Marunke je odrůda vnímavá na PPV tak si matečnici občas nechám zkontrolovat (když posílám vzorky, přidám jeden z matečnice).
Dokud neporušíte kořenový systém, nepodrůstá, ale stačí začít vyrývat výmladky v nevhodnou dobu a je to jako když si založíte novou matečnici rozsekáním kořenů na kořenové řízky. V tom je stejná jako St. Julien A.
Snáší dobře těžké půdy s vysokým obsahem Ca. Dával jsem broskve na marunke známé, co měla zahrádku vyvápněnou cukrovarskou šámou a hladinu podzemní vody cca 0,8 m pod terénem. Stromkům je už přes 9 let a zatím dobrý. Koupvané stromky u ní nikdy nedožily plodnosti (asi byly všechny na BS). U tety jsou v zahradě založené v původním zemníku pro těžbu cihlářských a keramických hlin (vápenitý sparaš na opukovém podkladě). Broskve měly již druhou úrodu. Do té doby jí tam šly pouze durancie a jabloně.
Dá se přesazovat napodzim i najaře. Dobře kotví v zemi, ale při vhodném rozvedení hlavních kořenů při sázení do stran se dá i jednoduše vykopat.
Kvůli afinitě je lepší očkovat broskve a mandle na marunke v první polovině vhodného období aby srůstový kalus do zimy řádně vyzrál. Jarní roubování meruněk a ostatních slivoní je bezproblémové. Jednou se mi v půli června vylomily rouby domácí švestky, tak jsem zkusil roubování polodřevitých roubů na polodřevité výhony kopulací. Záchranné roubování bylo úspěšné, ale přírůstky slabší. Pokud by se nejednalo o záchranu daného klonu, bylo by z pohledu nástupu do plodnosti lepší provést roubování až příští jaro.
Plodnost neovlivňuje, nebo vliv podnože je menší než význam hnojení a správného řezu.
Vegetetivní množení sice dává identickou populaci daného klonu podnože, ale příprava broskvoňového semenáče je nepoměrně jednodušší.