Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách

Já jsem stříkal nadvakrát. Nejdříve po vcholu letové vlny Mospilanem, ale protože se líhnutí protahovalo, tak asi za 10 dnů ještě Integrem. A přidal jsem k tomu Baycor.

Díval jsem se na to a Mospilan je pro sluníčka zcela jednoznačně toxický. Taky jsem žil v omylu, že patří mezi pyrethroidy, ve skutečnosti to je ale neonikotinoid (stejně jako přípravek Calypso). Vybrat šetrný postřik na obaleče není nejmenší problém, něco šetrného a účinného na mšice ale zatím neznám. Milan

Tak z postřiků na mšice jsou k slunéčkům šetrní klasický Pirimor a Nemm Azal od Biocontu. Oba jsou ale zcela toxické pro pestřenky.

Zdá se, že nejlepší budou opravdu lepové pásy na kmeny a nechat mšicím pak už více méně volný průběh. Pro představu, na stromech postříkaných Mospilanem se uchytily nové mšice akorát po 14 dnech (jabloně, švestky). Teď jsem je vzal v zárodku Pirimorem, tak schválně, jak dlouho to bude účinkovat.

Milan

Aby výčet šetrných přípravků byl kompletnější, ještě doplním preparáty Biool a Neudosan. Biool je dobře známý něčím emulgovaný řepkový olej, Neudosan je pak v podstatě čisté draselné mýdlo (na rozdíl od sodného nepoškozuje rostliny). Ten Neudosan déšť po aplikaci ze stromů smyje, princip obou je samozřejmě založený na smáčení mšic přípravkem a jejich následném zadušení.

Docela zajímavě (šetrně) vypadal i chemický přípravek Aztec, z nějakého důvodu byl ale asi v roce 2005 zakázán. Nevíte o tom někdo něco bližšího?

Milan

Pamatuji se, že aficid Aztek patřil k nejúčinnějším proti mšicím v polních plodinách. Myslím, že do ovocných výsadem nebyl povolen. Neprodával se v malospotřebitelském balení.

 Jedním z důvodů ukončení jeho výroby mohla být jeho vyšší cena v porovnání s dalšími, tehdy používanými přípravky proti mšicím a tedy jeho nižší prodejnost. Dalším důvodem mohlo být, že se jeho účinná látka mohla v Bruselu dostat na černou listinu a byl zakázán.

V současné době k nejúčinnějším aficidům patří Perfekthion, hubí také svilušky. Patří do skupiny organofosfátů a je systémový. Je povolen mimo jiné také do jádrovin a peckovin (broskvoně ho hůř snáší) a zeleniny. V jedné kultuře by se měl aplikovat maximálně jedenkrát za vegetaci. Nebalí se však pro malospotřebitele.

 Docela mne také překvapilo, že zde nebyla téměř žádná diskuse k přírodním přípravkům proti obalečům, např. k Madexu, používaným panem Polehlou, či k Spintoru.

No jo, když Madex, Spintor a taky Integro nehubí mšice. A těch letos je požehnaně. Stejně bych přidával Mospilan nebo Calypso.

Jenom malá poznámka: jak jsem si ve svých podkladech znovu ověřil, Aztec byl v devadesátých letech v malém balení i pro zahrádkáře, používal jsem jej, ale jak fungoval, to si teď už opravdu nepamatuji.   I.

Bude to, pane Václave, asi tím, že lidé spíše sáhnou ke starým, osvědčeným, chemickým hubitelům všeho živého, než k přípravkům, které jste jmenoval. Já jsem například letos poprvé zkoušel Mospilan a společně s mšicemi opadávali z listů i mrtvá slunéčka a to při předepsané koncentraci roztoku. Moc příjemné zjištění to není. V tomhle směru se má nejlépe například pan Vysloužil, který si po pilatkách, už s žádnou chemickou ochranou neláme hlavu. Co na stromech zůstane, to mu díky množství stromů a jejich vzrůstu bohatě stačí a ovoce je bez přítomnosti většího množství reziduí. To je optimální řešení. Bohužel, ne všichni máme takto optimální pozemek pro výsadbu. Jinak, s ekologickými prostředky nemám pozitivní zkušenosti např. v souvislosti s ochranou rajčat proti plísni bramborové. Lépe řečeno, v minulosti jsem neměl. Tím nechci tvrdit, že Madex, Spintor a jiné přípravky, jsou neúčinné.

S Madexem zkušenosti nemám. Spintor má tu smůlu, že nepůsobí na savý hmyz, tedy i na mšice. A těch je letos opravdu, navzdory chladnému jaru, hodně. A také není zrovna levný. A tak pěstitel sáhne raději po Mospilanu, i když ten např. proti mandelince bramborové něco z účinnosti již ztratil, protože se již roky masově používá.

Protože je Spintor na trhu krátce, tak velice dobře působí na škůdce z řádu motýlů, na larvy mandelinky bramborové a ve vyšších dávkách i na brouky mandelinky, v zelenině pak např. na třásněnky.

V minulost např.tak razantní přípravek, jako Nurelle D,   byl širokospektrální a působil na širokou škálu škůdců v polní výrobě, ovocnářství i zelenině. Dnes už se používá především proti škůdcům řepky a mšicím. Taková mandelinka už se mu docela posmívá. A takový osud čeká i další dlouhodobě a masově používané insekticidy, např. pyretroidy (Karate, Decis atd.).

Suhlasim s vami, mam pocit ze Decis uz posledne roky ma slabsi ucinok.