Lucasova

Jizeru jsem si nechal poslat také, takže jste mi udělal radost s tímto hodnocením. Jsem přesto rád, že se mi podařilo sehnat kvalitní plody Lucasovy, které už byly opravdu velmi dobré, ba přímo výborné a moc jsem si na nich pochutnal. Jsou vítanou alternativou k zase jinak lahodné  Konferenci. Opravdu dokáže Lucasova vyprodukovat super hrušky. Není to bohužel všude.

Je to možné. Taky už jsem ten názor slyšel. Možná jsem měl hledat lepší místo na zahradě nebo vyčkat teplejších sezón. Starší klasické odrůdy hrušek mě totiž ve srovnání s novými českými vesměs zklamaly (Konferenci vyjímaje)

Nevím, jak se kde prodává Grosdemange, ale tady a údajně i v nedalekém HK, jak tvrdil prodejce, kraluje v prodejnosti LUCASOVA, tato stará poctivá odrůda hrušně. Její baňaté plody předstihují údajně v prodejnosti i v této době konzumně zrající Konferenci, která se již trvale usadila na trhu v tomto období. Mám z toho radost, jelikož se jedná o starou, originální odrůdu a tímto zájmem stoupne i zájem o její pěstování a bude dobře dostupná na trhu.

Pravda možná je, že Konferenci s její dokonale vyváženě sladce navinulou, jemnou, máslovitou a vysoce šťavnatou dužninou, se asi nejen v tomto období těžko nějaká jiná odrůda hrušně vyrovná, přesto všelijak tvarované, baňaté Lucasky si člověk nemůže nezamilovat. Jsou to senzační, chutí i vůní nezaměnitelné plody a to i přes to, že nemají žádnou specifickou, kořenitou příchuť. Jejich typická, sladce navinulá chuť se ale už dávno zařadila mezi ty klasicky hrušňové. Nějaké ty nectnosti by se určitě našly a už byly rozebrány dostatečně. Podle vlastní zkušenosti jsem zjistil, že se musí konzumovat ve správnou chvíli. Pokud se na ně spěchá a jí se hned, jak začnou žloutnout, tak je dužnina hlavně v blízkosti slupky ještě dost navinulá. Déle uleželé, ještě nehniličkující plody, jsou pak báječné a těžko jinou odrůdou nahraditelné. Plod na obrázku splňoval uvedené chuťové parametry dokonale.

Dali by jste si se mnou Lucasovu máslovku, vážení přátelé? Plod na obrázku neměl chybu, ale dost plodů bylo trochu více navinulých, než by bylo zdrávo. Dužnina ovšem zrnitá není, jak by tomu nasvědčovalo špatné pěstitelské místo. Naopak je jemná a máslovitá. Přijít této záhadě zvýšené navinulosti na kloub, by nebylo špatné. Chtělo by to mít vlastní strom. Pan Vlastimil o této zvýšené navinulosti nikdy nic nepsal. Beru je ze sklepa možná moc brzy. Ale když už jsou žluté, tak mám zase obavu, aby nezhniličkovatěly. Jinak jsem si všiml, že jsou Lucasky všude k mání, běžně už i v řetězcích. Zřejmě je o ně zájem.
 

Petr z Pardubic mi opět šponuje chuťové buňky jak je jeho zvykem. Musím říci že jeho popisy chutí jsou mimořádné, skoro se mi chce říct až nadčasové. Jen tak dál. Bohužel musím říci že Lucasovu jsem nikdy nechutnal a pořádně ani neviděl, tady na Opavsku to není rozšířená hrušeň. Napadá mě další klasická zimní odrůda hrušně Dielova máslovka, neboli Poděbradka. Nečekám žádnou mimořádnou oslavu této odrůdy od Miloše Vysloužila,  popisy děsivých Pastornic z jeho mrazové kotliny jsou dostatečně známé...  Dielova je na teplo taky docela náročná, nicméně v Pardubicích je teplíčko...

           Ing. Fidla

Při čtení tohoto příspěvku se asi bude nejvíce “smát pod fousy“ Miloš, protože ten by nedal za Lucasku ani “zlámanou grešli“. Vypadá to tak, že se tato srdeční odrůda pana Polehly musí opravdu umět utrhnout v pravý čas. To znamená mít vlastní strom a naučit se to na něm. Proč tohle všechno píšu? Protože, i když vyfocené plody na mých fotkách měly okolo 400 gramů, tak bohužel jich byla většina natrpklá až příliš a to až do konečné fáze konzumní zralosti, kdy začly hniličkovatět. Protože se to stává opakovaně, tak budu další roky při nákupu těchto hrušek opatrnější.

Co se týče Dielovy, tak se v polovině minulého století uvádělo, že Lucasova zatlačuje v pěstování Dielovu, kterou předčí jakostí i vlastnostmi pěstitelskými. Já to bohužel posoudit nemohu, jelikož nemám takové možnosti a zkušenosti jako pan Fidla, Kaněra nebo Miloš. Pravda je, že se o Dielově psalo, že ze špatných poloh trpkost v chuti převažuje, stejně jako u těchto Lucasek. Že jde o záměnu bych si nemyslel, jelikož jsem na tuto trpkost narazil v minulých letech u různě velikých plodů, z různých zdrojů.

Na druhou stranu, po konzumaci nemastných, neslaných hrušek, které jsem koupil pod názvy MILKA a MORAVA mně připadala natrpklá a již mírně zhniličkovatělá Lucasova, jako vítečná hruška. Takže s Milošem v tomto ohledu mohu souhlasit jen částečně. Myslím tím dávání přednost novým odrůdám před starými. Vyjímku zatím u mě tvoří Dicolor, Bohemika a Erika.

Obhajobu Lucasovy by mohl převzít rázně a nebojácně znovu pan Polehla. Já to snad ani už dělat nemohu, protože jsem závislý pouze na kupovaných plodech. Pan Polehla má svůj vlastní dobře plodící strom. Minulý rok se mně nakonec sehnat chuťově odpovídající plody podařilo, letos byly opět problémy. A to i přes to, že plody na mých fotkách měly kolem 400g a byly podobně velké jako ty nejlepší v minulém roce, které byly od nějakého místního pěstitele. Narážím zde na příspěvek ve vlákně hrušeň Bohemica od Breda ik. Co se týče novějších kříženců, tak se stále více ukazuje, že nejlepší je opravdu trojlístek Erika, Bohemica, Dicolor a já osobně se na tyto odrůdy co nejvíce zaměřím.

Nechci se tady přít, zda je Lucasova lepší než Bohmica.Každému podle jaho chuti.Ale likvidovat stromek k údajné náchylnosti k sazovitosti mě nepřesvědčuje.Je to pouze kosmetická vada a malý vlhký klůcek vše napraví.U mě se sazovitost na Lucasce objevila pouze dvakrát a vždy v roce, kdy tím byly postiženy i jabloně.Na chuť to nemá vliv.V korunce mám naroubovanou ještě Williamsovu červenou a Charneusku (u hrušně jsem udělal vyjímku, jinak nepřeroubovávám).Letos a loni byli zmrzlí.Obě odrůdy zmrzly jen Lucasova zaplodila.Dokonce i letos pár plodů přežilo 18.5. ale vosy dokonaly dílo zkázy.Strupovitost u této odrůdy neznám.Velikostí, tvarem a chutí plodů se odrůda řadí mezi nejlepší hrušky.Není náhodou, že se vysazuje již 140 let.Soused má od moji hrušně 20 m vysazenou shodou okolnosti Bohemicu.Ještě nezklidil, je stále oranžová.Chci jen říci.Je to především o péči. - Mičurin II