Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?) 18.6.2012 15:28
Bude to, pane Václave, asi tím, že lidé spíše sáhnou ke starým, osvědčeným, chemickým hubitelům všeho živého, než k přípravkům, které jste jmenoval. Já jsem například letos poprvé zkoušel Mospilan a společně s mšicemi opadávali z listů i mrtvá slunéčka a to při předepsané koncentraci roztoku. Moc příjemné zjištění to není. V tomhle směru se má nejlépe například pan Vysloužil, který si po pilatkách, už s žádnou chemickou ochranou neláme hlavu. Co na stromech zůstane, to mu díky množství stromů a jejich vzrůstu bohatě stačí a ovoce je bez přítomnosti většího množství reziduí. To je optimální řešení. Bohužel, ne všichni máme takto optimální pozemek pro výsadbu. Jinak, s ekologickými prostředky nemám pozitivní zkušenosti např. v souvislosti s ochranou rajčat proti plísni bramborové. Lépe řečeno, v minulosti jsem neměl. Tím nechci tvrdit, že Madex, Spintor a jiné přípravky, jsou neúčinné.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 16.6.2012 20:05
Díval jsem se na to a Mospilan je pro sluníčka zcela jednoznačně toxický. Taky jsem žil v omylu, že patří mezi pyrethroidy, ve skutečnosti to je ale neonikotinoid (stejně jako přípravek Calypso). Vybrat šetrný postřik na obaleče není nejmenší problém, něco šetrného a účinného na mšice ale zatím neznám. Milan
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 16.6.2012 23:50
Tak z postřiků na mšice jsou k slunéčkům šetrní klasický Pirimor a Nemm Azal od Biocontu. Oba jsou ale zcela toxické pro pestřenky.
Zdá se, že nejlepší budou opravdu lepové pásy na kmeny a nechat mšicím pak už více méně volný průběh. Pro představu, na stromech postříkaných Mospilanem se uchytily nové mšice akorát po 14 dnech (jabloně, švestky). Teď jsem je vzal v zárodku Pirimorem, tak schválně, jak dlouho to bude účinkovat.
Milan
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 17.6.2012 15:05
Aby výčet šetrných přípravků byl kompletnější, ještě doplním preparáty Biool a Neudosan. Biool je dobře známý něčím emulgovaný řepkový olej, Neudosan je pak v podstatě čisté draselné mýdlo (na rozdíl od sodného nepoškozuje rostliny). Ten Neudosan déšť po aplikaci ze stromů smyje, princip obou je samozřejmě založený na smáčení mšic přípravkem a jejich následném zadušení.
Docela zajímavě (šetrně) vypadal i chemický přípravek Aztec, z nějakého důvodu byl ale asi v roce 2005 zakázán. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Milan
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 82.212 (?), 17.6.2012 22:45
Pamatuji se, že aficid Aztek patřil k nejúčinnějším proti mšicím v polních plodinách. Myslím, že do ovocných výsadem nebyl povolen. Neprodával se v malospotřebitelském balení.
Jedním z důvodů ukončení jeho výroby mohla být jeho vyšší cena v porovnání s dalšími, tehdy používanými přípravky proti mšicím a tedy jeho nižší prodejnost. Dalším důvodem mohlo být, že se jeho účinná látka mohla v Bruselu dostat na černou listinu a byl zakázán.
V současné době k nejúčinnějším aficidům patří Perfekthion, hubí také svilušky. Patří do skupiny organofosfátů a je systémový. Je povolen mimo jiné také do jádrovin a peckovin (broskvoně ho hůř snáší) a zeleniny. V jedné kultuře by se měl aplikovat maximálně jedenkrát za vegetaci. Nebalí se však pro malospotřebitele.
Docela mne také překvapilo, že zde nebyla téměř žádná diskuse k přírodním přípravkům proti obalečům, např. k Madexu, používaným panem Polehlou, či k Spintoru.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 18.6.2012 15:28
Bude to, pane Václave, asi tím, že lidé spíše sáhnou ke starým, osvědčeným, chemickým hubitelům všeho živého, než k přípravkům, které jste jmenoval. Já jsem například letos poprvé zkoušel Mospilan a společně s mšicemi opadávali z listů i mrtvá slunéčka a to při předepsané koncentraci roztoku. Moc příjemné zjištění to není. V tomhle směru se má nejlépe například pan Vysloužil, který si po pilatkách, už s žádnou chemickou ochranou neláme hlavu. Co na stromech zůstane, to mu díky množství stromů a jejich vzrůstu bohatě stačí a ovoce je bez přítomnosti většího množství reziduí. To je optimální řešení. Bohužel, ne všichni máme takto optimální pozemek pro výsadbu. Jinak, s ekologickými prostředky nemám pozitivní zkušenosti např. v souvislosti s ochranou rajčat proti plísni bramborové. Lépe řečeno, v minulosti jsem neměl. Tím nechci tvrdit, že Madex, Spintor a jiné přípravky, jsou neúčinné.
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 82.212 (?), 18.6.2012 21:35
S Madexem zkušenosti nemám. Spintor má tu smůlu, že nepůsobí na savý hmyz, tedy i na mšice. A těch je letos opravdu, navzdory chladnému jaru, hodně. A také není zrovna levný. A tak pěstitel sáhne raději po Mospilanu, i když ten např. proti mandelince bramborové něco z účinnosti již ztratil, protože se již roky masově používá.
Protože je Spintor na trhu krátce, tak velice dobře působí na škůdce z řádu motýlů, na larvy mandelinky bramborové a ve vyšších dávkách i na brouky mandelinky, v zelenině pak např. na třásněnky.
V minulost např.tak razantní přípravek, jako Nurelle D, byl širokospektrální a působil na širokou škálu škůdců v polní výrobě, ovocnářství i zelenině. Dnes už se používá především proti škůdcům řepky a mšicím. Taková mandelinka už se mu docela posmívá. A takový osud čeká i další dlouhodobě a masově používané insekticidy, např. pyretroidy (Karate, Decis atd.).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|