Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Od 1. 12. 2013 bude v EU omezeno použití clothianidinu, imidaclopridu a thiametoxamu /neonikotinoidy/ v rostlinách atraktivních pro včely /hlavně to platí pro řepku/. Mělo to platit dříve, ale mořené osivo /řepky/ těmito látkami může být ještě letos vyseto, proto až od prosince. Platí to zatím na dva roky. Čili Calypso a Mospilan tam není. 3. 5. 2013 /agronavigátor/. KUKY

Tuto diskuzi jsem založil a tak bych taky rád provedel shrnutí:

Jestliže během roku ve své vlastní zahradě postříkám stromy měďnatým prostředkem, dále k tomu broskvoně Syllitem na kadeřavost, meruňky 2x Horizontem na moniliozu, slivoně 1x na pilatku a jabloně 3x zjara nějakou kombinací na strupovitost, tak si určitě nebudu připadat jako škůdce společnosti a nezodpovědný travitel vlastní rodiny. Jsem přesvědčen, že mé výpěstky budou co se týká residuí pesticidů 100x zdravější, neže 99% těch v obchodech.Můj soused- profesionální sadař vloni stříkal jalbloně i hrušně 14x vším možným.Touto diskuzí jsem zamýšlel především to abych měl já a ostatní drobní pěstilelé možnost si tyto prostředky opatřit a nebylo nám znemožněno je použít, když pro velopěstitele budou normálně k dispozici.

Lucas

Pozoruji to již delší dobu - čím dál více posticidů je nedostupných v malospotřebitelských baleních a ty, co ještě stále jsou dostupné, jsou naopak v extrémně malých baleních. Postřik, který se míchá z 10L vody a 2 ml nějakého přípravku se nemíchá zrovna dvakrát pohodlně, když třetina přípravku zůstane v odměrném kalíšku. Nehledě na předraženost těchto malých balení.

Nějaké opatření "EU" jsem již delší dobu očekával, z toho všeho totiž mám pocit, že určitým vlivným skupinám jde o to, aby si malopěstitelé nedokázali nic moc vypěstovat a když už, tak v ne takové kvalitě, v jaké pěstují velkopěstitelé. Aby se lidé stali ještě více závislými na velkopěstitelích. Dovoz ovoce a zeleniny ze zahraničí je velký byznys, větší, než pěstování v čr, ovšem české velkopěstitele nelze tolik omezovat, ti by se jistě bránili.

Jinak pokud budou pro normálního smrtelníka nedostupné fungicidní přípravky, nejvíce tím asi utrpí malovinaři, kteří mají vinohrádek pouze pro svoji potřebu a nevyplatí se jim dělat si nějaké zkoušky, hlavně bez příslušného ŽL asi stejně nebudou mít šanci takto omezené přípravky nakoupit. Jestli že ovocný sad se dá bez velkých problémů udržovat bez trvalé fungicidní ochrany, vinohrady určitě ne.

V Hyper Super krámech mají skutečně malá pidibalení a drahá. Mně vyhovuje Agromanuálshop.

Pro odpurce i priznivce postriku zarazuji odkaz na prednasku na téma "Hlavni choroby plodu jahodniku", ktera byla prezentovana 5.3.2013 v Melníce na setkani velkych pestitelu jahod.

Pestitele v Nemecku povazuji za optimalni 5-6 postriku, pestitele v Holandsku dokonce 7 postriku a to jenom proti houbovym chorobam plodu v jarnim obdobi (do sklizne). Nejsem odpurce postriku, ale uz mi to zacina pripominat strikani auta, aby melo co nejlepsi lak.

Material je zajimavy tim, ze jsou tam fotografie vsech houbovych chorob plodu - Plíseň šedá (Botrytis cinerea), Antraknóza (Colletotrichum gloeosporioides), Gnomonia comari, Phytophthora cactorum a Xanthomonas fragariae. J.R.

Přednáška zajímavá i z pohledu zákazníka. Aspoň víte, co vás čeká, když kupujete plody jahod z ciziny. Dříve jahody v balení začaly plesnivět už druhý či třetí den po závozu, teď kolikrát vydrží i pět dnů. Občas se používá i "jonizace", laicky se říká ozáření. Zeptejte se někde u jahodářů, co z toho mohou používat v ČR, co se stříká v Polsku. Za chvíli budou na spoustě míst stát prodejci českých jahod z Polska, ošetřovaných přípravky, ktré nejsou u nás povolené. Tady jsou pravidla trochu tvrdší i oproti D, NL, Esp. U nás se tím stříkat nesmí, ale plody ošetřené u nás nepovolenými přípravky dovážet ano. Doma je to na vás. Nastýlání, řídké řádky, podpora odolnosti nějakou tou přátelskou houbou nebo nějakým ekopřípravkem, sice třeba méně výnosné, ale odolnější odrůdy...  

Problém je, že obvykle platí i odolnější, ale méně chutné. Jsme tlamy mlsné a pro ukojení chuťových buněk jsme ochotní lecos přehlédnout.

Ponekud mne prekvapilo, ze v Nemecku je povoleny Euparen, ktery byl u nas zakazan. Tak k cemu ta EU je, hlavne ze zakazala 'klasicke' zarovky a pomazankove maslo. V Polsku je navic ten problem, ze nektera narizeni EU prilis neberou vazne resp. nedodrzuji. Jinak co se tyce odolnosti odrud, pokud se podivate do te prednasky, tak zadna universalne odolna odruda proti houbovym chorobam plodu v podstate neni, kazda je na neco citliva, nehlede na citlivost na korenove choroby. J.R.

Eupareny jsou dva - Euparen a Euparem MULTI, jsou to odlišné chemikálie. Tak jestli to není tím. U nás byl zakázán Eupaten Multi.