Kadeřavost broskvoní 2025

Jo, je to pravda. Ale dříve se na nějakou ochranu moc nedbalo a desítky let nic jiného na plíseň révy, než měď, nebylo. S postřikem našich pár stromů jednou za rok bych si nelámal hlavu. A proti kadeřavosti účinkuje vlastně jen měď. Kdo by nechtěl měď, může použít Sulku. Já mám zkušenost, že jistý účinek má (40 - 50 ml na 1 litr vody). Smrdí, dráždí kůži, oči..., ale při správném použití je bezpečná, i pro přírodu. V současnosti je registrovaná jako hnojivo. Sulek je na trhu více typů, ale podstata je stejná, stejné je i ředění.

Paní na zahradě on.line mě s tím příspěvkem v odkazu neotrávila a možná to ani neměla v úmyslu. Nejde jen o používání mědi proti kadeřavosti, ale vlastní zkušenost mě poučila, že měď opravdu tlumí i výskyt bakteriální rakoviny. Alespoň na broskvoních nedochází k tak masivnímu odumírání pupenů. Jinak já bych se "všeléku" sulce namísto používání mědi nebránil. Nejsem si ale jistý, jestli to má sulka "v popisu práce".

Určitě vás otrávit nechtěla:) Ale všeho moc škodí. Já měď používám dvakrát ročně na všechny stromy, na jaře a po opadu listí před koncem roku. U broskví i třetí v průběhu zimy při delších teplých, vlhkých epizodách. A to právě kvůli odumírání pupenů. Bez toho se u mne pěstovat broskvoně nedají. Mám podezření, že hlavním viníkem je velká mandloň, každoročně masivně postižená dírkovatostí listů, stejným patogenem. Broskvoně rostoucí blízko ní, trpěly více než ty vzdálenější. Spolu s podzimní a zimní mědí jsem začal více peckoviny ošetřovat proti této chorobě a stav broskvoní je od té doby mnohem lepší.

Opakování je matkou moudrosti, proto znovu přikládám fotky textu z knihy o zdravé výživě.

Takže před a po postřiku mědí pár kostek cukru a je to cajk😎 Krom vlivu na člověka je tu i nebezpečné ukládání v půdě, které negativně ovlivňuje růst rostlin.

Už jsem broskve skroro všechny postříkal mědí, možná trochu předčasně. Champion WG střední dávka 30g/10L tak jako vloni důkladné omytí letorostů zblízka... drbačka, ale kdyby už nepršelo až do rašení, tak bych už podruhé nestříkal. Právě nechci aby se kumulovala měď, postřik pořád na stejné místo a taky se mi nechce znova s postřikovačem... rituál 1x za rok by mi i stačil. Ještě 1x pilatka švestek a 1x mon. úžeh meruněk... pokud to teda nezmrzne a šmitec. Možná malé stromečky 2x postřik, u těch už není takový rozdíl ve spotřebě postřiku ani pracnosti...   MH

Tak určitě. Já zkouším ten tekutý Cuproxat (tribazický síran měďnatý). Klasicky jeden postřik po opadu listů a dva zimní na začátku rašení pupenů. Popřípadě bych najel na ten Kukyho Miedzian (oxychlorid měďnatý), protože jsou mi také bližší tekuté přípravky. Pokud ho seženu. Na to odumírání pupenů broskvoní je důležitý ten postřik mědí po opadu listů na podzim, jak už bylo mnohokrát zmiňováno.

To chce klid a nohy v teple. Na postřik zatím nepomýšlím. Dobu kvetení a taky posřiku před ním, letos odhaduji asi o 2 týdny později, než minulý rok.

Jsem si říkal raději postříkám dřív než později. Některý rok vyrašily zelené špičky dřív než jsem stačil postříkat a už to dodatečný rychlý postřik nezachránil. Před květem je to u mě pozdě. Ale v jiné lokalitě kde je menší tlak to může být dostačující. Chtělo by to pak srovnat s nepostříkanou broskvoní až je to objektivní nebo aspoň nepostříkat jednu větvičku jako testovací.

Odumírání pupenů jsem nějaké zahlédl, ale nic zásadního. Dírkovitost listů taky, výjimečně i silná a k žádným odumíráním pupenů současně nedošlo.

Nemůže být spojitost odumírání pupenů se současně se vyskytující chlorozou listů - tedy zásaditá půda?  MH

Dříve jsem pěstoval broskvoně na semenáčích a problém nebyl. S postupným oteplováním a úbytkem vláhy (delší období sucha a častější větry) začaly stromy strádat a hynout. Nově vysazené stromky na různých podnožích vydržely pár let a bylo po nich. Většinou kvůli odumírání pupenů a následně celých větví. Jen ty na GF677 se díky silnému růstu z toho dokázaly vylízat. Jestli i díky menší náchylnosti k chloroze těžko říct. Spíš to vidím na kombinaci negativních vlivů (nevhodná půda, málo vláhy,...), kdy broskvoně hůře odolávají patogenům.