Padlí, strupovitost, svilušky, mery, mšice, obaleči... v jádrovinách 2022

Na jednom docela známém slovesko-českém eshopu jsem narazil na přípravek Benevia obsahující cyantraniliprol, Coragen, který používám proti obaleči, obsahuje chlorantraniliprol. Jsou to látky chemicky velmi podobné a mají i stejné spektrum účinku a velmi krátké ochranné lhůty. Stejnou účinnou látku jako Benevia obsahuje přípravek Exirel, ve stejné koncentraci. Benevia je registrována spíš do brambor a zeleniny, Exirel do ovoce. Musím zjistit, zda se Benevia nedá použít i do ovoce. Jestli to je jen registrací nebo se oba přípravky zásadně liší pomocnými látkami. Pokud se dá použít, tak proti obalečům bychom získali zajímavý a dostupný přípravek! A také proti mandelince bramborové, molicím na brukvovité zelenině a proti některým novým invazivním škůdcům, atd., jak praví příbalová informace. Nízká toxicita pro necílové organismy (včely, draví roztoči, lidé a jiná zvěř). Zatím bez rezistence.

No, tak píšu román a nepřihlásil jsem se... KUKY

Tak jsem zjistil, že zeleninová Benevia má výrazně vyšší obsah smáčedel, než má ovocný Exirel. To se dá pochopit, třeba brukvovitá zelenina má hodně voskované listy. Nenašel jsem použití Benevie pro jablka. Ale pro tropické a subtropické plodiny (mango, banány, ořechy, granátové jablko...) ano. Dávkování je u obou přípravků stejné. Mandelinka 1-2 ml na 10 l, ostatní 5-9 ml na 10 l. Objednám Benevii a provedu toleranční zkoušku na jabloni. Dám vědět. Ale při takhle nízkém dávkování to skoro nemá význam. Pomocné látky jsou maximálně zředěné a třeba popálení listů nehrozí.

Benevia 50 ml stojí 368,- Kč v eshopu. Na mandelinku bramborovou se dává 1 ml/10 l. Ostatní použití, tj. zelenina, ovoce 1,5 - 2 ml/10 l. Přípravky totožné jsou tedy Benevia a Exirel. Liší se jen pomocnými látkami. Benevia nemá rgistraci do jabloní proti obalečům. Naopak Exirel je v některých zemích šmahem povolen do mnoha plodin, včetně spektra Benevie. Tam pak Benevia není vůbec registrována. Benevia je někde registrována i proti obalečům na révě. Pátral jsem v USA, Chile, Argentině, JAR, Austrálii, N. Zélandu.... Z toho plyne, že Benevia se dá u nás použít univerzálně, byť je to mimo doporučení v ČR. Pro 2 ml na 10 vody nemají pomocné látky zásadní význam. Benevia a nedostupný pro malospotřebitel Exirel výborně působí na mandelinku bramborovou, obaleče jablečného a švestkového. Mšice a molice na zelenině. Podobná látka v přípravku Coragen na mšice a molice moc nepůsobí! Ve světě bývají Benevia a Exirel povolené 1-2x za rok. U nás jen 1x za rok. Z důvodu vzniku rezistence. Takže "zprůměrováno" pro mandelinku, obaleče, molice max 2x za rok.

Já už nyní budu stříkat a už jsem jabloně stříkal pouze vápníkem na list, kvůli hořské pihovitosti jako prevenci.

Já taky. Používám Kalcolit. Obsahuje jen vápník.

A proti skládkovým chorobám ne?

Skladové choroby mě netrápí. Týden, dva před sklizní jsou ošetřena marketová jablka, aby vydržela mnoho měsíců. Jsem sice chemik, ale všeho s mírou. Já končím s fungicidy koncem června. Sem tam nějaké jablko v přepravce zčerná, ale to je holt příroda.

pane KUKY a jakou koncentraci mám použít? V návodu píšou doslova 2dcl hnojiva na 10 litrů vody, výsledkem ředění je 0,5% roztok CaCl. 

Já ho používám také, ale když byla velká horka, rajčata při předepsaném dávkování ve skleníku na druhý den po noční aplikaci rolovala listy. Nyní se ochladilo a stříkl jsem jabloně doporučenou koncentrací a všechno je OK.

A to jsem do toho skleníku vlastně dával o čtvrtinu slabší koncentraci...