Odpovídám na dotaz ohledně chemické ochrany Bohemií. Obecně se ze zdravotního i ekologického hlediska snažím chemii v zahradě minimalizovat. Nepatřím ovšem k militantním ekologistům. Stříkáme např. brambory proti plísni a mandelince. Letos jsem přesvědčila manžela, aby postříkal švestky proti pilatce, nestihla jsem totiž vyvěsit lepové desky, výsledkem jsou dva rozlámané stromy...
Ovocné stromy máme na čtvrtkmenech až polokmenech v zatravněném oploceném sadu za domem. Na části zahrady se dříve pěstovalo obilí a brambory, tudíž půda je dříve prohnojená, nyní zatravněná. Trávu seká manžel 3 x za rok. Stromy nemáme nahusto, zahrada profukuje. Na jaře stromy prořežu, koruny musí být vzdušné, na podzim otrhám jablka. Během roku ošetřím rakovinné rány na kmeni Kuprikolem. To je veškerá moje chemie. Nehnojím, hnojila bych trávu o kterou nestojíme, nezalévám, nestříkáme ani jedním postřikem. U nás je choroba č. 1 rakovina jabloní, možná by se hodil Kuprikol na celé stromy, není to dobře technicky proveditelné u vysokých tvarů i z časového hlediska. Jde o extenzivní pěstování, více než polovina ovoce se zmoštuje či prodá za padanky, vyberou se nejlepší plody. V létě se zabývám skleníkem a zeleninou. J.
