Odrůda Admiral

Zaujimave zistenie. Pre mna to bola zatial zasadna prekazka, preco som Admiral nevysadil. Mam totiz velmi zle skusenosti s Braeburnom, ktory sa mi bez pehovitosti este dopestovat nepodarilo. Naproti tomu taky Goldstar nikdy pehovitost nemal, hoci ma k nej mat tiez sklony. Navyse, doteraz sa tu majitelia tejto odrody v zasade vyjadrovali v tom zmysle, ze ta pehovitost sa u Admiralu bez vapennych postrekov objavuje.

Admirál pronikl i do výsadeb kolem lesních altánu a cest, jsem zvědavý jestli se někdy zadaří tam jablko ochutnat a jak se mu v hrabance bude dařit. Sám ho nepěstuju, rozhodl jsem se vystačit si doma v základu s Rubinolou, která je sice citlivá na mrazové poškození kmenu, ale při zaštěpování v korunce je vynikající jak na přímý konzum, tak na uskladnění a jsou z ní super mošty, takže jsem se letos rozhodl že, všechny nevyhovující jabloně půjdou předělat na Rubinolu, případne na Anderu, pokud s ní budu spokojen. Biegler

Dobrý deň, najprv sa predstavím. Moje meno je Ivan Hlavatý, mám 54 rokov. Záhradu mám v Šuranoch na juhozápadnom Slovensku. Momentálne pestujem 36 odrôd jabloní a 15 odrôd hrušiek. Asi 8 rokov sa záčastňujem aj celoslovenskej súťaže O najkrajšie jablko, umiestnil som sa 11x v prvej desiatke. V r.2014 sa mi poradilo zvíťaziť (Jonagored) a zároveň boli moje jablká ešte na 3.,4. a 5.mieste (Jonathan, Rubinola a Florina). Vaše fórum sledujem asi 2 roky a získal som tu veľa cenných poznatkov od skúsených záhradkárov. Myslím si, že všetci ktorí sme prepadli tejto ušľachtilej vášni sa učíme po celý svoj život a nikto z nás nie je "majster sveta". Takáto výmena názorov a skúseností je skvelá vec. Rád sa podelím o svoje skúsenosti (ak bude o ne záujem).        Teraz k veci: zaujala ma diskusia o Admirale. Pestujem ho asi 4 roky, ako k vychvaľovanej novinke som k nemu pristupoval s určitou skepsou, ale musím povedať že ma presvedčil na celej čiare. Zdá sa že ide naozaj o mimoriadne vydarenú sortu. Za klady považujem predovšetkým šťavnatosť, ktorú nestráca skladovaním (teraz jablká Admiralu ktoré mám v pivnici vyzerajú akoby boli odtrhnuté zo stromu včera, ani náznak zošúverenia šupky či straty konzistencie, a to nielen vizuálne, ale aj chuťovo), a tiež príjemnú harmonickú chuť. Dĺžka skladovateľnosti je tiež mimoriadna. Ak by som silou-mocou hľadal nedostatky, tak hádam len to že v prvých 2 rokoch boli jablká veľmi veľké, pehovitosť ale bola len minimálna, posledný rok žiadna. Výzor nie je až taký atraktívny ako trebárs pri Rubíne alebo Bohemii, ale ak sa Admiral pekne vyfarbí tak sa určite môže zaradiť medzi atraktívne odrody aj vzhľadovo. Ja ho nechávam na strome trochu dlhšie, zatiaľ sa mi to neprejavilo negatívne na dĺžke skladovateľnosti ani kvalite v jarných mesiacoch. Plne súhlasím aj s názorom, že Shalimar nedosahuje kvality Admiralu (hoci to nie je zlé jablko) a Karneval už vôbec nie (prepadák je možno silné slovo, ale je to jablko skôr na potešenie oka než chuťových pohárikov, nevraviac o dĺžke skladovateľnosti). S trochou nadsázky - tie najkrajšie ženy tiež (česť výnimkám) nebývajú najlepšie.

