Bohemia nepřekonaná

Včera jsem otrhal zbylé plody Bohemie, které jsem na stromě ponechal v rámci postupné sklizně. Jednalo se o drobnější plody, které bych jinak vyřadil a zmoštoval. Rubín a obě Bohemie reagují na postupnou sklizeň výrazným nárůstem ponechaných plodů, a to tak, jako snad žádná jiná odrůda. Např. ponechané drobnější plody Topazu neporostly prakticky vůbec.  Velikostí se ty poslední Bohemie minimálně vyrovnají těm dřív sklizeným, vybarvením a chutí je překonávají.
   Troufám si tvrdit, že pro chladnější polohy je Bohemia dosud nepřekonanou odrůdou. Sklizeň je ze severního svahu mrazové kotliny

Vypadají nádherně ,  já si vysazoval vloni na podzim, společně s Gold Bohemií, uvidíme jak se ukáží.

Odroda Topaz je náročnejšia na teplo ako Rubín, z ktorého bola vyšľachtená, ale typom rastu a tvorbou plodonosného dreva je oveľa vhodnejšia pre prísnejšie tvary a jabloňové steny. Červená mutácia Red Topazu sa vzhľadom približuje otcovskej odrode, resp. vyfarbenej Bohemii. V chuti za Rubínom či Bohemiou nezaostáva, skôr opačne. Pravdepodobne vďaka matke Vande je chuť Topazu príjemne vyvážená. Nečudujem sa, že sa krátko po svojom vzniku a exportu za hranice stala najobľúbenejšou bio-odrodou v Nemecku. Paľo

Topaz je nesporně kvalitní kžíženec, oproti Bohemii má dvě výhody - delší skladovatelnost a samozřejmě rezistenci. V naší chladnější poloze však chutí zaostává - za Bohemií, ale i Rubinolou (tu ale překonává plodností). Vhodnost pro stěny neocením, pěstuji jen volné tvary. Nevýhodou Topazu je především nevyrovnaná velikost -  mnoho drobných plodů, někdy v horších letech většina. V době průniku na německý trh se v tamní ovocnářské příručce psalo, že žádný z původních německých rezistentů kvalit Topazu nedosahuje .

Mě na fotografii pana Vysloužila zaujalo předpisové otočení plodu stopkou dolú, jak to doporučoval pan Peleška v jednom časopise.Jen nevím, jaké to má konkrétní přednosti.Podle mého laického uvážení bych řekl, že nákaza spory hniloby, nebo plísní sedá prachem zhora, a proniká (muškou?) snáze, než stopkou.Možná mě někdo opraví.

Můj také laický názor je, že to nemá nějak přísně vědecké zdůvodnění, spíše je to zkušenostmi podložený způsob.

Abych řekl pravdu, nevím, jaký je důvod doporučení, že jablka se stavějí stopkou dolů, hrušky nahoru. U hrušek je to jasné, na stopce by nestály. Myslím, je to spíš zvyk - stopečná část je u jablek obvykle širší. Znatelný rozdíl ve skladovatelnosti či procentu hnilých plodů jsem neshledal.
  

Já jsem zvyklý skladnit jablka do regálu vždy stopkou nahoru, lépe na mušce leží, a nepřevalují se.Hrušky samozřejmě ležmo, jak jinak.Dr.Peleška ale pro to měl nějaké vysvětlení, kterému jsem nerozuměl, proto se ptám.Vysvětloval to ve smyslu, že nějaká strana plodu je starší, a tudíš odolnější(jestli jsem to dobře pochopil),ale celkový smysl mi uniká.

Když ukládám jablka do více řad na sebe, tak vždy stopkou dolů, protože mohu lépe kontrolovat umístění stopky do mezery mezi jablky spodní vrstvy. Při uložení stopkou nahoru mi stopky ze spodní vrstvy při ukládání další vrstvy překážejí.

Stopkou dolů je jablko nadlehčováno kvůli otlakům při skladování.Jiný důvod to nemá. U hrušek to vskutku nejde.   AB