové odrudy by to nezvládly. Vždyť i staré odrudy byly jednou nové a všude přítomné a silně propagované v jejich mládí. Zatím se bohužel věrní fanoušci novinek nechovají ke svým odrůdám zodpovědně a nesadí je kolem polních cest či mezí tak jako naši předci. Vždyť vetšinu novinek ženou do propadliště dějin a zapomění. Dožiju se někdy krásné aleje z Rubínů, Rubinoly, Blaníkú... Ochutnají někdy moji prapravnuci tyto odrudy nebo budou znát zase jenom jejich novinky a Booscopy, Renety, Kalvily. Bude v té době mání Spartan, Šampion, Bohemie, Vanda, Rubinola, Topaz... Je na propagátorech nechat své poselství i pro další generace. Což se nikde zatím nikde neobjevuje!! Bude věčná škoda těch ztracených kvalitních odrůd. Kde je ta velká sláva našeho Jantaru a Jolany, Katky, Dukát.? Zaniknou tak i ty ostatní? Já osobně už tyto odrůdy neznám a jenom jsem o nich četl. Chceme to tak?
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 1.1.2013 15:10
Tím, co píšete, jste zahrál na moji strunu. Již před asi 15 lety, v době, kdy se o renesanci starých odrůd ještě příliš nemluvilo, mi vyšel v Zahrádkáři článek Ovocnářské mýty aneb chvála velkých jabloní, kde jsem podobnými slovy varoval před zatracováním kmenných tvarů jabloní. Vaše postoje jsopu mi blízké, přesto mi dovolte je komentovat.
1. To, že si lidé sázejí na zahrádku lesní stromy (zhusta jehličnany) je často motivováno i tím, že se nemusejí starat o úrodu. Jsem smutný, když vidím, že mizí selské sady, aleje kolem silnic, soliterní stromy na mezích. Ještě smutnější jsem ovšem z toho, že tam, kde zůstaly, je často nikdo nesklízí. V nejlepším případě je otřepou nezralé a odvezou do výkupu, obvykle lidé, jimž stromy nepatří
2. Nelze říci, že nové odrůdy se hodí na velké stromy stejně jako ty staré, vždyť ty staré byli taky kdysi novými. Dnes je poptávka po slabě rostoucích, brzy a hodně plodících odrůdách. Takové skutečně jako soliterní velké stromy růst nebudou. I v minulost se podobně rostoucí odrůdy pěstovaly - Ananasová reneta, Bernské růžové, Oldenburgovo, Breuhahnovo, aj. Jako vysokokmeny je dnes nikde nenajdeme, na mezi by nerostly. I mezi moderními najdeme odrůdy, které v pohodě na kmenných tvarech budou růst i plodit - Aneta, Angold, Produkta, Zuzana. Ale budou-li vysazeny nové stromy, bude mít někdo zájem je sklízet? Problém není v lobbystické preferenci nových odrůd šlechtiteli, nýbrž v supermarketové kultuře konzumentů.
3. Nevím, čím a jak často ošetřuje svoje rezistenty pan Přasličák, ale já je nestříkám ničím a jde to v pohodě taky. Navíc i ponechané náchylné odrůdy trpí strupovitostí (a to je u nás dalece nejzásadnější houbová choroba) méně, protože logicky ubylo zdrojů infekce.
4. V otázce bezbrannosti stromků na M9 a jejich náchylnosti k suchu, zaplevelení, hořké pihovitosti, vyvracení a hryzcům, s Vámi souhlasím a proto tyto slabé podnože ke mně na zahradu nesmějí.
5. Co se týče slávy našich starších odrůd - snažím se z těchto odrůd zachovat aspoň větvičku. Tedy z Jolany ne, ta žádnou pořádnou slávu nezažila, Dukát ano, byť dobré stránky byly mírně nadhodnoceny jeho charizmatickým autorem. Jantaru je škoda, chuť i vzhled jsou velmi příjemné (jako přerostlé jaderničky). Další, jako Katka, Vesna, Jarka, aj. své kvality mají, ale konkurence je velká...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|