Konec pesticidů pro zahrádkáře?

V posledním čísle časopisu Zahrádkář jsem se dočetl smutnou zprávu. Panstvo z EU, potažmo naši lokajové rozhodli, že v rámci snižování reziduí v potravě výrazmě omezí užívání pesticidů. V nejbližších 2 letech budou přehodnoceny stovky prostředků na ochranu rostlin a ty účinnější budou jen pro profesionální pěstitele (bodou skládat zkoušky). Pro malopěstitele odhaduji zbyde Kuprikol, Biool, Sulka... Tak nevím co na to řekne strupovitost, kadeřavost broskví, monilioza, pilatky... Jaké budeme mít tedy možnosti: 1.Nakoupit ještě strategické zásoby prostředků na léta, i když jejich účinnost časem klesá a věřit ve změnu 2.Složit profesionální zkoušky 3.Nakupovat u profesionálů 4.Ponechat vše na zahradě osudu jak Boubínský prales 5.Vše na zahradě vykopat a pěstovat jen 10 zpravidla méně chutnýcha dočasných rezistentních jabloní 6.Věřit v rozpad EU 7.??? Lucas

Tipuji, že nejpravděpodobnější je ten bod 6)     Lída

Dnes na ČT24 proběhla zpráva o možné restrikci pesticidů z důvodu negativního působení na včely v důsledku používání pesticidů v porostech hospodářských plodin.

Já bych to tak černě neviděl. Bez pesticidů by nás nebylo 6 nebo 7, nebo kolik nás je, miliard lidí. Samozřejmě omezují se látky, které mají negativní dopad na konzumenta nebo přírodu a vyvíjejí se stále nové. Myslím, že většina z nás nemá ani ponětí o tom, co se musí vynaložit prostředků třeba na vypěstování obilí, brambor nebo ovoce. Stačí zapátrat na internetu a budete žasnout, kolik pesticidů se bohužel musí použít na vypěstování třeba pšenice, ze které je nakonec rohlík. Nové, výnosné odrůdy se bez chemie neobejdou. Budou-li se používat ve velkovýrobě, budou taky, třeba omezeněji, i pro zahrádkáře. A rezistenty, jen otázka času... A EU? Šmahem bych ji nezatracoval.

Když tak každodenně projíždím ten náš jih Moravy tak si všímám kolik se toho už do polí narvalo. Letos jsem napočítal už třetí vlnu postřiků včetně leteckých, v polích jsou vyježděné koleje jak na tankodromu. Jenže bez těch chemií by byl na polích jen plevel a nic jiného, rodina "Agent Orange" prožívá svůj zlatý věk... A EU? Tak tu zatracuji každým pádem, zářným příkladem toho jsou Pšonci a Hispánci se všemi těmi z hloubi kapsy tolerovanými svinstvy. Problém nejsou ani tak jedy nebo veřejné týrání zvířat, jako spíše pomazánkové máslo a ohřívaný guláš. 

Herbicid Agent Orange je dvousložkový. 2,4 D se vyráběl za socíku ve Spolaně Neratovice a byl znečištěn dioxinem. Tento československý socialistický výrobek končil, hádejte kde, ve Vietnamu jako součást amerického Agent Orange. Jinak se stále běžně používá na širokolisté plevele v obilí a trávnících. Doufejme, že bez dioxinu.

Jako včelař, zahrádkář a konzument potravin rozhodnutí o zákazu nebezpečných pesticidů vítám. V EU panuje v zemědělství obrovská nadprodukce a ta nezřídka končí ve stoupě nebo jako sporná potravinová pomoc. Vlivu zákazu na cenu potravin se příliš neobávám. Jen aby byl zákaz opravdu zemědělci dodržován. Pro zahrádkáře je to naprsto zanedbatelné. Osobně si myslím, že když se člověk věnuje zahradničení, měl by usilovat spíše o šetrný způsob hospodaření. Navíc včela patří mezi nejvýznamnější opylovače a je prokázán její pozitivní vliv na úrodu v mnoha desítkách procent (třešně, višně, řepka atd).

Řekl bych, že to nevidíte v souvislostech. Jednak je tu základní honba za produktivitou práce = to je jev, kdy za minimální množství práce získáte maximální a stále rostoucí množství zboží. Tím snižujete náklady. Tato honba v podstatě dnes vyšroubovaná do nerozumné výše se dotýká i zemědělství. A bez těchto látek prostě produkce 1. klesne, 2. bude nekvalitní, ve smyslu napadení chorobami a škůdci. Konzument a průmysl si zvykl vyžadovat zboží bezvadné, bez jakéhokoliv napadení ať škůdci, či třeba plísněmi. Již bylo prokázáno, že např. bio obilí pěstované bez ochrany je v podstatě po napadení plísněmi toxické aflatoxiny.  Tedy řešení by bylo přestat se hnát za produktivitou a tedy za kvantitou. Ovšem ve všech oborech. Jestli jste někdy viděl video z výroby velké automobilky, je asi jasné, že takové rozhodnutí, tedy zpomalit růst produktivity žádná vláda na světě neudělá, alespoň teď ne. To totiž znamená pokles spotřeby a problémy státu. Otázka je, kam až to povede, ale to není tématem vlákna.

Pokud jde o význam včel jako opylovačů, v běžné krajině, nikoliv plantáže či monokultury, její význam je značně přeceňován (včelařská loby). Například ta řepka je dost sporná, jaksi dvousečná.

Jen telegraficky:

- ad honba za maximalizací výkonu - s tím naprosto souhlasím a tento trend na úkor kvality se mi nelíbí o nic více než Vám. 

- ad včelařská lobby - zde nesouhlasím, neboť silnou lobby mají například myslivci. Včelařská lobby a vliv ČSV je z mého pohledu bohužel naprosto marginální a přirovnal bych to k vlivu klubu důchodců na rozhodování Valného shromáždění OSN.

- ad výnosy: o pozitivním vlivu na výnosy se hovoří jak v tuzemské, tak i zahraniční literatuře 

Ovocný druh              Zvýšení výnosu o

Jabloň                                90,0 %
Hrušeň                               92,0 %
Třešeň                                98,5 %
Višně - samosprašné odrůdy 58,3 %
- cizosprašné odrůdy       96,4 %
Slivoně - samosprašné odrůdy 42,9 %
- cizosprašné odrůdy        95,0 %
Angrešt                                 73,3 %

zdroj: Přidal, A. – Čermák, K. (2005d): Včelařství. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

nebo třeba stránky rakouských zemědělských novin kde je popisován 30% nárůst u slunečnice a řepky

Já nezpochybňuju vliv opylení včelou medonosnou na kvalitu a výnosy, to v žádném případě. Jenže je nutno odlišit monokultury a plantáže od kulturní, ale nezemědělské krajiny. V monokultuře nebo v sadu je vliv nepopiratelný a přirození opylovači to prostě nezvládnou. Naopak v zahrádkách, kde je (bylo) často převčeleno, včela medonosná zcela vydrancuje potravní niku ostatnímu hmyzu závislému na nektaru. Pak, když stav včelstev poklesne, třebas až k nule (mor), je problém, protože přirozených opylovačů je málo a přes noc se nanalíhnou.