Konec pesticidů pro zahrádkáře?

V zaměstnání se občas zabývám přípravou a testováním výluhů a extraktů z rostlin, které mají fungicidní nebo insekticidní účinek. Jenže... i v těchto rostlinách je účinnou látkou určitá chemická sloučenina, která, separována, se často svými vedlejšími negativními účinky neliší od jiných synteticky vyráběných látek komerčních pesticidů s podobnými účinky na cílový organismus. Koukám, jak se dost lidí snaží nahradit nějakou tu "klasickou" chemii právě třeba rostlinnými výluhy, extrakty, nemaje tušení o jejich škodlivosti. Ale je to přírodní...

Na druhou stranu jsou i některé již i patentované nebo v přípravě přípravky z rostlin, které jsou účinné a k okolnímu prostředí přátelské.

V tom s vámi, pane Mikeši, souhlasím.Jeden z příkladů. Syntetické pyretroidy, namátkou Decis, Karate, ničí v ovocných výsadbách predátory škodlivého hmyzu. Ale ty samé účinky mají i přírodní pyretriny.

Nebo strobiruliny. Někdy v 60. letech jakýsi český inženýr si v lese všiml, že pod stromy na nichž parazituje penízovka obecná nerostou nikdy žádné houby. Usoudil tedy, že penízovka obsahuje nějakou látku působící proti ostatním houbám. A že by se toho dalo využít v ochraně proti houbovým chorobám. Avšak tato jeho myšlenka zapadla.
Až na konci století vývojoví pracovníci chemických koncernů tuto myšleku objevili, zjistili, co to je za tu látku v penízovce a podařilo se jim syntetizovat její molekulu. A tak firma Nowartis vyrobila první strobirulinový přípravek-Amistar. A hned si také pospíšily BASF a Bayer.
A v čem jsou tedy v ovocnářství používané přípravky Diskus nebo Zato škodlivější, než kdyby to byly čisté výluhy z penízovky?
Znal jsem jednu paní, která vždy říkala, že by nikdy na zahrádku žádné umělé hnojivo nepoužila, protože jsou to "jedy". Všechno vydatně zalévala slepičincem. Viděl jsem např. její až modré okurky salátovky. Kolik asi dusitanů do sebe dostala, než kdyby např. rozumně pohnojila ledkem?

Příkladů by se dalo uvést více. Ale každý se musí rozhodnout sám. Kdo nerozumí a především nechce rozumět, nechť to nedělá.
Plně souhlasím, že než nesprávně něco aplikovat, je lepší nedělat nic a nebo si nechat poradit a dodržovat všechny podmínky aplikace.
Na závěr. Např. insekticid Trebon. V ovocnářství registrován proti obalečům a pilatkám, lze ho však využít proti květopasu, sviluškám, vlnatce krvavé atd. Jeho úč. látka je složena jen z biogenních prvků a konečnými produkty jeho rozpadu jsou voda a oxid uhličitý. Nezanechává tedy, např. na ošetřeném ovoci, žádné zbytky cizorodých prvků a samozřemě ani v půdě.

Např. insekticid Trebon. V ovocnářství registrován proti obalečům a pilatkám, lze ho však využít proti květopasu, sviluškám, vlnatce krvavé atd.

_________________________________________________________

A tady je kamen urazu... jak jiz bylo vyse zminovano... chybi osveta.Velice rad nahradim Calypso Treboni.

Nebylo by vubec naskodu zalozit vlakno s tematem nahrady agresivnich chemikali pouzivanych zahradkari, temito neskodnymi..relativne... ochrannymi postriky.

Nemám problém s konzumací svých rajčat, která před příchodem vlhkého počasí 2x preventivně stříknu proti plísni. Dodržuji koncentraci a ochranou lhůtu.

Někde jsem četl radu ohledně likvidace mšic pomocí přírodních výluhů. Jako jedna z možností byl nabídnut tabákový výluh.

To raději tu chemii dle návodu.

Tím chcete vyjádřit, že tabákový výluh by mohl být karcinogenní jako kouření? Tak toho se bát opravdu nemusíte.

no pokud použijete výluh z vajglů, bude tam spousta polyaromatických uhlovodíků, které jsou karcinogenní zcela jistě

Takže co z této diskuse nakonec vyplynulo například z hlediska používání insekticidů? Pokud Calypso popř. Mospilan jsou tak nebezpečné pro nervovou soustavu včely, jak píše Stefanos, tak i když jsou účinné a tolik nepáchnou, klidně jejich používání oželím. Budu raději používat ty páchnoucí, které tolik neškodí. Myslím tím Reldan nebo Decis. Ovšem Decis a Karate pan Vinšálek považuje za škodlivější pro užitečné organismy, než Calypso a Mospilan. Zmiňovaný Trebon se uvádí pro včely jako škodlivý.

Mimořádně nebezpečný pro včely byl fipronil /Regent/, už není. Zbyl akorát pro nás pejskaře. Frontline, Fypryst atd. ve spreji nebo v pipetkách za krk.

Taky by me to zajimalo. Ja jsem cetl spise clanky a vyzkumy, ktere mluvi o nanonikotinoidech obecne, takze netusim zda se to vztahuje na vsechny pripravky na bazi nanonikotinoidu nebo pouze na nektere specialni. Ale zrejme se to bude vztahovat na vsechny pripravky na bazi NN, tedy i Calypso a Mospilan. Nekde jsem cetl, ze vcely krmene pylem z takto osetrenych kvetu se lihnou poskozene...

Davam k dobru par odkazu:

Studie potvrzuje nebezpečnost  rostlin obsahujících neonikotinoidy pro včely

EU plánuje zákaz neonikotinoidů kvůli úhynům včel

Proč jsou neonikotinoidy hrozbou zdravého životního prostředí
a bezpečnosti v Evropské unii?

Atd... Staci zadat do googlu "nanonikotinoidy a vcely" nebo "nanonicotinoids and bees"

Čtu se zaujetím tuto diskuzi a přiznám se, že občas tu chemii v minimální míře taky použiji. Nicméně pokud někdo uvádí, že velkopěstitelé jsou v použití chemikálií lepší než malopěstitelé je mylná. Před 4lety jsem vyslechl v autobuse rozhovor dvou včelařů (seděli za mnou).

Včelař1: Tonda z družstva mi tím postřikem v řepce zlikvidoval 5včelstev.

Včelař2: Jo mi se taky letos něco otrávilo.

Včelař1: Když jsem se ho zeptal kolik tam toho svinstva nalil tak nevěděl. Že mu dal šéf barel s tím bordelem ať to nalije do bečky a nestará se.

Včelař2: Tonda měl z matiky na škole vždycky kouli, Počítat neumí a na čtení je líný.

Včelař1: Když jsem šel za pepou (šéf od tondy) kolik toho svinstva dali na pole, a jestli mu není líto těch peněz které tam rozstříkal zbytečně, tak mi řekl, že v řepce to nikdo neřeší protože na ni vydělá vždy. Pak jen dodal, že kdyby řekl tondovi ať dodrží návod, tak by to určitě špatně spočítal a dal tam toho málo a celá úroda by šla do kopru, protože ze školy vylezl v sedmé třídě kvůli matiky.

Tolik na téma chytří velkopěstitelé.

Petr76