Odrůda Admiral
|
|
|
|
Radouš - Stříbrný Zahrádkář (257) - 166.118 (?) 5.3.2016 18:31
Jen velmi stručná reakce na předchozí příspěvek. Zdá se mi, že jsem se asi nevyjadřoval dost přesně.
Takže:
Kniha "Jablka" z r. 1976 autoři Dvořák, Vondráček, Kohout, Blažek obsahuje velmi podrobné pomologické popisy mnoha odrůd a to nikoliv údaje, opsané od pěstitelů-výrobců a prodejců. Ke každé odrůdě uvádí vhodné tvary a podnože a většinou i kombinace nevhodné. Tyto údaje považuji za důležité a to jsem myslel svojí "tautologií".
Co se týče vývojových fází stromu, bylo zde již několikrát konstatováno, že každý strom má tendenci dorůst do předem, odrůdou, podnoží, stanovištěm a kvalitou péče určeného prostorového rozměru a následně pak dává plné výnosy. Násilné udržování v rozměrech menších je možné, ale je kontraproduktivní. To, že se na větší korunu vejde více jablek je skutečně dobrý postřeh, děkuji.
Zákrsek, nebo často používaný termín volně rostoucí zákrsek, není skutečně vhodné pojmenování, lepší by snad bylo nízkokmen, nenavozuje představu skutečně zakrslého tvaru. Asi je však vhodnější přizpůsobit pojmenování skutečnosti, než deformovat skutečnost. Nejde však o přísný tvar, jeho rozměry jsou předurčené (viz výše) a pokud dává vysoké výnosy kvalitního ovoce, pak asi pěstiteli nebudou vadit "větve jako stehno". Nakonec v té jedné, poslední řádce, se přece jen shodneme.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 4.3.2016 21:01
Když už tedy teoretizujeme...
každá odrůda dává optimální výnosy, pokud se pěstuje na tvaru, který je pro ni vhodný.
To je jistě pravda, ovšem hraničící s tautologií. (nejlépe chutnají nejchutnější odrůdy)
...bohatá úroda přichází až v době, kdy strom doroste do plných rozměrů.
Není úplně překvapivé, že když strom doroste, tak se na něj vejde víc jablek. Jinak ale Admirál a vcelku i Rubín plodí záhy po výsadbě.
...jsem měl zákrsky takových rozměrů, že si je nedovedu představit posazené na dvoumetrovém kmenu
Nevím, jestli lze nazývat takový strom zákrskem. Ovocnáři je nazývají různě, často hanlivě, kdy těsně nad zemí z kratičkého kmínku vyrůstají větve síly stehen. Obvykle jde o výsledek neúspěšné snahy zkrotit bujnou odrůdu na bujné podnoži. Je to hraní se slovíčky, ale zákrsek by měl být definován kromě výšky kmínku taky celkovou velikostí stromku.
Souhlasím, že čtvrtkmen je pro zahradu nás amatérů optimální tvar.
|
|
|
|
|
|
|
Radouš - Stříbrný Zahrádkář (257) - 166.118 (?), 5.3.2016 18:31
Jen velmi stručná reakce na předchozí příspěvek. Zdá se mi, že jsem se asi nevyjadřoval dost přesně.
Takže:
Kniha "Jablka" z r. 1976 autoři Dvořák, Vondráček, Kohout, Blažek obsahuje velmi podrobné pomologické popisy mnoha odrůd a to nikoliv údaje, opsané od pěstitelů-výrobců a prodejců. Ke každé odrůdě uvádí vhodné tvary a podnože a většinou i kombinace nevhodné. Tyto údaje považuji za důležité a to jsem myslel svojí "tautologií".
Co se týče vývojových fází stromu, bylo zde již několikrát konstatováno, že každý strom má tendenci dorůst do předem, odrůdou, podnoží, stanovištěm a kvalitou péče určeného prostorového rozměru a následně pak dává plné výnosy. Násilné udržování v rozměrech menších je možné, ale je kontraproduktivní. To, že se na větší korunu vejde více jablek je skutečně dobrý postřeh, děkuji.
Zákrsek, nebo často používaný termín volně rostoucí zákrsek, není skutečně vhodné pojmenování, lepší by snad bylo nízkokmen, nenavozuje představu skutečně zakrslého tvaru. Asi je však vhodnější přizpůsobit pojmenování skutečnosti, než deformovat skutečnost. Nejde však o přísný tvar, jeho rozměry jsou předurčené (viz výše) a pokud dává vysoké výnosy kvalitního ovoce, pak asi pěstiteli nebudou vadit "větve jako stehno". Nakonec v té jedné, poslední řádce, se přece jen shodneme.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 6.3.2016 9:31
v té jedné, poslední řádce, se přece jen shodneme.
Myslím, jsme se shodli i v jiných myšlenkách.
1 Nejvhodnější je pěstovat tvary, které jsou vhodné.
V tom jsme se shodli, aby taky ne.
