Podzimní termín výsadby broskvoní

Díky teplé zimě na podzim zasazené stromky broskvoní zdárně přežily a už obrazily. Někdy riskantní podzimní výsadba má nyní výhodu v tom, že stromky budou vůči těm vysazeným na jaře v růstu napřed.

Ale k čemu je taková výhoda, když stejně v prvním roce po výsadbě by neměly plodit.

ale když Vám vyroste delší předčasný obrost, může v druhém roce po vysazení dát o 30% vyšší výnos, nebo se vyhnete situaci, kdy přírůstky v prvním roce jsou tak malé, že radši oželíte úrodu i v druhém roce, aby byla dobře založena korunka a stromek nezbabčel.

Tak dobrá, máte pravdu v tom, že když broskvoň přežije podzimní výsadbu do jara, může mít oproti jarní výsadbě náskok, ale zda bude mít také v následujícím roce o 30% vyšší výnos, to už záleží na více faktorech.

Jelikož se v jiném vlákně znovu píše o jarním termínu výsadby broskvoní jako o tom nejlepším, tak jsem vybral z emailu pana Wimpiho pár řádků o podzimná výsadbě. Wimpi píše:

Nejvíc mě štvou dogmatici, kteří dokola tvrdohlavě omílají traktáty ze středověkých kronik, aniž by se ráčili přesvědčit, že zeměkoule se může točit i na druhou stranu. Broskvoně jsem jindy než na podzim nesázel a nikdy mi žádná neuschnula. Když jsem sázel své prvé 3 broskvoně, panovaly celý leden a skoro až do půlky února holomrazy, půda promrzla do 30 cm ale zasazené broskvoně se ujaly. Je však třeba dodržet několik jednoduchých zásad.

-       stromek před sázením na několik hodin namočit (klidně celý)
-       sázet co nejdříve, dokud není půda moc studená či promrzlá, nejlépe hned po zahájení podzimních prodejů v ½ října
-       pořádně prolít jámu + zalít po výsadbě, udržovat půdu přiměřeně vlhkou až do příchodu mrazů
-       ihned silněji zastřihnout korunku a tím redukovat odparnou plochu + rány zatřít
-       navléci na celý kmínek mirelonovou trubku, která významně snižuje odpar (používá se jako izolace potrubí), nebo něco podobného.

Tolik pan Wimpi. Osobně považuji za nejdůležitější to silnější zastřižení korunky ihned při podzimní výsadbě a dřívější neúspěchy přičítám právě ponechané korunce až do jara. Z těch Wimpiho bodů dělám prakticky jen tento a v průběhu zimy občas stromky zaleju i s kmínkem. Stromky na jaře vyraší bez problémů a výhody podzimní výsadby zhodnotil v předchozích příspěvcích pan SvK.

Broskvoně sázím na podzim naprosto stejně jako ostatní ovocné druhy - bez nějakých zvláštních zásad. Nikdy se nestalo, že by se stromek neujal.

Opíšu zde část z knihy OVOCNICTVÍ (Jan Blažek a kol. 1998): v suchých oblastech, kde nebývá během zimy sněhová pokrývka, mohou být stromky po podzimní výsadbě poškozovány v důsledku nedostatku vody. Nejcitlivější jsou broskvoně, protože aktivita jejich kořínků začíná až při vyšších teplotách. Z toho důvodu je u nich nejspolehlivější jarní výsadba až na začátku rašení "z půdy do půdy".   I v jiné literatuře (např. Richter, Kalášek-Meruňky, broskvoně na zahrádce nebo Bažant a kol.- Pěstujeme broskvoně) se doporučuje jarní výsadba. Myslím si že to není dogma, jen ze dvou možností se jarní výsadba jeví jako přijatelnější. Kdysi jako začátečník jsem využil těchto rad a u jarní výsadby už jsem zůstal. Samozřejmě, protože na podzim jsem nikdy žádnou broskvoň nesázel, nemohu ani tuto dobu výsadby doporučit. Nicméně respektuji že jiní tak s úspěchem činí.

U sebe doma jsem sázel dvě broskve a jednu nektarinku na podzim, nic jsem nezastřihoval až na jeře. U rodičů další tři broskve na podzim, stejný postup. Všechny krásně rostou.  Zdenek

Já jsem právě taky rozpačitý z toho odrazování pro sázení na podzim. Sázel jsem stejně jak vy, v listopadu, jeden rok broskvoň, druhý rok broskvoň a nektarinku, zastřihával na jaře při rašení, a všechny 3 bez jediného problému.

Ale letos budu podnikat výrazně drastičtější pokus - mám 7 broskvoní zasazených v záhoně, a budu je na stanoviště stěhovat v některém teplejším období v lednu, tak uvidíme, jak se na to budou tvářit. Na jaře sem napíšu výsledek.