Dobrý den do Šúran a díky za podporu, konečně někdo se "stejnou krevní skupinou". Po přečtení Vašeho příspěvku jsem hned běžel do sklepa, abych porovnal Karneval, Shalimar a přidal jsem ještě Topaz. Bohužel, Admirál doplatil na svoji výbornou chuť a už není k mání. Mám sice raději sladší jablka, přesto bych upřednostnil Karneval před Shalimarem - platí pro tuto dobu, nemají asi stejnou dobu optimální zralosti. Topaz nebudu komentovat, po těch slaďácích bych k němu nebyl spravedlivý. To, že Shalimar mít nemusím -  při omezeném prostoru raději Admirál, to zůstává. Takže pro mne Shalimar - propadák. Ale chutě jsou tak subjektivní...   A hodnocení krásy jablka asi také - Admirál - podle mne - vzhledově není žádná druhá liga, dokonce uskladněním se jeho barva zjasňuje. Vynikající shelf-life (snad volně přeloženo jako udržování si kondice při skladování) - jablka jsou stejně čerstvá a velmi šťavnatá po několika měsících skladování jako při utržení, křehkost dužniny - to jsou skutečně přednosti této mimořádné odrůdy. Prostě pro mne absolutní jednička. Ženy raději komentovat nebudu, snad více rozumím ovoci. R.

Admirál nabízím rodině ke konzumaci až v měsích duben a květen, spolu s dalšími pozdně zimními odrůdami.
Vyjadřoval jsem se k němu už velice často. Uváděl jsem zde jeho porovnávání při rodinných degustacích na konci dubna s odrůdami Sirius, Opal, Melrose, Shalimar, Starkresa a myslím, že i Goldstar. Na úplné špici se střídal se Siriusem.
Co se týče té pihovitosti. Po prvních letech zkušeností s ním, ale zejména po 15 leté zkušenosti s Goldstarem i některými dalšími odrůdami, bych plně podpořil doporučení střížovických pěstitelů, které zde uvedl p. Vysloužil.

Koupil jsem v ekozahradnictví špičák Admirála na M111 se záměrem zapěstovat vyšší čtvrtkmen, doufám, že po seříznutí udělá dostatečně dlouhý prut na založení korunky a následně v dalším roce dostatečně rozvětví, což vidím jako možný problém. Tím splním doporučení ohledně způsobu pěstování a budu se těšit na velký strom s krásnými plody

Co myslíte pod pojmem vyšší čtvrtkmen? Nebo přesněji, jaký vidíte rozdíl mezi vyšším čtvrtkmenem a polokmenem?
    Jinak ta myšlenka se založením korunky ze špičáku o něco výš u bujné odrůdy je - myslím - správná.

Skoro jsem očekával, že mne někdo bude zkoušet. Podle normy je prý čk 90-110 a pk 130-150cm, rozumí se výška kmene. A v praxi se tolik na centimetru nebazíruje - něco ovlivní hloubka výsadby, něco třeba odstranění nejspodnější větvičky, která bývá nejslabší, a při zapěstování korunky ze špičáku u hůře větvící odrůdy prostě jak se to povede. Ale vyšší čk neboli nižší pk by mohl mít výšku kmínku třeba 128 cm. Hlavně jsem rád za M111, ošklivá boule na M26 se mi nelíbí a mám rád pořádný strom. Jen to bude chvilku trvat. Dolu do jámy jsem přidal vápenec, stromu neuškodí a možná trochu pomůže proti  hořké pihovitosti. R.

Ještě k názoru p. Vysloužila na téma "bujná odrůda - vyšší kmínek". Jsem toho názoru, že každá odrůda dává optimální výnosy, pokud se pěstuje na tvaru, který je pro ni vhodný. Některé odrůdy si "nechají hodně líbit", lze je pěstovat na různých podnožích i v různých tvarech, jiné třeba vůbec nelze použít na vysokokmen i ostatní volně rostoucí tvary či naopak. U triploidů - Rubín, Admirál, Boskoopské aj. považuji za nejvhodnější volně rostoucí zk, čk, pk, vk s tím, že bohatá úroda přichází až v době, kdy strom doroste do plných rozměrů s tím, že výška kmene asi nebude hrát žádnou roli - jen je koruna posazena níže či výše. Dokonce jsem měl zákrsky takových rozměrů, že si je nedovedu představit posazené na dvoumetrovém kmenu, ale to je možná jen optický klam, bližší objekt se zdá i větší. Ovšem čtvrtkmen je pro mne jakýsi optimální kompromis - lze pod ním sekat trávu a řez či sklizeň ve výšce 3-4m jsou ještě přijatelné. R.