Odrůda Admiral

Stromček by som zasadil trochu hlbšie, ale to je len vec názoru. Pehovitosť nevidím - tak nech to tak vydrží, kalcium mu ale doprajte. Nádejám sa, že prvoúrodu Admiralu objektívne zhodnotíte a prispejete tak k vytvoreniu čo najreálnejšieho obrazu o charaktere tejto odrody. Zahrade a pokusnictví zdar. IH

O moji objektivitu nemějte obavy, ta je mi dána charakterem a láskou k ovocnaření.Trapný úvod je snad jasný důkaz kam vitr vane.Sami jste se tak pojmenovali.Kupodivu pravdivě.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Pre tých, ktorých táto česká polygénovo rezistentná odroda zaujíma - fotky môjho Admiralu. IH

Admiral je novšia česká odroda jablone, ktorej najväčšou prednosťou je polygénovo podmienená rezistencia voči Venturii inaequalis. Jeho ďalšou prednosťou je výborná chuť a mimoriadne dlhá skladovateľnosť pri plnom zachovaní konzumnej kvality. Admiral tiež dobre vyzerá, je to veľmi pekné jablko. Jeho najväčším nedostatkom je sklon k pehovitosti plodov, predovšetkým pri prvých úrodách a na slaborastúcich podpníkoch (nič z toho nemôžem potvrdiť - u mňa nič také nebolo a nie je, ale viacerí diskutéri tu na fóre tento sklon k pehovitosti potvrdzujú). Tento nedostatok Admiralu bol zmienený aj v seriáli o českých odrodách jabloní, ktorý teraz beží v časopise Zahrádkář a dokladovaný tamtiež aj dosť hrôzostrašnou fotkou pehovitého plodu Admiralu. Sklon k pehovitosti nikto nezatajuje, opakovane tu bol zmieňovaný (mnou najmenej 10x). Ďalšími, menej významnými mínusmi Admiralu sú jeho určitá tendencia k vyhoľovaniu konárov, krátka stopka plodov a absencia prirodzenej 'prebierky' plodov. Tieto veci sa ale ľahko dajú ovplyvniť správnou agrotechnikou. Vnímam, že aj vplyvom priaznivých referencií (za tými mojimi si plnou váhou stojím, stačí si pozrieť moje príspevky s fotodokumentáciou, a napokon viacerí účastníci fóra u mňa Admiral osobne ochutnali a mohli by dosvedčiť) sa mnohí amatérski hoby-záhradkári rozhodli Admiral u seba vyskúšať a ten im v nasledujúcich mesiacoch a rokoch zarodí. Chcem ich aj touto cestou poprosiť, aby sa tu na fóre podelili so svojimi poznatkami a skúsenosťami, aby sme si spoločne vytvorili čo najkomplexnejší obraz o tejto pozoruhodnej českej odrode. Obraz bez glorifikácie na jednej, ale aj démonizácie na druhej strane. Prajem všetkým ktorí Admiral pestujú, aby s ním dosiahli aspoň také úspechy a spokojnosť ako ja v mojej záhrade. Moje nadšenie pre túto odrodu som si nevycucal z prsta, je výsledkom mojich viacročných skúseností z praxe s ňou. Čím viac poznatkov od Vás pestovateľov Admiralu sa tu ale objaví, tým lepšie. Ešte raz: prajem veľa úspechov, zdravého entuziazmu, pokojnej mysle, slušnej komunikácie a reálnych obsažných referencií. Admiral si to zaslúži, a ľudia tu na fóre tiež. IH

Je to jenom moje úvaha, soudím, že v Podunajské nížině je hořká pihovitost málo známým pojmem. Zřejmě tamní sprašovitá půda má takové složení - snad dostatek přijatelného vápníku - že se tato fyziologická choroba nestihne rozvinout. Ale jak říkám, je to jen teorie.
   Když to shrnu, Admirál je výjimečný vlastně jedinou vlastností. Svou velmi dobrou konzistenci a chuť si podržuje po celou - mimořádně dlouhou - dobu skladovatelnosti. A k tomu mu stačí jen průměrné klimatické podmínky.  To jej činí výjimečným. Jiná taková odrůda není. Ty co se mu vyrovnají chutí nevydrží tak dlouho (Desert). Ty, co mají stejnou chuť po celou dobu, vyžadují teplé podnebí (Fuji). Ty, co mají srovnatelnou skladovatelnost, se musejí nejdřív uležet (Idared). Rezistence na strupovitost je bonus, hořká pihovitost je problém. Vyholování větví, vytlačování plodů, krátká stopka, jsou jen vady na kráse.
   Triploidy obecně nejsou dobrý materiál pro další šlechtění, přesto věřím, že by se zajímaví potomci Admirála objevit mohli. Nebo aspoň další kříženci Miry.

Pane TomNR, moje zkušenosti jsou zatím mizivé.Je to první úroda.Doposud jse provedl dva Ca postřiky.Zatím dobrý.Tato odrůda má velmi rychlý vývoj plodů a tak jsem začal s Ca ošetřením brzy.Řekl bych, bujný růst Admirála je jeho nepřítelem.Dlouhé letorosty a bohaté olistění na dlouhých letorostech odčerpává mnoho Ca z plodů.Můžeme provést letní řez ale nikdo Vám neřekne kdy to máte provést aby to mělo možný efekt pro eliminaci hořké pihovatosti.Uvidíme jak to bude pokračovat.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Můžeme provést letní řez ale nikdo Vám neřekne kdy to máte provést aby to mělo možný efekt pro eliminaci hořké pihovatosti.

