Popel na zahradu?

Sádrou se běžně hnojí na zásaditých půdách s nedostatkem vápníku. U nás mnoho takových není. Drcený sádrovec není o mnoho levnější, ale tím, že je hydratovaný, je ho podstatně víc při stejném množství účinné látky. Podobně jako drcený vápenec nevyjde příliš levněji než pálené vápno.
   Nevěřím, že dobré úrody kolem továren, tepláren, elektráren byly způsobeny sírou, ta měla vliv spíš na potlačení houbových chorob. Bylo to tím, že do ovzduší se dostávaly taky oxidy dusíku a ty pak za pomocí dešťů hnojily půdu. 
    Milerád dnes oželím menší úrodu za čistější plíce.

Studujme dál - zde a zde jsou nějaké materiály.

Nu nevim o jake jedy se po shořeni jedna.Popelovina at se jedna o dřevny nebo uhelny obsahuje ruzne prvky at prvky jako siru, uhlik,vapnik a ostatni včetně mikroelementu.Nevim o jedech podobnych těm z pracich nebo uklidovych připadně ropnych.Většinu škodlivych latek se hořenim zlikviduje a pokud mate i tak obavu z neznameho obsahu popelovin neni u něho problem ho použit jako vylehčeni do překopavaneho kompostu.

Ale nesmí se to s ním přehánět, protože pak rostliny moc nerostou. Je hodně zásaditý a ve velkém působí agresivně.

Popel ze dřeva obsahuje hlavně draslík, pak kyselinu fosforečnou a kysličník vápenatý. Lze dát přímo k rostlinám nebo do kompostu.

Jinak je uváděno, že popel z hědého uhlí lze použít do těžších půd, popel z černého uhlí  se nepoužívá vůbec. Sama používám pouze popel ze dřeva.

Z některých rad v tomto vláknu jsem trochu zděšen a bral bych je, kdyby se psal rok 1970 - čistou vodu, čistý vzduch a nezkontaminovanou půdu považuji v dnešní době za největší hodnoty.
Zvýšené obsahy některých těžkých kovů v uhlí skutečně jsou, namátkou mně napadá třeba arzen (díky své těkavosti ho velká část vyletí během spalovacího procesu komínem a váže se na částečky prachu). Uhelné společnosti nikdy neměly velký zájem tyto údaje zveřejňovat, je div, že se dneska systematicky sleduje v uhlí alespoň ta síra...   
Údajná velká pufrovací schopnost půdy rozhodně není omluvou pro to, sypat si svinstva po zahradě. 
A už vůbec není pravda, že popel z hnědého uhlí je pro zahradu lepší než z černého - hnědé uhlí je podstatně horší palivo s větším množstvím příměsí (řada z nich skonční v té čí oné formě právě v popelu).

ad host 185.138:

- to odčerpávání podzemních vod z vrtů má trochu jiný význam.  Pokud máte kus zasviněného území, systematickým čerpáním vrtů změníte tok podzemních vod a bráníte dalšímu šíření kontaminace (vy vlastně do zasviněného území nasáváte čistou vodu zvenku, aby to neběželo opačně)  - něco podobného dělá namátkou  třeba Slovnaft,  nebo chemička v Sokolově....

citala som, ze popol ma brutalne vysoke ph /az 13/, tak neviem, kolko si toho mozem dovolit nasypat na moju "mega" zahradku 20m2 - samozrejme hovorim o drevenom popole. Uz mam pripravenu podu na sadenie - porylovane, pokopkane - myslite si ze ho este mozem chodit sypat na zahradku? Minuly rok som si naviezla ornicu /dost hrozna, ilovita, zjavne kysla-rastol mi tam mach, ale nebola ina moznost, prosim toto neriesit/ tak som si myslela, ze ako tym popolom trosku neprevzdusnim tu zem, ale bojim sa, ze ju moc odkyselim. Na tych 20m2 som za celu zimu nasypala odhadom tak 4x10l vedro. Je to moc? malo? ma niekto skusenosti typu "sypem na svoji pidizahradku vsetko, co spalim a stale je to OK"?

dik... adri

Já bych se dřevěného popela tolik nebál. Klidně ho zapracujte na 20m² jednou tolik. Používám ho k jahodám, do záhonu pro mrkev, k paprikám, k rajčatům a pohnojil jsem s ním s úspěchem i azalky. Mám kyselejší, viz mech, těžší půdu s obsahem jílovité složky. Dřevěný popel obsahuje hlavně uhličitan draselný  a  pro rostliny vhodné mikroelementy. Potlačuje drátovce a podobnou havěť.

Osobně doporučuji pouze popel z dřevoplynových kotlů a automatů na peletky. Je jedno zda budete pálit fytomasu a nebo dřevo. Důležitý je proces spalování. Klasické litiňáky, ať chcete nebo ne, produkují látky, jejichž základem je obvykle benzo(a)pyren, chrysen, fenathren a jiné. Vyskytuje se v nedokonale spáleném popelu a hlavně v částečně vypáleném dehtu, který se odlupuje z tělesa, případně když si nedáte pozor a kotel "protáhnete" a všechno se vysype do popelníku, který pak použijete jako hnojivo. trochu líp na tom budou různě po domácku vylepšené litiňáky. Samozřejmě, že požití popelu z uhlí je naprosté kravina, Obsahuje těžké kovy a radioaktivní látky.

Tak čtu diskusi a lekla jsem se, že celou zimu sypu něco, co nemám. Potěšil mne pisatel co píše o popelu z peletek. Mám automatický popel na peletky s vysokou účinnosti spalování. Poctivě celou zimu sypu popel na místo, kde chci nasadit rododndrony, aukuby a japoniky v domění, že mi budou růst lépe. Jinak mám zeminu nekvalitný a hlavně její základ je jílovito-písčitý. Zem je jako beton a šíleně v ní roste plevel. Loni jsem byla jeho otrokem. Doufám, že popel mi zeminu upraví. Měla bych topit léta a popel z čistých dřevěných peletek (těch maličkých) hodlám sypat na zahradu k borůvkám. Prý to má udělat kyselejší půdu. Tak doufám, že je to tak. Jsem krtek zahradní a chci mít hezkou úrodu i květiny.