Podzimní termín výsadby broskvoní

Nemáte někdo zkušenost s podnoží Prunus domestica 'Ackermann' (Marunke) pod broskve?

mám na nich většinu stromků. Co konkrétně by jste potřeboval vědět?

Pane Stando, jak hodnotíte tuto podnož v porovnání s jinými podnožemi (růst, plodnost naštěpovaných odrůd, zdravotní stav, vhodnost do konkrétních půd apod.)?

Marunke je odrůda vnímavá na PPV tak si matečnici občas nechám zkontrolovat (když posílám vzorky, přidám jeden z matečnice).

Dokud neporušíte kořenový systém, nepodrůstá, ale stačí začít vyrývat výmladky v nevhodnou dobu a je to jako když si založíte novou matečnici rozsekáním kořenů na kořenové řízky. V tom je stejná jako St. Julien A.

Snáší dobře těžké půdy s vysokým obsahem Ca. Dával jsem broskve na marunke známé, co měla zahrádku vyvápněnou cukrovarskou šámou a hladinu podzemní vody cca 0,8 m pod terénem. Stromkům je už přes 9 let a zatím dobrý. Koupvané stromky u ní nikdy nedožily plodnosti (asi byly všechny na BS).   U tety jsou v zahradě založené v původním zemníku pro těžbu cihlářských a keramických hlin (vápenitý sparaš na opukovém podkladě). Broskve měly již druhou úrodu. Do té doby jí tam šly pouze durancie a jabloně.

Dá se přesazovat napodzim i najaře. Dobře kotví v zemi, ale při vhodném rozvedení hlavních kořenů při sázení do stran se dá i jednoduše vykopat.

Kvůli afinitě je lepší očkovat broskve a mandle na marunke v první polovině vhodného období aby srůstový kalus do zimy řádně vyzrál. Jarní roubování meruněk a ostatních slivoní je bezproblémové. Jednou se mi v půli června vylomily rouby domácí švestky, tak jsem zkusil roubování polodřevitých roubů na polodřevité výhony kopulací. Záchranné roubování bylo úspěšné, ale přírůstky slabší. Pokud by se nejednalo o záchranu daného klonu, bylo by z pohledu nástupu do plodnosti lepší provést roubování až příští jaro.

Plodnost neovlivňuje, nebo vliv podnože je menší než význam hnojení a správného řezu.

Vegetetivní množení sice dává identickou populaci daného klonu podnože, ale příprava broskvoňového semenáče je nepoměrně jednodušší.

Dobrý večer pán Petr, podnož GF 677 je dobrá podnož ale nehodí sa do pod kyslých. Ja mám kyslú podu a keď som v roku 1997 zasadil odrodu Fairhaven na podnoži mandla tak som nevedel že táto broskyňa na mandli bude mať krátku životnosť. Vydržala mi do roku 2008 teda iba 11 rokov, aj keď mala veľmi dobrú starostlivosť, posledný rok mala už len pár plodov veľkosti vlašského orecha vedel som že sa niečo deje, nasledujúci rok 2009 už nevyrašila. Redhaven ktorý mám na BVA mal tento rok 20 rokov a drží sa vynikajúco, preto som minulý rok na jeseň zasadil Suncrest znova na BVA 2. Tento rok mal krásne sýtozelené listy. Takže pozor na broskyňomandlu GF 677 do kyselých pod sa táto podnož určite nehodí, ona bola vyšľachtená najma pre podmienky stredozemia teda južného Francúzska a južného Talianska kde je vysoký obsah vápna v pode. Jano

Zajímavý poznatek, pane Jano. Musím potvrdit, že broskvoň na semenáči B-VA, zasazená v blízkosti sousedových jehličnanů ("kyselejší" prostředí) měla také tmavě zelené listy a nikde jinde nikoliv. Pokud máte kyselejší půdu a ne příliš těžkou, máte problém s podnožemi vyřešen. Plně Vám dostačuje semenáč typu B-VA. K hnojení pak můžete používat ledek amonný s vápencem, či ledek vápenatý, jež Vám v kyselejším prostředí dobře zapůsobí. Jak už jsem mnohokrát psal, že mně naopak nejlépe učinkuje v zásaditém prostředí síran amonný, dodávaný do půdy koncem zimy.

Pán Petr mám podu síce ťažšiu ale aj dosť kyselú, ten liadok amónny s vápencom alebo liadok vápenatý určite skúsim, dnes som bol pozrieť ovocné stromy na Suncreste ale aj na Kiote ktoré je na Montclare sú ešte nejaké zbylé zelené listy. Jano

Prvé stromy, ktoré mi v záhradke zhodili listy, boli práve obidve broskyne. Pekne je to vidieť v pozadí (Sunhaven) na snímke mišpule vo vlákne Farby jesene v záhradke. Odlistené sú však už dávno aj broskyne vo vinohrade a v prídomových záhradkách u nás v meste. Tie budú očkované zrejme na broskyňovom alebo broskyňo- mandľovom semenáči. Najdlhšie držala krásne zelené listy na jar vysadená nektarinka Venus na podložke GF677. Potvrdilo sa, že tento podpník má kvalitný a zrejme aj mohutný koreňový systém. Navyše neskôr dozrievajúca Venus má dlhšiu vegetačnú periódu. Vo štvrtok, pri výsadbe cesnaku do ťažkej ílovito- hlinitej pôdy vo vinohrade, som si všimol, že aj lístie Venus je už z polovice opadané. Zima už holt mieri aj do strednej Európy.

Jedine zelené listy u mne má ted jabloň Idared na M9,jako v lete.

Mám ještě nějaké listy na Dianě. Měl jsem za to, že to je zvýšenými dodávkami dusíku v průběhu sezóny, jelikož mně moc nerostla. Ale nemusí to být právě tím. Této odrůdě nedávám mnoho šancí na dobré výsledky, i když se sčista jasna a proti všem předpokladům objevil názor, že je to nejlepší odrůda i ve vyšších nadmořských výškách. "Diamantový" Samozřejmě, že v Senici se dá vypěstovat ledacos. Myslím hlavně to, co jinde nemusí poskytnout kvalitní plody. Můj názor je ten, že kupříkladu zde, končí kvalitní broskve Cresthavenem. Samozřejmě, že bych se rád mýlil a nikdo přece nechce mít na zahradě stromky, které každoročně nepřinášejí "jalové" plody, takže ať Diana ukáže, co v ní skutečně je.