Já vám to řeknu. Ten řez se provádí od poloviny července do konce srpna (tzv. pozdně letní doplňkový řez). Jeho smyslem je snížit počet růstových vrcholů, které transpiračním proudem odčerpávají stromu značně vápníku. Naopak příliš časný letní řez (začátek července), má za následek) prorůstání oček na letorostech, předčasný obrost pak nevyzraje a za teplotně a vlhkostně příznivých podmínek je dokonce větší výskyt hořké pihovitosti v důsledku odčerpávání vápníku novými růstovými vrcholy předčasného obrostu - z kořenů, ne z plodů.(Ing. Sus 2006)   Je to odlišný termín od klasického letního řezu "na plodnost", který se provádí dřív.
   Jinak ale řezem ovlivníme pihovitost jen málo. Teoreticky nejúčinějšíí je řez vynechat (hlavně ten zimní). Pihovitost je choroba z nadbytku ne z nedostatku. Na starých zanedbaných stromech v chudé půdě - i bez vápníku nemoc na plodech neuvidíte nikdy. Nedostatek vápníku je relativní, postřik tak neřeší příčinu choroby, pouze následek v plodech.  Je třeba omezit hnojení dusíkem (hlavně amoniakálním, který okyseluje půdu a tvoří ionty bránící příjem vápníku z půdy), draslíkem a hořčíkem a taky omezit závlahu. 
   Naštěstí stromy obvykle časem chorobě "urostou" tím, jak prokoření do chudší půdy a spotřebují nadbytečné živiny. Choroba pak propukne jen v letech, kdy strom "vynechává" a po hlubším zmlazení.
    Z těchto důvodů jsem v případě Admirála optimistou. Pěstuji ho proto na bujnějších podnožích a v kmenném tvaru.

Já vám to řeknu.Ten řez se provádí od poloviny července do konce srpna.

To ví každý průměrně zdatný ovocnář.Ale kdy v tom období. V půli července, začátkem srpna nebo koncem srpna?V půli července to může třeba fungovat, začátkem srpna třeba také ale koncem srpna může být pozdě.

Pokud dlouhé leterosty a olistění odčerpávají vápník z kořenů tak tím také ochuzují plody o Ca.Čili řečeno dvěma způsoby to samé.

Pokud by byla hořká pihovatost jednoznačně jen choroba z nadbytku musel by p. Hlavatý mít jablka jeden kráter.Hospodaří v extrémě příznivých podmínkách na velmi kvalitní a výživné půdě dle obrázků zřejmě černozem.Přehnanému hnojení se musíme samozřejmě vyhýbat.

Naopak, závlaha by měla být pravidelná, což provádím u všech stromků.Nesmíme dostat stromek do stresu.

Mohl bych pokračovat o podnožích a vlivu nadměrných přírustků atd.Raději si najděte na stránkách červencového Zahradkáře str.52 pojednání pana Roda o této chorobě.

Zaručené informace dostáváme ze všech stran a mnohdy se diametrálně liší.Můžete si vybrat.Já sázím na péči a svoji zkušenost.Nevěřím všemu co se píše, zvláště když mám s praxe zcela jiné zkušenosti než se mnohdy uvádí.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

PS: Jedu zalejt holky, u nás už dlouho pořádně nezapršelo.

To ví každý průměrně zdatný ovocnář. Ale kdy v tom období

Myslím, že neví. Pozdně letní doplňkový řez se v minulosti běžně nedělal a málokdo s ním má letité zkušenosti. Spíš než na přesném termínu záleží na fenofázi - ukončení růstu. Nicméně, jsou-li podmínky pro rozvoj pihovitosti, ani řez v optimálním termínu ji neodvrátí.

Pokud dlouhé leterosty a olistění odčerpávají vápník z kořenů tak tím také ochuzují plody o Ca.Čili řečeno dvěma způsoby to samé.

Máte v podstatě pravdu. Vápník pro letorosty pak chybí plodům.

Pokud by byla hořká pihovatost jednoznačně jen choroba z nadbytku musel by p. Hlavatý mít jablka jeden kráter.

Tak to není. Tím nadbytkem nejsou myšleny ideální podmínky, nýbrž nepoměr - relativní nadbytek některých živin v kombinaci s dalšími nepříznivými faktory (vlhký rok, kyselá půda, malá úroda, aj.). Staré stromy trpící nedostatkem všeho ve vyčerpané, suché půdě,  pihovitostí netrpí.

Naopak, závlaha by měla být pravidelná, což provádím u všech stromků

To máte samozřejmě pravdu, vláhu stromy potřebují. Ale procesy, kdy vznikají ionty bránící absorpci vápníku, probíhají jen ve vodném prostředí. Stromy určitě není třeba trápit suchem, ono by to beztak pihovitost neodvrátilo. Já stromy - krom po výsadbě - nezalévám vůbec. Ne že by jim to neprospělo, tolik vody prostě nemám.

Já sázím na péči a svoji zkušenost.Nevěřím všemu co se píše,

To je určitě rozumné. Ovšem číst a vzdělávat se, je taky třeba

U nás je teď průtrž s kroupama. Půjdu se podívat, co po ní zbylo.