2. každý strom má tendenci dorůst do předem, odrůdou, podnoží, stanovištěm a kvalitou péče určeného prostorového rozměru a následně pak dává plné výnosy
To je možná jediná věta, v níž se úplně neshodneme. Většina nových odrůd - Admirál nevyjímaje - dává plné výnosy i v období růstu (a plodnosti). Obvykle má i kvalitnější plody než v době, kdy doroste koruna plného prostoru. Řada velkovýrobních pěstitelských technologií je založena na tom, že strom v celém produkčním období své geneticky naprogramované velikosti vůbec nedosáhne.
3. Zákrsek s obrovskou korunou, tedy tvar, kterému já říkám "vysokokmen bez kmene", pokud dává dobré ovoce, jistě pěstiteli nevadí. S tím souhlasím. Mně by ale tento tvar vadil.
a) strom nevypadá hezky,
b) nesklízí se snadno (větve jako stehno bývají neobrostlé)
c) hůř se pod stromem chodí a seče tráva
d) větve ve tvaru V mají někdy sklon k rozlomení.
|
|
|
|
|
|
|
host - 112.195 (?), 4.3.2016 9:20
Dobry den, pan Ivan.
Konecne niekto so skusenostami z mne teplotne blizkej lokality (okolie Trnavy). Mohli by ste prosim upresnit, na akej podnozi Admiral pestujete a ci pouzivate aj doplnkove hnojenie vapnikom na list? Ktore dalsie zimne rezistentne odrody odporucate?
|
|
|
|
|
|
|
bohous - Stříbrný Zahrádkář (146) - 34.135 (?), 4.3.2016 18:18
Vážení pěstitelé, zdravím vás všechny a rád bych se připojil do diskuse. Léta jsem pěstoval jabloně v lokalitě severně od Prahy, měl jsem asi třicet zákrsků. Malý sad jsem zakládal v osmdesátých letech a z tehdejších odrůd mi nejvíce chuťově vyhovoval Dukát, Rubín a Coxova reneta, i když odrůd jsem měl podstatně víc. Nyní mám už omezenější prostor, tak se snažím vybrat jen ty nejlepší odrůdy. Jak popisujete Admirál, zdá se mi, že by to mohl být horký favorit. Ještě mi zbyla z roubování jedna podnož J-TE-H, myslím, že by byla docela vhodná. Chtěl jsem se zeptat, zda byste mi neporadili, kde by se dal sehnat někde v okolí Prahy roub Admirálu. Děkuji za info.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 104.15 (?), 5.3.2016 19:35
Dakujem za odpoved. Bohuzial pri Trnave nie je len kvalitna cernozem. Aj ked je pravda, ze sa nenachadza viac ako 100m od mojej zahrady. Moja zahrada je ale pokryta luznou podou oglejenou, je to okraj vazskej nivy, kde sa sedimentovali najjemnejsie ily. Ma to aspon tu vyhodu, ze spodna voda je tu tak akurat, aby si ju stromy s hlbsim korenovym systemom mohli natahat. Je tu vysoky obsah vapna v pode, zasadita reakcia. Asi mi nezostava nez vyskusat, uvidime.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 113.117 (?), 5.3.2016 11:27
Pardon, ešte som zabudol na tie zimné rezistentny. Podľa mňa Vás nesklamú tieto: Lucy, Sirius, Luna,Heliodor, samozrejme Admiral, Rubinola, Shalimar, Karneval, Rosela, Rajka, Merkur...
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 68.74 (?), 6.3.2016 11:18
Ještě k té pihovitosti. Není to jen záležitost dusíku, častěji to bývá, zejména u mladých výsadeb přehnojení draslíkem. A také řez, zejména u přísnějších tvarů.
Pokud se dělá např. výsadba náchylných odrůd na devítkách nebo éčkách do horších půd, přidává se zásobní hnojení P, K, příp.Mg. a zemina se vylepší kompostem. No a problém je tu.
Protože předpokládám, že při výsadbě, či první roky po výsadbě, nikdo dusíkem nehnojí, nebo jen minimálně.
Jiná situace je v extenzívních výsadbách třeba na semenáčích a volnějších tvarech korun.
Co se týče výšky kmene, jeho síly a velikosti koruny, jde spíše o teoretizování. Těch spousta publikací od nejrůzněších autorů se uplatní zejména v ovocnářských školách a může pomoci nahlédnout do problematiky i laikovi.
Kdysi dávno mnou nechtěně vsazené dva bastardy na podnožích M1 a M11 jeden můj známý přerouboval tehdejší novinkou- Rubínem. Jeden byl s výškou kmínku 4O cm, druhý 60cm, oba s velikou korunou. Není pravda, že by to byly nevzhledné stromy. A pod nimi jsem sekal trávu pro králíky. Ale ošetřování - to byla příšerná práce.
A i ještě dnes jsou někde pásové velkovýsadby rubínových odrůd, kde se řez a sklizeň provádí ze země.
Když jsem téměř před 20 lety musel kvůli svým kloubům postupně všechnu výsadbu rušit a nahradit ji šíhlými vřeteny, vsadil jsem i Jonalord na MM106. Dnes by se dalo u tohoto 2,5 m vysokého stromku také teoretizovat. Klasické štíhlé vřeteno to není, tak je to vřetenovitý zákrsek, nebo volnější vřeteno? Jedinou jeho nevýhodou je, že plodí převážně obří plody. Ale zejména v prvních 6 letech plodnosti by to bez dodávání Ca nešlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|