Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách

Samozřejmě lze míchat. Nesmí se míchat koncentráty. Rozmícháte si každý přípravek v troše vody, do stříkačky dáte do poloviny vodu, přípravky tam vlijete a mícháte a doplníte vodou na požadovaný objem. Tedy rozpouštíte je ve "společné vodě". Ne tedy, že každý přípravek naředíte na požadovanou koncentraci a pak je smícháte. To by se to samozřejmě poředilo! Říkám to polopatě, ale moji i študovaní známí to ředili takhle špatně! Některé přípravky se spolu v roztoku nesnášeji, dojde třeba k vysrážení. Co jsem se setkal, tak to dělal pouze Syllit, který se srážel s organofosfáty /snad Reldan, spolehlivě Anthio, které už není/. Tak bych to nepokoušel. Syllitu vadí taky nevhodné pH a tvrdost vody, tak asi jedno s druhým. Směs se musí co nejdříve vystříkat, nedělat do zásoby, ale to platí pro každý postřik.

Já to mám každé zvlášť. Ale mrkněte na ochranné lhůty jiných plodin, mohou být velmi odlišné. Třeba okurka a rajče 3 dny. Na agromanual.cz.

Pro hosta 65 144.
Score s účinnou látkou difenoconazole patří k nejúčinnějším triazolovým přípravkům na strupovitost, jeho kurativní účinnost je až 4 dny po vzniku infekce, ale na padlí účinkuje také. Topas má výborný účinek na padlí a na strupovitost účinkuje také.

Jak píše Kuky, oba mají jako triazoly stejný mechanizmus účinku. Píšete, že máte k dispozici Dithane. Ten má jiný mechanismus účinku, má jako kontaktní přípravek delší preventiní účinnost než ty triazoly, kurativní účinnost má ale špatnou.
Proto, jak Score, tak Topas, vždy aplikujte spolu s Dithane a máte vystaráno, bez obavy ze vzniku rezistence.
Žádné triazolové přípravky (např. Topas, Score, Domark a další) by se neměly v jádrovinách opakovaně používat v sólo aplikacích, ale vždy s nějakým kontaktním přípravkem, nebo se strobirulinovými přípravky (ty jsou však dost drahé).

Strobiluriny mám rád, Zato i Discus. Existují i nové látky. Jejich vzory jsou v produktech hub, které, pokud mě paměť nešálí, byly nalezeny v českých houbách. Jejich nevýhodou je snadný vznik rezistence. Proto se nemají užívat sólo, ale vždy v kombinaci. Třeba s Dithanem. Dithane, i totéž je Novozir obsahují účinnou látku mancozeb. Mancozeb je taková divná potvora. Je používán už desítky let. Je podezřelý z kancerogenity, která ale nebyla nikdy jednoznačně prokázána. Přetrvává v přírodě. Třeba je v Ridomil Gold MZ Pepite pro brambory, cibuli, rajčata, okurky atd. Asi už za nedlouho nebude povolen. Do zeleniny je povolen fungicid Ortiva, a taky do trávníků proti plísni sněžné. Ortiva, strobilurin, se nesmí použít v jádrovinách /jabloně, hrušně/. Je pro ně toxická. Já mám pár stromů, tak asi rezistenci, vzhledem k okolním neudržovaným zahradám, nevytvořím. Ale jsem správně "prdlej", a jdu na to vědecky.

Pane Kuky, děkuji moc za vyčerpávající odpověď. Já měla spíš strach, aby ten postřik nebyl moc toxický a zda se různé přípravky mohou takto kombinovat. Tak jsem je včera večer postříkala Baycorem s Karate.

Chtěl bych se zeptat odborníků na chemické postřiky, jaké konkrétní ochranné prostředky při práci používají – např. přesný typ polomasky, typ filtru, jaké brýle (které se zevnitř neorosí) a také jaké kvalitní rukavice. Díky  

Já ochranné pomůcky téměř nepoužívám. Jen rukavice, jednorázové vinylové. Latexové moc nevydrží. Koupíte krabici v lékárně za cca 150,- Kč. Na zahradě mám stromky zapěstované tak, abych dosáhl téměř bez použití žebříku. Jsem "velkej kluk", tak se mi to daří. A musí se využívat směr větru, pokud fouká. No a po práci s pesticidy hned do vany a prádlo do pračky.

I když jsem stříkal nedávno, tak vegetace velmi poskočila. Některé odrůdy /Idared/ jsou ve stádiu růžového poupěte a zítra, pozítří rozkvetou. Tak jsem honem provedl druhý postřik před květem. Zato + Merpan. Počasí ideální, pod mrakem, nefoukalo, i když lehounce sprchlo.

Arzenál.